Mapa serveru

Bezpečnost dopravy
1. Politika bezpečnosti dopravy, ekonomické následky nehod
  1. Národní strategie bezpečnosti
  2. Strategie bezpečnosti na regionální a lokální úrovni
  3. Kvantifikované cíle. Vize nula.
    Ing. Jaroslav Heinrich (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek je překladem švédské Vize nula, která je jedním z klíčových materiálů pro všechny programy bezpečnosti na národní i mezinárodní úrovni. Vize nula byla poprvé presentována jejím autorem Prof. Kare Rumarem ze Švédska v roce 1997 jako program dlouhodobé vize vývoje následků dopravní nehodovosti ve Švédsku. I když v počátku byla tato vize přijímána s pochybnostmi, časem byla nejenom přijata švédským parlamentem jako oficiální vize švédského programu zvyšování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ale rovněž nacházela více a více podpory i v dalších státech světa včetně EU jako celku.
  4. Cíle: čísla
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v ČR - s cílem snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002 do roku 2010.
  5. Legislativa
    1. Legislativa v ČR i zahraničí
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled základní legislativy v oblasti bezpečnosti provozu v evropských státech (rychlost, alkohol, pásy, sedačky, svícení).
    2. Opatření, které je třeba pro záchranu stovek lidských životů v dopravě
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek se zabývá výhodami zavedení bodového systému pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zejména pro snížení počtu usmrcených a zraněných na silnicích. BS je účinný motivační nástroj pro zvýšení odpovědnosti řidičů a respektování pravidel silničního provozu. Jeho výhodou je postihování nepřizpůsobivých řidičů a zvýšení respektování pravidel silničního provozu.
  6. Ztráty způsobené nehodovostí v silničním provozu
    Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Alena Daňková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Metodika výpočtu ekonomických ztát způsobené nehodovostí v silničním provozu.
    1. Přímé náklady
      Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Položky zahrnuté do přímých nákladů.
      1. Náklady na zdravotní péči
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Položky nákladů na zdravotní péči.
      2. Hmotné škody
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Postup při výpočtu hmotných škod.
      3. Administrativní náklady
        
        Policie
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Náklady na vyšetřovní dopravních nehod.
        
        Soudy
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Postup pro výpočet administrativních nákladů soudů.
        
        Pojišťovny
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Administrativně správní náklady na likvidaci pojistných událostí dopravních nehod.
    2. Nepřímé náklady
      1. Ztráty na produkci
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Postup výpočtu ztrát na produkci.
      2. Sociální výdaje
        Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Položky výpočtu ztát na sociální výdaje.
  7. Ztráty z jedné dopravní nehody
    Ing. Alena Daňková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    1. Nehody s usmrcením člověka
      Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příklad výpočtu ztrát za rok 2003.
    2. Nehody s těžkým zraněním
      Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příkad výpočtu ztrát za rok 2003.
    3. Nehody s lehkým zraněním
      Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příkad výpočtu ztrát za rok 2003.
    4. Škody způsobené nehodami bez následků na zdraví
      Ing. Zdeněk Koňárek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příkad výpočtu ztrát za rok 2003.
  8. Výnosová analýza vybraných, již realizovaných opatření
    1. Úvod do problematiky analýz nákladů a výnosů
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text je zpracován dle výzkumné zprávy projektu ROSEBUD
    2. Svícení v zimě a ve dne
      1. Nový výzkum k jízdě s rozsvícenými světly ve dne
        Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      2. Jízda s rozsvícenými světly ve dne
        PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek informuje o povinnostech svítit i ve dne v jiných státech Evropy a informuje o výhodách tohoto svícení s ohledem na bezpečnost dopravy (cca 10% snížení smrtelných dopravních nehod).
      3. Pět dobrých důvodů pro svícení ve dne
        PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek uvádí důvody pro podporu rozhodnutí řidičů svítit i ve dne. Zabývá se zlepšením viditelnosti jedoucího vozidla, ekonomickou stránkou svícení automobilu, zlepšením kontrastu svítícího automobilu vůči pozadí, zlepšeným vnímání vozidla při periferním vidění a menším rizikem při odbočování vlevo.
    3. Dopravní zklidňování
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Cost-benefit analýza přestavby průsečných čtyřramenných křižovatek v intravilánu na okružní křižovatky.
  9. Odkazy
    1. Bílá kniha EU
    2. Akční plán EU
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Akční plán EU je významný dokument, který ukazuje podrobně na možnosti snížení dopravní nehodovosti ve státech EU s výhledem do roku 2010.
    3. Projekt Rosebud
      Ing. Alena Daňková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek pojednává o obsahu mezinárodního projektu ROSEBUD. Zmíněny jsou cíle projektu, výsledky a shrnutí.
    4. Projekt SUNflower
      Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Shrnuti metodiky a vysledku projektu
    5. Pracovní program komise EU v oblasti dopravy pro rok 2005
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Pracovní program Evropské komise v oblasti dopravy na rok 2005 - veřejná služba v oblasti pozemní dopravy, vnější letecká politika Společenství, práva cestujících.
    6. Prognózy nehodovosti
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis jednotlivých modelů pro prognózy nehodovosti v silniční dopravě.
    7. Aktuální vývoj v projednávání návrhu evropské směrnice “Bezpečnost infrastruktury”
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jindřich Frič (Ministerstvo dopravy Praha)
      V článku je stručně zmíněna geneze přípravy návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, upravující oblast bezpečnost a řízení bezpečnosti na silniční infrastruktuře. Popsána je rovněž navržená struktura a členění návrhu směrnice. Zmíněny jsou také jednotlivé nástroje směrnice a ve stručnosti také charakter příloh. Závěrem jsou krátce zmíněny zkušenosti ČR s navrhovanými nástroji směrnice a postoj ČR ke schválení návrhu jako směrnice ES.
  10. Zdroje dat
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Popis databází nehodovosti v silničním provozu.
  11. Literatura
2. Dopravní nehodovost
  1. Nástroj hodnocení bezpečnosti silničního provozu na základě údajů o nehodovosti
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Alena Daňková (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jindřich Frič, Ph.D. (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Martin Kyselý (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Jedním ze současných nástrojů hodnocení bezpečnosti je Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Jejím přijetím v dubnu 2004 vláda České republiky jednoznačně potvrdila svůj záměr podniknout účinné kroky k zastavení dlouhodobého nepříznivého vývoje nehodovosti v silničním provozu a přiblížit její úroveň motoristicky vyspělým zemím. V souladu s nosnými pilíři evropské dopravní politiky, vytyčenými Evropskou komisí v Bílé knize, se vláda České republiky připojila k ambicióznímu cíli snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2010 na 50 % úrovně z roku 2002, tj. na 650 osob.
  2. Všeobecný vývoj nehodovosti na pozemních komunikacích
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Vývoj základních ukazatelů nehodovosti v silničním provozu v ČR.
  3. Členění ukazatelů nehodovosti podle jednotlivých charakteristik
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Přehled silniční nehodovosti podle jednotlivých aspektů (členění).
    1. Rozdělení nehodovosti podle typů komunikací
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika podle typu komunikace v ČR.
    2. Rozdělení nehodovosti na úsecích a křižovatkách
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Rozdělení nehodovosti podle směrových poměrů komunikace v ČR (přímý úsek, typy křižovatek).
    3. Rozdělení nehodovosti podle účastníků provozu
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika podle typu účastníka provozu v ČR.
    4. Rozdělení nehodovosti podle věku (a pohlaví)
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika podle věku účastníka provozu v ČR.
    5. Rozdělení nehodovosti podle rizika
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Srovnání nehodovosti podle rizika pro jednotlivé kategorie (typ komunikace, typ účastníka, věk).
  4. Hlavní rizikové faktory
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Hlasvní rizikové faktory nehodovosti v silničním provozu.
    1. Alkohol z hlediska chování uživatelů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    2. Nepřiměřená rychlost - z hlediska chování uživatelů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Přechody pro chodce - z hlediska pozemní komunikace
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Vývoj nehodovosti na přechodu a v blízkosti přechodu pro chodce v ČR.
    4. Železniční přejezdy - z hlediska pozemní komunikace
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Vývoj nehodovosti na železničních přejezdech v ČR.
    5. Křižovatky - z hlediska pozemní komunikace
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Vývoj nehodovosti na křižovatkách pozemních komunikací v ČR.
  5. Opatření
    1. Dopravní nehodovost - opatření
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled souboru opatření v silničním provozu.
    2. Opatření pro zvýšení bezpečnosti
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V textu je prehledne zpracovan popis jednotlivych opatreni ke zvyseni bezpecnosti provozu na pozemnich komunikacich.
  6. Mezinárodní srovnání dopravní nehodovosti
    1. Úvod
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mezinárodní srovnání silniční nehodovosti v ČR a v zahraničí - vývoj a relativní ukazatele.
    2. Hloubková analýza mezinárodního srovnání dopravní nehodovosti v ČR
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Podrobný rozbor mezinárodního srovnání dopravní nehodovosti (vč. grafů, tabulek a odkazů na další mater.)
    3. Bezpečnost na evropských dálnicích
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Podrobný rozbor bezpečnosti na evropských dálnicích, situace v ČR, některé změny a informace pro dálnice.
    4. Nehodovost chodců z mezinárodního pohledu
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek rozebírá nehodovost chodců v ČR z mezinárodního pohledu a jako příloha je část zprávy Výboru zástupců států ECMT, Skupiny bezpečnosti v silničním provozu, pod názvem BEZPEČNOST ZRANITELNÝCH ÚČASTNÍKŮ SILNIČNÍHO PROVOZU.
    5. Metodika srovnávání vývoje bezpečnosti - SUNflower
      Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Predstaveni metodiky SUNflower a vysledku souvisejiciho projektu EU
      1. Metodika SUNflower
        Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Predstaveni metodiky SunFlower
      2. Srovnání disagregovaných údajů o nehodovosti a bezpečnosti mezi zeměmi SUNflower+6
        Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Srovnani urovne bezpecnosti silnicniho provozu v 9 zemich SunFlower.
      3. Případové studie v projektu SUNflower+6
        Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Uvod k pripadovym studiim.
      4. Otisk bezpečnosti silničního provozu (SUNflower+6)
        Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Predstaveni metodiky vyvinute v projektu SunFlower k vyhodnoceni vykonu zemi v oblasti bezpecnosti silnicniho provozu
      5. Vývoj bezpečnosti silničního provozu v čase
        Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Vyvoj bezpecnosti silnicniho provozu v case - projekt SunFlower+6
    6. Dopravní nehodovost větších evropských měst
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek obsahuje rozbor nehodovosti větších evropských měst a porovnání nehodovosti některých měst v ČR.
  7. Zdroje dat
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Přehled nejdůležitějších databází dopravní nehodovosti v mezinárodním měřítku.
  8. Odkazy
    1. Nehodovost na dálnicích ČR
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek rozebírá nehodovost na dálnicích ČR v delším časovém horizontu a jsou zde odkazy na rozbor nehodovosti v ČR a na evropských dálnicích.
    2. Nepřiměřená rychlost
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Rozbor nehodovosti ČR z mezinárodního pohledu. Rozbor nepřiměřené rychlosti v ČR a zahraniční výzkumy v této oblasti bezpečnosti.
    3. Alkohol jako příčina nehod mladých řidičů
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Na nehodách s podílem alkoholu, které mají za následek zranění účastníků silničního provozu, se podílejí hlavně mladí muži. Každá třetí nehoda motocyklisty, na které se podílel alkohol, bývá způsobena mladými řidiči do 25 let. Obzvláště vysoký byl zde podíl řidičů mopedů a malých motocyklů. Každá třetí nehoda motocyklisty, na které se podílel alkohol, bývá způsobena mladými řidiči do 25 let. Vysoký zde byl podíl řidičů mopedů a malých motocyklů. Ve věkové skupině 18-25 let zavinili řidiči-mužové 15x více dopravních nehod s účastí alkoholu a s následky zranění účastníků, než ženy řidičky. Těžiště nehod, na kterých se podílí alkohol, je o nočních víkendech. K nejvíce dopravním nehodám zapříčiněných alkoholem dochází nejčastěji v sobotu a v neděli.
    4. Nepřiměřená rychlost jako příčina nehod mladých řidičů
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Častou příčinou dopravní nehody mladých řidičů (18-25 let) bývá nepřiměřená rychlost. Mužové toho věku tvoří téměř 1/3 řidičů, kteří z důvodu nepřiměřené rychlosti způsobili dopravní nehodu.
    5. Přednost chodců na přechodech
      Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    6. Evropská dopravně - bezpečnostní kampaň Červeného kříže 2005
      Mgr. Eva Šedá (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      informace o bezpečnostní road kampani Českého Červeného kříže
    7. Mladí řidiči a dopravní nehodovost
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled psychologických charakteristik mladých řidčů, příčin jejich nehodovosti a možností prevence. Důraz na roli rodiny.
    8. Analýza dopravních nehod na Novém Zélandu
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Sběr a vyhodnocováním nehodových dat na Novém Zélandu.
    9. Hodnocení českého bodového systému po roce fungování
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Zpráva o vyhodnocení účinnosti bodového systému po roce fungování v ČR, základní popis příčin a okolností návratu vysoké nehodovosti.
  9. Literatura
3. Rychlost
  1. Nepřiměřená rychlost - postoje a příčiny
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Výsledky mezinárodního průzkumu SARTRE 3 vztahující se k rychlostnímu chování českých řidičů a jejich názorům a postojům k rychlostním limitům a kontrole jejich dodržování
  2. Vliv rychlosti na množství a závažnost nehod
    Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek se zabývá vlivem rychlostí na množství a závažnost dopravních nehod.
  3. Měření rychlostí
    Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek se zabývá metodikou měření rychlostí v CDV, dále výsledky rychlostí naměřených na jednotlivých kategoriích pozemních komunikací a to v intravilánu, extravilánu, tak i na dálnicích.
    1. Způsoby a metodika měření
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje princip a metodiku měření rychlosti: kontinuální a profilové měření.
    2. Vývoj rychlostí v letech 2005 a 2006
      1. Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu v letech 2005 a 2006.
      2. Vývoj rychlostí v extravilánu – podle kategorie komunikace
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Vývoj rychlostí v extravilánu podle kategorie komunikace v letech 2005 a 2006. Komunikace jsou děleny na silnice I. a II. třídy.
      3. Vývoj rychlostí v intravilánu – podle velikosti měst
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Vývoj rychlostí v intravilánu podle velikosti měst v letech 2005 a 2006. Kategorie měst obsahují krajská města, města s více než 30 tisíci obyvateli, města s 10-30 tisíci obyvateli a obce do tří tisíc obyvatel.
    3. Porovnání rychlostí v první a druhé polovině roku 2006
      1. Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu v prvním a druhém pololetí 2006.
      2. Vývoj rychlostí v extravilánu – podle kategorie komunikace
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Vývoj rychlostí v extravilánu podle kategorie komunikace v letech 2005 a 2006. Komunikace jsou děleny na silnice I. a II. třídy.
      3. Vývoj rychlostí v intravilánu – podle velikosti měst
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek dokumentuje vývoj rychlostí v intravilánu v závislosti na velikosti měst v prvním a druhém pololetí roku 2006.
  4. Opatření
    1. Management rychlosti
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Úkolem managementu rychlosti je minimalizovat nebezpečné jevy, které přispívají ke vzniku dopravních nehod. Jeho hlavním cílem je snižování rychlosti vozidel. Management rychlosti by měl být ústředním bodem každé bezpečnostní strategie a musí být komplexní – jednotlivá izolovaná opatření bývají málo účinná.
    2. Zklidňování dopravy
      Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Kontrola rychlosti
      Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek je zaměřen na kontrolu dodržování rychlosti vozidel.
    4. Kampaně
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Základní informace o bezpečnostních kampaních organizovaných odborem BESIP Ministerstva dopravy ČR: "Padesátka má smysl" a "Bezpečný rozestup". První se týká dodržování nejvyšší dovolené rychlosti jízdy v obci, druhá klade důraz na dodržování bezpečného rozestupu mezi vozidly.
  5. Účinnost opatření
    1. Vyhodnocení efektivnosti použití figurín v Lipníku nad Bečvou
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V Lipníku nad Bečvou byly nainstalovány figuríny policistů v blízkosti dvou základních škol. V roce 2004 bylo provedeno kontinuální měření rychlosti vozidel laserovou pistolí. V dalších etapách měření v roce 2005 byla rychlost měřena profilově pomocí radarů. V následujícím textu jsou výsledky těchto měření porovnány. Ze srovnání pak vyplývají závěry o dlouhodobé efektivnosti použitého opatření.
    2. Vyhodnocení efektivnosti použití figuríny policisty ve Fulneku
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Bylo provedeno srovnávací měření vlivu figuríny policisty na rychlost vozidel ve Fulneku. Figurína by měla v řidičích vyvolat obavu, že je v oblasti měřena rychlost Policií ČR a měl by tedy snížit rychlost, pokud překračuje rychlostní limit. Měření bylo realizováno ve třech etapách, vždy v dvouhodinových intervalech, při různé kombinaci umístění figuríny, aby byl ověřen její efekt na snížení rychlostí. Pro srovnání byl pořízen i vzorek rychlostí bez instalace figuríny.
    3. Vjezdový ostrůvek v obci Bedihošť
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Byla posuzována účinnost vjezdového ostrůvku. Bylo provedeno kontinuální měření rychlosti vozidel laserovou pistolí v obou směrech - asi 85 % řidičů nedodržovalo nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci. Opatřením byl vybudovaný fyzický vjezdový ostrůvek v oboustranné verzi. Jeho instalace byla přínosná - zabraňuje přenosu vysokých rychlostí z extravilánu do intravilánu a zvyšuje bezpečnost provozu i tím, že znemožňuje nebezpečné předjíždění a homogenizuje pohyb dopravního proudu.
    4. Ochranný ostrůvek u obce Bedřichovice
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V CDV proběhlo v letech 2002 – 2004 sledování dopravně-inženýrských charakteristik a nepřímých ukazatelů bezpečnosti na lokalitě s místním názvem „Pindula“. Jedná se o křižovatku silnic II/430 (Brno – Rousínov – Vyškov), III/37370 (směr Podolí) a III/4171 (směr Bedřichovice) u obce Bedřichovice. Sledování probíhají s cílem zvýšit bezpečnost pěších a cyklistů na řešené křižovatce a navazují na provedené úpravy navržené CDV v roce 2002. Článek obsahuje i výsledky měření rychlosti.
    5. Zařízení pro provozní informace na ulici Rybnické v Brně
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V Brně-Novém Lískovci byl vznesen požadavek na zvýšení bezpečnosti na přechodu pro chodce. V lokalitě se nachází mateřská škola, základní škola, autobusové zastávky a přechod pro chodce. Úmyslem bylo snížení průjezdní rychlosti vozidel. Bylo zde nainstalováno zařízení pro provozní informace s displejem zobrazujícím okamžitou rychlost okolo jedoucích vozidel. U tohoto zařízení byla ověřována efektivita a vliv na řidiče.
    6. Zařízení pro provozní informace na ulici Bělohorské v Brně – 1 rok po instalaci
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Posouzení účinnosti zařízení pro provozní informace doplněného radarem umistěného u na vjezdu do zóny Tempo 30 v Brně-Juliánově.
  6. Odkazy
    1. Kdy skončí hazardování na našich silnicích?
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Nepřiměřené rychlosti na našich pozemních komunikacích - hlavní smrtící fenomén. Některá měření.
    2. Mezinárodní aktivity a výzkumy v oblasti nepřiměřené rychlosti
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis snahy odborníků o zvýšení bezpečnosti na silnicích. Závislost počtu obětí na rychlosti.
    3. Závislost počtu obětí silničních nehod na rychlosti aneb mocninami ke snížení počtu usmrcených
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Překlad. Obhajoba implementace kamer na měření rychlosti.
    4. Mezinárodní zkušenosti v oblasti nepřiměřených rychlostí
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mezinárodní srovnání měření jízdních rychlostí v zahraničí.
    5. Mladí noční závodníci
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Noční závodění bývá pro aktéry adrenalinovým zážitkem a atrakcí pro publikum. Je však také vysoce rizikové a ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu.
    6. Opatření ke snížení rychlosti
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Opatření, která by měla zaručit to, že řidiči nebudou jezdit příliš rychle, jsou rozdělena do tří kategorií (v anglickém prostředí se hovoří o tzv.
    7. Rychlost jízdy a nehodovost
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis vlivu rychlosti na nehodovost.
    8. Některé mezinárodní projekty v oblasti bezpečnosti na pozemních komunikacích
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V článku je ukázáno na několik mezinárodních projektů pro zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích. Jsou zde uvedeny hlavní záměry, cíle a možnosti, dále závěry výzkumů v této oblasti atd.
  7. Zdroje dat
    Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Zdrojem dat o rychlosti je profilové měření rychlosti. Sledovaná vozidla jsou rozdělena do čtyř kategorií na základě délky vozidla změřené radarem. Pro každou kategorii je vyhodnocena průměrná rychlost, 50. a 85. percentil rychlosti, míra překročení nejvyšší dovolené rychlosti ad.
  8. Literatura
    Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Informační zdroje týkající se speed managementu a bezpečnostních strategií.
Mobilita
1. Mobilita
  1. Udržitelná mobilita
    Doc. Ing. arch. PhDr Karel Schmeidler, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Hledání cest ke zvýšení mobility při snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí.
  2. Management mobility
    Doc. Ing. arch. PhDr Karel Schmeidler, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Mobility Management se snaží o zvýšení dostupnosti bez zvyšování ekologické zátěže prostředí dopravou. Důraz je kladen na multimodální dopravu za využití sociotechnických opatředí a podpory ekologicky šetrných způsobů mobility.
  3. Mobilita a územní plánování
    Doc. Ing. arch. PhDr Karel Schmeidler, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Možnosti snižování zátěže prostřednictvím uváženého situování aktivit v území, environmentální urbanismus.
  4. Demografické a ekonomické vlivy
    Doc. Ing. arch. PhDr Karel Schmeidler, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Mobilita a její vývoj v závislosti na demografických a společenských změnách.
  5. Mobilita v datech
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Přehled mobility osob v ČR podle jednotlivých druhů dopravy, s důrazem na dopravu silniční.
    1. Mobilita podle druhů dopravy
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled mobility osob v ČR podle jednotlivých druhů dopravy, s důrazem na dopravu silniční.
    2. Dopravní výkony podle typů komunikací v silniční dopravě
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Dopravní výkony podle typů vozidel v silniční dopravě
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    4. Roční dopravní výkony řidičů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    5. Jízdní výkony a účel používání automobilu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - deklarované roční jízdní výkony řidičů, účely používání automobilu, mezinárodní srovnání
  6. Mezinárodní srovnání mobility
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Srovnání mobility podle typu dopravy v několika evropských státech.
  7. Zdroje dat
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Zdroje dat pro mobilitu.
  8. Odkazy
    1. Mobilita starších lidí
      Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text shrnuje základní trendy v mobilitě starších osob a upozorňuje na jejich specifické problémy v souvislosti s bezpečností silničního provozu.
    2. Změny v sociálním postavení ve stáří – sociální exkluze a ageismus ve vztahu k mobilitě
      Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text pojednává o souvislostech mobility, sociální izolace, sociální exkluze a věkové diskriminace starších lidí.
    3. Stárnutí populací
      Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text na obecné úrovni pojednává o procesu populačního stárnutí a jeho důsledcích pro populaci České republiky.
    4. Jací budou staří lidé v blízké budoucnosti?
      Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text na teoretické úrovni pojednává o životním stylu, ekonomické situaci, hodnotách a postojích nastupujících kohort starších lidí.
  9. Literatura
    Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Použitá literatura v kapitole Mobilita
2. Dělba přepravní práce - bezpečnost jednotlivých typů dopravy na pozemních komunikacích
  1. Cyklistická doprava
    Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Česká republika vládním usnesením ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen
    1. Úvod
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Úvodní článek představuje cyklistickou dopravu ve čertech částech: 1. Cyklistická doprava jako součást dopravního systému 2. Cyklistická doprava ve strategickém a územním plánování 3. Čtyři úhly pohledu na cyklistické stezky •Hledisko mobility a dopravy v území (bezpečnost – resort dopravy): •Hledisko cykloturistiky v území (cestovní ruch a volný čas – resort místního rozvoje): •Hledisko našeho zdraví (aktivní pohyb – resort zdravotnictví): •Hledisko životního prostředí (environmentální rozměr – resort životního prostředí): 4. Finance potřebné na výstavbu cyklostezek Státní fond dopravní infrastruktury Strukturální fondy EU Územní plánování Využití opuštěných drážních těles Pozemkové úpravy Vedení cyklistických stezek podél vodních toků
    2. Vývoj počtu cyklistů a dopravních výkonů
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce vychází z podkladů Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001). I. etapa si kladla za cíl získat orientaci v dané problematice a zveřejnit první dílčí výsledky prováděné aktivity. Získaná data od ČSU byla analyzována a následně zpracovávána jako výchozí podklad pro dosažení dílčích výsledků, nezbytných pro naplnění cíle aktivity. Byl zpracován údaj o obyvatelstvu vyjíždějícím a dojíždějícím do zaměstnání a do školy podle používaného dopravního prostředku souhrnně pro celou ČR a dále podíl cyklistické dopravy na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Ve II. etapě byly dále definovány dílčí výsledky volby dopravního prostředku obyvatelstva k vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Zároveň byl graficky vyjádřen podíl cyklistické dopravy v jednotlivých krajích na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy. Podrobnější souvislosti a rozbory budou získávány dalším zpracováním dat a stanou se tak předmětem dalších plánovaných etap této aktivity.
    3. Specifická problematika bezpečnosti cyklistů
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Jednou ze základních podmínek pro podporu cyklistické dopravy je existence kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. Proto tento článek shrnuje poznatky, přičemž navazuje na právě vydané TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“, a na novelizaci normy ČSN 73 61 10, jejíž součástí je i aktualizace cyklistické dopravy. Naší snahou je ale také zdůraznit tu skutečnost, že výstavba cyklistické infrastruktury a cyklistických zařízení by neměla být samoúčelná. Cyklisté totiž nepotřebují jen oddělenou cyklistickou infrastrukturu, ale i komunikace, které jsou přizpůsobené pro cyklistiku – to znamená ty, které nabízejí bezpečnou a pohodlnou jízdu a působí přívětivě. Článek pak je rozdělen do několika kapitol: A. Bezpečnost cyklistické dopravy - obecně B. Přehled některých materiálů a článků související s plánování cyklistické infrastruktury C. Parkování a odstavování jízdních kol, nepostradatelný plánovací prvek D. BESIP a Bezpečná obec – E. Úrazy a nehodovost cyklistů F. Pasport cyklistických komunikací a databáze vybraných prvků cyklistické infrastruktury G. Databáze plánů výstavby cyklistických infrastruktury
    4. Opatření a cíle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Česká republika se vládním usnesením ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky přihlásila k podpoře cyklistiky. Tzv. Cyklostrategie byla publikována v lednu 2005 a zveřejněna na webové stránce www.cyklostrategie.cz. Zde je rovněž možno nalézt komentáře k jednotlivým cílům a opatřením, popis realizace pilotních cykloprojektů, přehled odkazů a partnerů a také fotodokumentaci příkladů cyklistické infrastruktury. Cyklostrategie demonstruje komplexnost a šíři dané problematiky. Cyklistiku vnímáme jednak jako cyklodopravu a cykloturistiku, ale často ji také spojujeme s podporou ochrany životního prostředí či s podporou fyzické aktivity obyvatelstva. Na tomto základě byly definovány čtyři priority Cyklostrategie: (1) Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území; (2) Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu; (3) Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví; (4) Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty.
    5. Mezinárodní srovnání
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      To, že Nizozemsko a Dánsko je rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. Ale jak vypadá situace u našich sousedů
    6. Zdroje dat
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Informace o cyklistické dopravě, které jsou zveřejněny na tomto portálu jsou především získány ze dvou výzkumných projektů: A CYCLE21 - Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR Projekt je realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 Ministerstva dopravy České republiky (č. 1F43E/045/210). Projekt zahrnuje vypracování komplexně orientované analýzy vyhodnocující infrastrukturní podmínky cyklistické dopravy s návrhem opatření k jejímu zatraktivnění, s posouzením její využitelnosti. B. ŠANCE - Udržitelná doprava: Šance pro budoucnost (část Cyklistika ve městech) Projekt je realizován v rámci výzkumného záměru Ministerstva dopravy České republiky (č. MDO 4499457501). Stanovuje základní nástroje pro zlepšení podpory cyklistické dopravy a to prostřednictvím konkrétních opatření a doporučení, s nimiž je spojen další rozvoj cyklistické dopravy.
    7. Odkazy
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      jedná se o přehled internetových odkazů, které jsou nějakým způsobem propojeny s cyklistickou. Všechny odkazy jsou rovněž umístěny na www.cyklostrategie.cz
      1. Opatření pro vyšší bezpečnost cyklistů
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek se stručně zabývá faktory přispívajícími ke zvýšení bezpečnosti cyklistů.
      2. Cyklistika - rizika
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Ze všech zaregistrovaných obětí dopravních nehod jsou v poměru k ujeté vzdálenosti cyklisté vystaveni více než čtyřnásobně vyššímu riziku nehody (usmrcení nebo zranění) než motoristé. Ve skutečnosti je jejich riziko je více než desetkrát vyšší. Článek se zabývá touto problematikou detailněji.
      3. Průzkum v Kroměříži 2000-2004
        MUDr. Jarmila Číhalová (Předsedkyně komise Bezpečná komunita )
        daný článek prezentuje průzkum nošení přileb v Kkroměříži v letech 2000-2004
      4. Hlavní příčiny nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel
        Mgr. Martina Bílová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Hlavní příčiny nehod zaviněných řidiči nemotorových vozidel. Důraz je kladen na problematiku cyklistické dopravy.
      5. Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce
        Mgr. René Bartoš (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Během posledních několika málo let přestává být cyklistika pouze individuální záležitostí. Přestává být vnímána pouze jako náplň volného času, ale stává se i nedílnou součástí dopravního systému, zejména při dojížďce do zaměstnání nebo do škol. O cyklistice dnes nemůžeme hovořit jako o nějakém menšinovém trendu, ale jako o alternativě k ostatním druhům dopravy. K 1. 3. 2001 provedl Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001). Na základě těchto dat se nám podařilo definovat přehled o skutečném podílu cyklistiké na celkové dělbě přepravní práce v ČR. Byl zpracován údaj o obyvatelstvu vyjíždějícím a dojíždějícím do zaměstnání a do školy podle používaného dopravního prostředku souhrnně pro celou ČR a dále podíl cyklistické dopravy na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Ve II. etapě byly dále definovány dílčí výsledky volby dopravního prostředku obyvatelstva k vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a do školy podle jednotlivých krajů. Zároveň byl graficky vyjádřen podíl cyklistické dopravy v jednotlivých krajích na celkové vyjížďce a dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy.
    8. Literatura
      Ing. Jaroslav Martinek (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Radomíra Plíšková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Obsahem tohoto článku je seznam aktuálních zahraničních pramenů týkajících se budování cyklistické infrastruktury. Z evropských států jsme se zaměřili zejména na Německo, Rakousko, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemí, Švédsko, Velkou Británii a Norsko. Čerpáno bylo rovněž z kanadských a amerických zdrojů. Dále byla rozpracována databanka literatury a odborných časopisů. Byla provedena analýza obsahů, byly zpracovány stručné výtahy a dílčí vyhodnocení problematiky. Rešerše byly zpracovány v letech 2004 – 2005. V tomto článkue je uveden pouze jejich základní přehled. Podrobnější informace jsou přiloženy v souboru na www.cyklostrategie.cz (témata/18.Mezinárodní zkušenosti)
  2. Jednostopá motorová vozidla
    1. Vývoj počtů vozidel a dopravních výkonů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Dopravní výkony, nehodovost a míra rizika jednostopých motorových vozidel.
    2. Vývoj míry rizika
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Specifická problematika bezpečnosti
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika jednostopých motorových vozidel.
    4. Opatření
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Jednostopá motorová vozidla - opatření.
    5. Mezinárodní srovnání
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mezinárodní srovnání míry rizika pro jednostopá motorová vozidla.
    6. Zdroje dat
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled dat o nehodovosti.
    7. Odkazy
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      1. Opatření pro vyšší bezpečnost motocyklistů
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek se zabývá možnými opatřeními ke zvýšení bezpečnosti motocyklistů.
      2. Motocyklisté a riziko nehody
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek popisuje problematiku nehodovosti cmotocyklistů v Nizozemí.
    8. Literatura
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
  3. Osobní automobily + dodávkové vozy
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    1. Vývoj počtů vozidel a dopravních výkonů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Dopravní výkony, nehodovost a míra rizika osobních automobilů.
    2. Vývoj míry rizika
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Specifická problematika bezpečnosti
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika osobních automobilů.
    4. Opatření
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Osobní automobily - opatření.
    5. Mezinárodní srovnání
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mezinárodní srovnání míry rizika pro osobní automobily.
    6. Zdroje dat
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled dat o nehodovosti.
    7. Odkazy
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    8. Literatura
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    9. Dodávkové vozy
      1. Dodávky a nehodovost, rizika a opatření
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Během několika posledních let výrazně vzrostl počet dodávek, stejně jako počty kilometrů ujetých tímto typem vozidla. Tento problém bude ještě větší v případě, že dodávky nahradí nákladní automobily v jejich funkci dopravy zboží ve městech. Článek popisuje problematiku nehodovosti dodávek.
  4. Těžká vozidla (nákladní vozidla a autobusy)
    1. Vývoj počtů vozidel a dopravních výkonů
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Dopravní výkony, nehodovost a míra rizika těžkých vozidel (nákladních automobilů a autobusů).
    2. Vývoj míry rizika
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    3. Specifická problematika bezpečnosti
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Míra rizika těžkých vozidel (nákladních automobilů a autobusů).
    4. Opatření
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Těžká vozidla (nákladní automolily a autobusy) - opatření.
    5. Mezinárodní srovnání
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    6. Zdroje dat
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled dat o nehodovosti.
    7. Odkazy
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      1. Opatření pro vyšší bezpečnost těžkých vozidel a autobusů
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek popisuje možná opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti nákladních vozidel a autobusů, vychází především ze zkušeností z Nizozemí.
      2. Těžká vozidla a autobusy
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Šest procent všech najetých kilometrů v Holandsku ujedou nákladní automobily těžší než 3,500 kg a autobusy. Dopravní nehody s účastí těžkých vozidel však mají na svědomí 15 % všech mrtvých. Článek se podrobněji zabývá nehodovostí tohoto druhu vozidel v Holandsku.
    8. Literatura
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
Lidský činitel v dopravě
1. Chování a postoje
  1. Chování a faktory ovlivňující chování
    1. Zlepšené zrakové vnímání v noci
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Zrakové vnímání v noci lze zlepši pomocí infračerveného záření. Toto zvyšuje dosah vidění až trojnásobně a nepůsobí rušivě na protijedoucí řidiče.
    2. Vzorek přizpůsobení při jízdě v mlze
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Za mlhy řidič častěji reaguje špatně nebo vůbec nezareaguje a zvyšuje se potřeba času od příjmu informace až po motorickou reakci. Rychlost a odstup jsou voleny tak, že vpředu jedoucí vozidlo zůstává orientačním bodem. Za mlhy jsou intenzivněji vyhledávány informace, ale tyto často nebývají vůbec event. včas zpozorovány nebo zpracovány.
    3. Průzkum rychlost a vzdálenosti mezi vozidly na dálnici za snížené viditelnosti - v mlze
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu ukázaly, že viditelnost (dohlednost) významně ovlivňuje volbu prostorové mezery mezi vozidly a volbu rychlosti při jízdě na dálnici. Řidiči se pokoušejí chybějící nebo omezené fyzikální možnosti orientace za husté mlhy kompenzovat silnějším využitím sociálních orientačních bodů (jízdou „v závěsu“ za vozidlem jedoucím před ním). Tento způsob jízdy (orientace podle koncových světel vpředu jedoucího vozidla) jim subjektivně zvyšuje pocit bezpečnosti – v důsledku však může vést k objektivně nebezpečnějšímu jednání.
    4. Vnímání a reakce řidiče při jízdě v mlze
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Za mlhy řidiči nemají dostatek informací a orientace, dělají více chyb než při dobré viditelnosti. Zesiluje se pocit nejistoty řidiče a ten se více soustředí na orientační body, často na vozidlo jedoucí před ním.
    5. Ovlivnění chování účastníků silničního provozu prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a policejní kontroly
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Možnosti zvyšování bezpečnosti silničního provozu působením na účastníky silničního provozu prostřednictvím médií a důslednou aplikací policejní kontroly
    6. Působení médií na chování účastníků silničního provozu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Lucie Marousková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Rozdělení článků s dopravní tématikou v českém tisku podle jejich možného působení na čtenáře
  2. Postoje k rychlosti a k bezpečnostním pásům
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Výsledky průzkumu SARTRE 3 vztahující se k používání bezpečnostních pásů českými řidiči a k jejich rychlostnímu chování, názory českých řidičů na rychlostní limity, kontrolu jejich dodržování a na používání bezpečnostních pásů a dětských autosedaček.
  3. Emoce, nálady a agresivita v dopravě
    1. Problémy spojené s agresivitou na silnicích
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek pojednává o agresivitě jako nežádoucím psychickém stavu, který má negativní vliv na vnímání, zpracování informací i chování řidičů. Lidé silně ovlivnění aktuální emocí by neměli sedat za volnat. Typicky agresivní lidé by neměli být řidiči. Agresivní tendence zvyšuje a zábrany v chování odbourává alkohol.
    2. Agresivní chování a vztahy mezi řidiči
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky projektu SARTRE 3 - zkušenosti řidičů s agresivním chováním na silnici, vzájené vztahy mezi účastníky silničního provozu
  4. Únava a pozornost
    1. Nebezpečné signály pro unavené a ospalé řidiče
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Bez spánku nelze žít . Pokud jste při řízení unaveni, můžete usnout v každém okamžiku. Jakmile se u vás některé z příznaků únavy objeví, vřaďte přestávku, co nejdříve si odpočiňte. V článku jsou uvedeny příznaky ospalosti.
    2. Ospalost jako faktor snižující schopnost k řízení a zvyšující nebezpečí nehody
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Ospalost snižuje schopnost vnímat, zhoršuje úsudek, zpomaluje reakce. Řidič by měl řídit dostatečně vsypalý a odpočatý. Pro upozornění řidičům jsou uvedeny nebezpečné signály únavy a ospalosti.
    3. Jak se vyhnout řízení ve stavu ospalosti a únavy
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Zejména při řízení na dálnici dochází vlivem menšího počtu podnětů (monotonie jízdy) ke snížení pozornosti, únavě a ospalosti. V článku je uvedeno několik rad jak se vyhnout řízení ve stavu ospalosti a malátnosti.
    4. Pokud jste unaveni, může se za tím skrývat nějaký problém
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Únava může být zapříčiněna poruchami spánku a ty mívají různou příčinu. Negativně zde působí např. chrápání (spánková apnoe), chronická nespavost, vysoký krevní tlak atp.
    5. Výpadek bdělosti až usnutí za volantem
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Únava a nedostatek spánku způsobují usnutí a dopravní nehody. 25% smrteolných dopravních nehod na dálnici bylo způsobenou únavou a případně usnutím řidiče. Prevencí únovy je dodržování životosprávy, pro oddálení únavy se používají různé pomůcky, např. vibrační podložka.
    6. Rozptýlení pozornosti řidiče
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Řidič během jízdy přijímá a zpracovává informace důležité z hlediska bezpečného vedení vozidla, ale také informace nesouvisející. Sledování a zpracování těchto informací může ovlivnit i jeho dopravní chování, především telefonování, obsluha ITS ve vozidle, elektornický dispečink.
  5. Informační přetížení řidiče
    PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek se zabývá způsoby negativního ovlivnění řidiče různými typy reklamních poutačů, jejich nevhodným umístěním ve vztahu k dopravnímu značení a odpoutání pozornosti řidiče v rizikových dopravních situacích. Přiznává i pozitivní využití informačních reklamních prvků pro rychlou orientaci řidiče.
  6. Zdroje dat
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Uváděná data vycházejí z průzkumů SARTRE (1991, 1996, 2002)
  7. Odkazy
    1. Alkohol a řízení motorových vozidel ve filmu a televizi
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Průzkum ukázal, že ohrožení filmovými a televizními herci pijícími alkohol existuje jen pro mladé účastníky silničního provozu s odpovídající predispozicí. Pro tyto typy mladých řidičů dávají představení zmíněného typu silné podněty pro identifikaci a zvyšují tím potenciální ohrožení jak těchto řidičů samotných , tak posádky automobilu i ostatních účastníků silničního provozu.
    2. Správné a nesprávné posuzování nebezpečí v dopravě
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Posuzování bezpečnosti silničního provozu a bezpečnostních rizik při řízení motorového vozidla je často subjektivní. na bezpečnostní opatření (aktivní i pasivní) nastává často adaptace a řidič je ochoten volit riskantnější styl jízdy.
    3. Postoje a záměry v jednání řidičů jedoucích v mlze
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky experimentu ukazují na typické způsoby jízy řidičů v mlze. jejich snahou je vytváření subjektivně bezpečného odstupu od vozidla jedoucího před nimi a snaha, aby se vozidlo jedoucí za nimi příliš nepřibližovalo.
    4. Názory a postoje 14-18 letých k omezování rychlosti
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že mladí řidiči považují své počínání za bezpečné a jejich postoje k omezování rychlosti jsou převážně negativní. Do jejich postojů se promítají i negativní vzory ze sociálního okolí.
    5. Ochota mladistvých ve věku 14 až 18 let přijmout rychlostní omezení, negativní vzory dospělých
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mladí řidiči jsou spíše ochotni dodržovat rychlostní limity v uzavřené osadě než mimo ni, zejména na dálnici. Motivem k respektování rychlostních limitů je u nich zejména přítomnost polocistů, pak přítomnost chodců. Za své negativní vzory uváděli zejména dospělé řidiče, event. své rodiče.
    6. Problematika umisťování reklam u silnic z psychologického hlediska
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Jednou ze základních povinností řidiče /písm.b) odst.(1) § 5 zákona O provozu na pozemních komunikacích/ je věnovat se plně řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích. Řidič dívající se na reklamy se nevěnuje plně řízení vozidla. Bezpečnost musí mít přednost před zájmy inzerujícíh firem.
    7. Únava v silničním provozu
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Únava mezi řidič hraje vyšší roli jako příčina srážek, než se do současnosti předpokládalo. Srážky v důsledku únavy nejsou pouze důsledkem dlouhé doby strávené za volantem: mohou být také způsobeny nedostatečným spánkem, stresem nebo denní dobou. Podle zahraničních studií je únava řidičů jedním z faktorů v 10-15 % vážných nehod. Článek se zabývá touto problematikou a možnými opatřeními proti únavě.
    8. Opatření vůči agresivnímu chování
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis opatření (doporučení) vůči agresivnímu chování. Doporučení jsou rozdělena do třech kategorií: Technologie, Vzdělávání, Donucení (tzv.
    9. Agresivní chování v dopravě
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Agresivním dopravním chováním je myšleno takové chování, kdy účastník silničního provozu vědomě způsobuje škodu ostatním účastníkům silničního provozu nebo způsobením škody hrozí. Článek podrobně popisuje tuto problematiku.
    10. Postoje k motoristické problematice a názory na dopravně bezpečnostní politiku
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky projektu SARTRE 3 - postoje řidičů k problematice bezpečnosti silničního provozu, míra zájmu o toto téma, názory na některá možná opatření
    11. Postoje k problematice tunelů
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      SARTRE 3 - Postoje řidičů k jízdě v silničních tunelech, obavy, mezinárodní srovnání
    12. Postoje k novým opatřením a problematice evropské harmonizace
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - postoje řidičů k možným novým opatřením v rámci harmonizace evropské legislativy, mezinárodní srovnání
    13. Postoje k řízení pod vlivem alkoholu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - postoje řidičů k různým aspektům problematiky alkoholu za volantem, chování, názory na možná opatření, mezinárodní srovnání
    14. Postoje k telefonování za jízdy
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - frekvence používání telefonu za jízdy, hodnocení telefonování za jízdy jako možné příčiny nehod, mezinárodní srovnání
    15. Používání mobilních telefonů během řízení
      Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek shrnuje výsledky sledování míry telefonování za jízdy v roce 2005.
    16. Odstupy vozidel
      Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek se zabývá výsledky ze sledování odstupů vozidel na silnicích I. a II. třídy a na dálnicích v roce 2005. Až třetina vozidel nedodržela bezpečný odstup, tedy 2 sekundy.
  8. Literatura
2. Výchova a vzdělávání
  1. Dopravní výchova dětí a mládeže k bezpečnosti
    1. Dopravní výchova v předškolním věku
      Jitka Heinrichová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje základní principy dopravní výchovy v předškolním věku v rodinné i školní výchově a vzdělávací oblasti pro dopravní výchovu. Rozsah vzdělávacích oblastí zahrnuje základní kompetence, které děti potřebují pro bezpečný pohyb v dopravním prostředí získat.
    2. Dopravní výchova ve školním věku
      Jitka Heinrichová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje kompetence pro bezpečný pohyb v dopravním prostředí, které potřebují žáci školního věku získat v rodinné a školní výchově v průběhu základní školní docházky.
    3. Dospívající mládež
      Mgr. Eva Šedá (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      dopravní vzdělávání dospívající mládeže
  2. Autoškolství
    1. Základní kurzy
      Ing. Vratislav Kelnar (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Řeší standardizaci získání ŘO
    2. Vzdělávání profesionálů
    3. Kurzy řidičů referentských vozidel
      Ing. Vratislav Kelnar (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      nebyl publikován
  3. Práce s problémovými řidiči
    1. Práce s problémovými řidiči
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek charakterizuje problémového řidiče, definuje řidičskou způsobilost, obsahuje tabulku legislativních opatření ve vztahu k systematické práci s problémovým řidičem v zemích EU a vymezuje uplatnění dopravní psychologie formulované v rámci stálé komise EFPA
    2. Bodový systém hodnocení řidičské praxe
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek obsahuje kompletní, ale nerealizovaný, náhvrh bodového systému vypracovaného pro potřeby zákona 361/2000, včetně následných nápravných opatření a návrhu prováděcího předpisu k dopravně psychologickému vyšetřování.
    3. Bodový systém - charakteristika
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Základní rysy bodového systému, rozšíření v evropských zemích, společné prvky a odlišnosti.
  4. Bezpečnostní informační kampaně
    1. Projekt CAST
      Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Text stručně představuje projekt 6. rámcového programu EU - CAST (Campaigns and Awareness-raising Strategies for Traffic Safety). Uvádí základní cíle projektu - vyvinutí nástroje pro evaluaci bezpečnostních informačních kampaní, který umožní statistický odhad účinku kampaní na nehodovost, a postoje a chování účastníků silničního provozu.
    2. Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky silničního provozu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno), PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky silničního provozu jsou pojednány jako opatření, které může mít při správné realizaci a při souběhu s dalšími opatřeními (např. zvýšený policejní dohled) významný vliv na snížení nehodovosti, a na chování účastníků silničního provozu (např. zvýšení používání bezpečnostních pásů). Text je doplněn daty ze zahraničních evaluačních studií, které statisticky odhadují účinky bezpečnostních informačních kampaní.
    3. Působení médií na chování účastníků silničního provozu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Lucie Marousková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Rozdělení článků z oblasti dopravy v českém tisku podle možného působení na čtenáře
  5. Vymáhání zákona - dozor a dohled
    1. Bodový systém hodnocení řidičské praxe
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek obsahuje kompletní, ale nerealizovaný, náhvrh bodového systému vypracovaného pro potřeby zákona 361/2000, včetně následných nápravných opatření a návrhu prováděcího předpisu k dopravně psychologickému vyšetřování.
    2. Postoje k novým opatřením a problematice evropské harmonizace
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - postoje řidičů k možným novým opatřením v rámci harmonizace evropské legislativy
    3. Postoje ke kontrole a vynucování dodržování zákonů, nové technologie
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - postoje řidičů ke způsobu, frekvenci a účinnosti kontroly dodržování dopravních předpisů, názory na možná nová opatření a technologie, mezinárodní srovnání
  6. Zdroje dat
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Zdroje dat k článkům o bezpečnostních informačních kampaních
  7. Odkazy
    1. Použití řidičských simulátorů při výcviku frekventantů autoškol
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výhody použití řidičských trenažérů (simulátorů) jsou ve snížení rizika u začínajících žáků AŠ a řidičů bez praxe, ekonomické a ekokolické důvody i nižší hodinová sazba provozu při srovnámi s vozidlem AŠ a jeho opotřebení.
    2. K problematice adaptace člověka v systému dopravy a k posuzování bezpečnosti
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Adaptace v dopravě se týká nejen přizpůsobování řidiče podíkám provozu a zlepšení jeho způsobilosti k řízení, ale i jeho motivace pro bezpečné jednání a ochrana před neadekvátními subjektivními pocity bezpečnosti.
      1. Využití konceptu „CLOSE TO“ k prevenci rizikového chování mladých začínajících řidičů
        Mgr. Eva Šedá (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek popisuje zkušenosti s využitím konceptu CLOSE TO jako preventivního přístupu při výuce mladých začínajících řidičů
    3. AUTOŠKOLSTVÍ – zkoušky uchazečů o ŘP
      Mgr. Zuzana Strnadová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Změna zákona 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích v souvislosti s novým způsobem skládání zkoušky žadatelů o řidičské oprávnění v elektronické podobě. Popis průběhu zkoušky žadatelů o řidičské oprávnění.
  8. Literatura
3. Ovlivnění tělesné a duševní způsobilosti k řízení motorových vozidel
  1. Legislativa a její aplikace v praxi
    1. Česká republika
    2. Legislativa EU
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Přehled dostupných informačních zdrojů, webových stránek národních a mezinárodních organizací působících v oblasti silniční dopravy
  2. Vliv alkoholu, léků a psychotropních látek na dopravní chování
    PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek je stručným shrnutím vlivu alkoholu především na chování řidiče, typologií dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu a zkušeností s restriktivními i výchovnými opatřeními ve světě.
  3. Vliv akutních a chronických onemocnění na dopravní chování
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno), PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek pojednává o výstupech z projektu IMMORTAL, konkrétně z dílčího úkolu, jenž se zabýval vlivem diabetu na na kognitivní a celkovou řidičskou výkonnost, a porovnáním s vlivem únavy a alkoholu.
  4. Opatření
    1. Zaměření dozoru nad dodržováním pravidel silničního provozu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Alexandr Pešák (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Jednou z možností zvyšování bezpečnosti silničního provozu je kontrola dodržování dopravních předpisů.
    2. Stres v dopravě
      Mgr. Iva Macků (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje možné zdroje stresu a zátěže u profesionálních řidičů.
    3. Osvětové a informační aktivity pro odbornou veřejnost
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      CDV organizuje řadu seminářů, konferencí a dalších akcí pro odbornou veřejnost
    4. Osvětové a informační aktivity pro řidičskou veřejnost
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Systematické informování veřejnosti o nejrůznějších aspektech bezpečnosti silničního provozu je jedním z nástrojů ovlivňování chování řidičů.
    5. Stres za volantem
      Mgr. Miroslava Horáková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Stresem za volantem obvykle rozumíme situace, které souvisí s časovým „presem“, omezeními v dopravě, konfliktními řidiči na silnicích či rizikem vzniku dopravní nehody. Neustálé zvyšování hustoty silničního provozu, rychlost a spěch dnešní doby vedou k nárůstu zátěže a tlaku, který je vyvíjen na řidiče
  5. Zdroje dat
    PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Obsahuje odkazy na webové stránky mezinárodních organizací a řešených mezinárodních projektů, týkajících se problematiky lidského činitele v dopravě
  6. Odkazy
    1. Zbytkový alkohol
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Informace z Rakouska a ČR o podceňování zbytkového alkoholu řidiči
    2. Proč selháváme za volantem
      Mgr. Iva Macků (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      proč selháváme za volantem
    3. Profesionální řidič a zdroje zátěže
      Mgr. Iva Macků (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek informuje o možných zdrojích zátěže u profesionálních řidičů, a jejich vlivu na bezpečnost dopravy.
    4. Alkohol v dopravě – možnosti řešení
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis možných opatření pro potírání jízdy pod vlivem alkoholu.
    5. Ukazatele: počet dopravních nehod, počet řidičů pod vlivem alkoholu
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis výběru ukazatelů: nehody zaviněné pod vlivem alkoholu, konzumace alkoholu.
    6. Alkohol v dopravě – jak vážné riziko představuje?
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis závislosti mezi hladinou alkoholu v krvi a rizikem vzniku nehody.
    7. Postoje k řízení pod vlivem alkoholu
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Postoje řidičů k problematice alkoholu za volantem, mezinárodní srovnání
    8. Výkonnostní změny u řidičů při dlouhodobém užívání psychofarmak
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Užívání psychofarmak ovlivňuje centrální nervový systém a tím i způsobilost k řízení motorových vozidel. Řidiči této kategorie měli významně horší výsledky při posuzování jejich psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel.
  7. Literatura
4. Věk a řízení
  1. Úvod
    Mgr. Yvonne Holčáková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Rozbor hlavních nebezpečných faktorů u mladých řidičů jako soupeřivost,podceňování, agresivita, malá zkušenost atd.
  2. Mladí řidiči
    1. Řidiči začátečníci
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Věkový průměr kategorie řidičů začátečníků se snižuje v souvislosti s rostoucím počtem dvoustopých i jednostopých vozidel. Na základě zkušeností s vysokou mírou nehodovosti řidičů začátečníků je v některých zemích Evropy zaveden řidičský průkaz na zkoušku.
    2. Zvláštnosti mladistvých ve způsobu jízdy a v chování pří jízdě
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mladiství jednají ve vztahu k současnosti, chybí jim často schopnist vnímat nebezpečnost jednání a situací, předvídání následků jednání i pocit odpovědnosti. Rizikové jsou i snahy o předvádění se imponování, mají malou praxi v řízení vozidla.
  3. Senioři jako řidiči
    1. Problematika seniorů - řidičů ČR v silniční dopravě
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Statistické údaje o relativně nízké nehodovosti řidičů starších 65 let. Pro usnandění řízení, kompenzaci hendikepů spojených s věkem - doporučení pro vybavení vozidel tak, aby se nehodovost seniorů ještě snížila
    2. Starší řidiči
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Význam objektivního a zodpovědného ověřování duševní a tělesné způsobilosti k řízení motorových vozidel seniorů. Možné kompenzace hendikepů starších řidičů, které se v individuální míře dostavují s věkem.
    3. Je starší řidič za volantem rizikovým prvkem silničního provozu?
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Starší řidič v silničním provozu může představovat určité riziko vzhledem ke změnám v jeho duševní výkonosti, osobnosti, nepružnosti v přizpůsobení se, netolerantnosti. Na druhé straně je tu celková vyzrálost, zkušenost. Doporučení pravidelných lékařských i dopravně psychologických kontrol.
  4. Zdroje dat
    PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Zdroje dat ke kapitole Věk a řízení
  5. Odkazy
    1. Rozdíly v tom jak rychle jezdí mladší a starší řidiči
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Věkem a praxí řidičů se obecně snižuje tendence k riziku - mezní zkušenosti, zážitky, rychlá jízda a vyhledávání napětí při řízení.
    2. Funkce požívání alkoholu na diskotékách a jiných zábavách
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Na diskotékách dochází k uvolnění a odreagování, ale zvyšuje se riziko dopravní nehody, pokud je řidič pod vlivem alkohlu nebo drog.
    3. Mobilita, diskotéková (aj. hudební) kultura a konzumace alkoholu
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mobilita i diskotéky jsou součástí kultury mladých lidí. Zejména oři nočních návratech z diskoték bývají i řidiči pod vlivem alkoholu (drog) a jsou tak velkým rizikem vzniku dopravních nehod.
    4. Zážitky z rychlé jízdy pro mladé řidiče
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Motivy pro rychlou jízdu mladých: Sebepotvrzení a vytváření dojmu na okolí; Hledání vlastní identity, testování sebe i vozidla; Hledání napětí, okouzlení, odreagování. Rychlost fascinuje hlavně mladé s nižším vzděláním.
    5. Nepřiměřeně rychlé jízdy mladých řidičů v cizích vozidlech, které končívají nehodou
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Toto je nová forma kriminality mladistvých, často končí nejen hmotnými škodami ale i zraněními nebo smrtí. Důvody pro takovou krádež bývá sociální desintegrace, nedostatky ve výchově, chybějící pozitvní vzory a sociálně přijatelný žebříček hodnot.
    6. Opatření zaměřené na začínající řidiče
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis opatření zaměřených na mladé, začínající řidiče.
    7. Mladí řidiči a bezpečnost dopravy
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mladí vlastníci řidičských průkazů se vyznačují vysokým rizikem účasti na dopravních nehodách. To platí zvláště o mladých mužích: v jejich případě je riziko 4x vyšší než ve starších věkových skupinách. Článek se věnuje podrobně této problematice.
    8. Stárnoucí osoby
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis opatření vedoucích ke zvýšení bezpečnosti stárnoucích osob.
    9. Stárnoucí osoby a doprava
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Stárnoucí osoby jsou vystaveny vyššímu riziku z hlediska bezpečnosti dopravy. To je dáno vyšší mírou jejich účasti na nehodách, ke kterým dochází v důsledku selhání, avšak především díky jejich fyzické zranitelnosti.
    10. Děti v dopravě
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Popis holandských opatření ke zvýšení bezpečnosti dětí v dopravě.
  6. Literatura
Komunikace, vozidlo
1. Bezpečná komunikace, bezpečné dopravní prostředí
  Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
  Principem trvale udržitelné silniční bezpečnosti (suistainable safe road traffic) je to, aby byl celý dopravní systém přizpůsoben limitům a možnostem účastníků silničního provozu. Vše směřuje k prevenci nehod. Článek popisuje možnosti, které při snižování nehodovosti přináší bezpečné utváření pozemních komunikací.
  1. Úvod
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Principem trvale udržitelné silniční bezpečnosti (suistainable safe road traffic) je to, aby byl celý dopravní systém přizpůsoben limitům a možnostem účastníků silničního provozu. Vše směřuje k prevenci nehod. Článek popisuje možnosti, které při snižování nehodovosti přináší bezpečné utváření pozemních komunikací.
  2. Funkce komunikace
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Popis 3 hlavních funkcí pozemních komunikací: průjezdní, sběrné a obslužní.
  3. Kategorie pozemních komunikací dle ČSN
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek popisuje stávající rozdělení pozemních komunikací dle ČSN a příslušných zákonů.
  4. Technické předpisy
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Jak postupovat při návrhu řešení odchylného od ČSN a jiných platných předpisů?
  5. Bezpečné dopravní prostředí
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Popis problematických faktorů z utváření PK na nehodovost a náměty na zlepšení bezpečnosti PK a bezprostředního okolí
    1. Bezpečné dopravní prostředí
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Principem bezpečného utváření komunikací je snaha vyvarovat se faktorů, které usnadňují vznik nehod, resp. faktorů, které by zhoršovaly jejich následky. Článek popisuje tyto faktory a uvádí možnosti, jak odstraňovat nehodové lokality.
    2. Reklamní objekty podél silnice a jejich vliv na řidiče
      PhDr. Vlasta Rehnová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek se zabývá způsoby negativního ovlivnění řidiče různými typy reklamních poutačů, jejich nevhodným umístěním ve vztahu k dopravnímu značení a odpoutání pozornosti řidiče v rizikových dopravních situacích. Přiznává i pozitivní využití informačních reklamních prvků pro rychlou orientaci řidiče.
  6. Nehodové lokality
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Pavel Skládaný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Základním principem této problematiky je poznání faktu, že dopravní nehodovost se velmi často koncentruje na určitá omezená místa a úseky silniční sítě. Článek popisuje možnosti řešení těchto míst - tzv. nehodových lokalit.
  7. Opatření ke zvýšení bezpečnosti pozemních komunikací
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    V této kapitole jsou podrobně popsána ta opatření, která mají přímý vztah k utváření pozemní komunikace a k utváření dopravního prostředí.
    1. Bezpečnostní audit
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Bezpečnostní audit je metoda prevence nehodovosti aplikovaná při přípravě, projektování a realizaci dopravních staveb. V článku je podrobně popsán postup provádění bezpečnostního auditu a jsou vyjádřeny výhody, které jeho provádění přináší.
      1. Poznatky z bezpečnostních auditů okružních křižovatek na Novém Zélandu a v ČR
        Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Srovnání poznatků z bezpečnostních auditů okružních křižovatek na Novém Zélandu a v ČR.
    2. Inspekce stávajícího stavu
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Inspekce stávajícího stavu je systematická kontrola stávající silniční sítě z hlediska jejího nehodového potenciálu. V článku je tento infrastrukturální nástroj popsán podrobněji.
    3. Nízkorozpočtová opatření
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Mezi nízkorozpočtová opatření patří především ta, při jejichž implementaci není nutné provádět rozsáhlé stavební úpravy. Patří sem tedy opatření provedená pomocí vodorovného a svislého dopravního značení, ostrůvky, provizorní opatření, mobilní zařízení (např. na měření rychlostí) atd. V článku jsou tato opatření podrobně popsána.
    4. Zklidňování dopravy
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Definice dopravního zklidňování a odkazy na relevantní texty.
    5. Problematika stanovení kapacity mimoúrovňových křižovatek
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha), Ing. Monika Memićová (Fakulta dopravní ČVUT Praha)
      Obdobně jako u neřízených křižovatek (včetně okružních) se v posledních letech setkáváme i u mimoúrovňových křižovatek (MÚK) s dosažením jejich kapacity. Podle našeho názoru bude nutné i pro tento typ křižovatek revidovat metodiku posuzování její kapacity dle stávající ČSN 736102 / 1 /, kde je této problematice vymezen nejmenší prostor ze všech křižovatek. Tento článek popisuje různé způsoby výpočtu kapacity mimoúrovňových křižovatek.
    6. Vliv dispozice MOK na nehodovost
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha)
      Stručné seznámení s analýzou nehodovosti MOK na základě souboru 47 podrobně sledovaných OK a dalších cca 60 křižovatek, pro něž byly získány podklady pouze z oficielních databází.
    7. Modely výpočtu kapacity mimoúrovňové křižovatky
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha), Ing. Monika Memićová (Fakulta dopravní ČVUT Praha)
      Příspěvek navazuje na publikovanou úvodní část, a jeho hlavním smyslem je prověření vybraných zahraničních výpočtových metodik kapacity kritického místa křižovatky v aplikaci na výsledky přímého pozorování. V našem příkladě se bude jednat o kritickou oblast připojení rampy
    8. Faktory ovlivňující kapacitu křižovatky
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha), Ing. Milan Koukol (Fakulta dopravní ČVUT Praha)
      Text se zabývá posouzením následných vlivů (které HBS umožňuje případ od případu měnit) na kapacitu křožovatek: - poloha křižovatky - skladba dopravního proudu - svislé dopravní značení - geometrické uspořádaní
    9. Výpočet kapacity neřízené křižovatky v revizi
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha), Ing. Luděk Bartoš (EDIP s.r.o. Liberec), Ing. Jan Martolos (EDIP s.r.o. Liberec)
      Neřízené křižovatky tvoří drtivou většinu uzlů na komunikační síti. Metody pro posuzování jejich kapacity je nutno tedy neustále aktualizovat, prověřovat a udržovat na vysoké úrovni. Z vlastních zkušeností a reakcí projektantů je třeba konstatovat, že v současné době používané metody výpočtu kapacit neřízených křižovatek jsou zastaralé a nekomplexní. Doposud naše odborná praxe provádí kapacitní výpočty neřízených křižovatek nejednotně : buď podle oficiální metodiky podle ON 73 6102 z roku 1980 [2], nebo podle různých metodik obsažených v převzatých softwarech soukromých firem nebo národních programů sousedních států, především pochopitelně německých, ale i jiných. Nyní platná ČSN 73 6102 z roku 1995 již ucelenou metodiku na výpočet kapacity neobsahuje. V rámci „Národního program výzkumu 2004-2009“ a jeho dílčího programu „Bezpečná a ekonomická doprava“, který v loňském roce vypsalo ministerstvo dopravy, zpracovává tým složený firmou EDIP s.r.o. projekt „Aktualizace výpočtových modelů pro stanovení kapacity neřízených úrovňových křižovatek“. Jeho hlavním cílem je aktualizovat a v českém prostředí ověřit metodiky pro výpočet kapacity neřízených křižovatek
    10. Kapacita úrovňových křižovatek v souvislosti s kvalitou provozu
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha), Ing. Milan Koukol (Fakulta dopravní ČVUT Praha)
      Další ze série textů o průběhu zpracování inovace výpočetní metodiky kapacity úrovňových křižovatek (ÚK), /1/ se zabývá souvislostí kapacity s úrovní kvality dopravy (ÚKD) na křižovatce.
    11. Zklidňování dopravy je evropský trend
      Doc. Ing. Petr Slabý, CSc (Fakulta stavební ČVUT Praha)
      Autor se v tomto již starším textu zabývá problematikou "neřešení" problematiky bezpečného utváření PK Ministerstvem Dopravy a na několika příkladech z Praxe ukazuje přínosy bodových opatření pro zlepšení kvality a bezpečnosti přecházení chodců přes velmi dopravně zatížené komunikace.
  8. Zdroje dat
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    odkaz na významné www stránky, které obsahüjí data o silniční síti ČR
  9. Odkazy
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Odkazy na internetové zdroje informací nejen o bezpečnosti silničního provozu.
  10. Literatura
    Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Seznam literatury použité při zpracování článků.
2. Prvky pasivní bezpečnosti vozidla
  1. Prvky pasivní bezpečnosti - postoje a příčiny
    Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Dokument obsahuje výsledky projektu SARTRE 3 týkající se postojů českých řidičů k používání bezpečnostních pásů - zda sami důsledně pásy používají, zda trvají na použití dětského zádržného systému, vezou-li dítě, a jaké jsou jejich názory na tuto problematiku.
  2. Bezpečnostní pásy
    Článek je zaměřen na používání bezpečnostních pásů v automobilech a jak se v CDV provádí sledování míry jejich používání.
    1. Metodika a způsob sledování míry používání bezpečnostních pásů a dětských sedaček
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Zádržné systémy ve vozidle snižují riziko zranění následky dopravních nehod. Zádržnými systémy se rozumí bezpečnostní pásy a dětské zádržné systémy (tzv. autosedačky). V České republice je jejich používání velmi podceňováno. Metodika stanovuje způsob sledování: sledují se osobní vozidla a to řidič a spolujezdci na předních a zadních sedadlech. Rozlišuje se pohlaví osob a věková kategorie dětí (do 4 let, od 4 let do 12 let a od 12 let do 18 let). Statisticky hodnotný vzorek tvoří cca 150-180 vozidel. Sledování probíhá 30 až 45 minut.
    2. Podrobné výsledky sledování v roce 2006
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Podrobné výsledky sledování v roce 2006: - Používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle a typu komunikace - Používání bezpečnostních pásů řidiči podle krajů ČR - Používání bezpečnostních pásů spolujezdci podle krajů ČR
      1. Používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle a typu komunikace
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Míra používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle (řidiči, spolujezdci vpředu a vzadu) a typu komunikace (silnice v intravilánu a silnice I. a II. třídy v extravilánu) v roce 2006.
      2. Používání bezpečnostních pásů řidiči podle krajů ČR
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Míra používání zádržných systémů v jednotlivých krajích ČR s rozdělením na intravilán a extravilán.
      3. Používání bezpečnostních pásů spolujezdci podle krajů ČR
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Míra používání bezpečnostních pásů u spolujezdců v jednotlivých krajích ČR v roce 2006.
    3. Porovnání výsledků sledování v první a druhé polovině roku 2006
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Porovnání výsledků sledování v první a druhé polovině roku 2006 vzhledem k novele Zákona o provozu na pozemních komunikacích. V první polovině roku 2006 byla míra používání zádržných systémů na stejné úrovni jako v roce 2005 nebo jen mírně vyšší. Od druhé poloviny roku 2006 došlo k razantnímu nárůstu míry používání zádržných systémů na všech pozicích osob ve vozidlech i na všech typech komunikací.
      1. Vývoj používání bezpečnostních pásů u řidičů a spolujezdců
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek popisuje vývoj používání bezpečnostních pásů v extravilánu i intravilánu u řidičů a spolujezdců (vpředu i vzadu).
      2. Vývoj používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Podrobný rozbor vývoje míry používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle v první a druhé polovině roku 2006 pro extravilán a intravilán.
      3. Porovnání používání zádržných systémů v intravilánu a extravilánu
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Chování osob je závislé, kromě pozice ve vozidle, také na umístění komunikace (intravilán/extravilán). Článek prezentuje rozdíly v míře používání zádržných systémů v extravilánu a intravilánu. Graficky jsou znázorněny rozdíly mezi prvním a druhým pololetím roku 2006.
    4. Porovnání výsledku sledování prováděných v letech 2005 a 2006
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Jsou prezentována následující srovnání: - používání zádržných systémů podle typu komunikace - vývoj používání bezpečnostních pásů v extravilánu - vývoj používání bezpečnostních pásů v intravilánu - vývoj používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle a typu komunikace
      1. Používání zádržných systémů podle typu komunikace
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Základní srovnání míry používání zádržných systémů podle pozice osob ve vozidle (řidiči, spolujezdci vpředu a vzadu) a podle kategorií komunikace (intravilán, silnice I. a II. třídy v extravilánu) v roce 2005 a 2006.
      2. Vývoj používání bezpečnostních pásů v extravilánu
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Srovnání míry používání zádržných systému u řidičů, spolujezdců vpředu a vzadu na silnicích v extravilánu (souhrnně pro silnice I. i II. třídy).
      3. Vývoj používání bezpečnostních pásů v intravilánu
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek popisuje míru používání pásů na všech pozicích ve vozidlech v intravilánu. V roce 2006 je patrné zvýšení oproti roku 2005.
      4. Vývoj používání zádržných systémů podle pozice osoby ve vozidle a typu komunikace
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Marek Kunc (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Vývoj míry používání zádržných systémů na všech pozicích osob ve vozidlech automobilech v letech 2005 a 2006. Grafy jsou zpracovány zvlášť pro extravilán (souhrnně pro silnice I. i II. třídy) a pro intravilán (souhrnně pro všechna města).
  3. Dětské autosedačky
    Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Eva Šedá (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    článek pojednává o problematice používání dětských zádržných systémů
  4. Helmy a přilby
    1. Helmy a přilby
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Používání helem a přileb v ČR.
    2. Helmy a přilby - jejich účinnost
      Ing. Vojtěch Eksler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Význam a účinnost helem a přileb pro řidiče a spolujezdce jednostopých vozidel.
  5. Opatření
    1. Chraňte sebe i své dítě, vždy se připoutejte!
      MUDr. Jiří Kepák, CSc. (Úrazová nemocnice Brno)
    2. Dopravní úrazy a těhotenství
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Téměř tři čtvrtiny těžkých úrazů v těhotenství vznikají při dopravních nehodách. Účinnou obranou proti těžkému zranění či úmrtí matky i plodu je důsledné používání bezpečnostních pásů. Matky často nejsou informovány o důležitosti použití pásu a o zásadách jeho správného umístění.
  6. Zdroje dat
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Přehled dat o nehodovosti.
  7. Odkazy
    1. Mezinárodní rozbor používání bezpečnostních pásů
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Rozbor nehodovosti a používání bezpečnostních pásů v ČR z mezinárodního pohledu.
    2. Rozbor účinnosti bezpečnostních pásů
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek ukazuje na velkou efektivnost správně používaných bezpečnostních pásů a rozebírá jejich účinnost při různých dopravních nehodách.
    3. Kontrola a donucovací prostředky u nás a v zahraničí
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V článku je popsán monitorovací systém a pokuty za nepoužití bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů v některých státech.
    4. Zkušenosti z USA
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Vývoj bezpečnosti vlivem používání bezpečnostních pásů a dětských sedaček v USA.
    5. Periodická sledování dopravně-inženýrských charakteristik
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje periodické sledování dopravně-inženýrských charakteristik na lokalitách v intravilánu, extravilánu a na dálnicích. Periodická měření se provádějí s časovým odstupem, čím lze sledovat změnu efektivnosti. Měření zahrnují měření rychlostí vozidel, průzkum intenzity dopravy, průzkum povinného používání světel, průzkum používání zádržných systémů a průzkum používání mobilních telefonních přístrojů při řízení. Vzorek lokalit se vybírá tak, aby reprezentoval jednotlivé kategorie pozemních komunikací. Článek obsahuje výsledky z měření provedených v roce 2004 bylo periodické měření provedeno na deseti lokalitách.
    6. Opěrky hlavy: zabránění hyperextenzi krku
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Opěrky hlavy jsou důležité pro snížení rizika zranění krční páteře (např. hyperextenze krku) při nárazech do zadní části vozidla. Článek se zabývá problematikou správného nastavení opěrek.
    7. Problematika airbagů
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Účinnost airbagů je méně jednoznačná než bezpečnostních pásů. Článek se zabývá pozitivními i negativními vlivy airbagů v případě dopravních nehod.
    8. Dětské autosedačky
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Krátký článek zabývající se efektivitou dětských zádržných systémů.
    9. Bezpečnostní pásy
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek se zabývá efektivitou bezpečnostních pásů a způsoby propagace jejich používání.
    10. Legislativa pro bezpečnostní pásy
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje legislativu ohledně bezpečnostních pásů v ČR a v některých dalších státech. Je zde pomocí odkazů přístup na další problematiku týkající se bezpečnostních pásů u nás a v zahraničí.
    11. Bezpečnostní pásy a zádržná zařízení pro děti
      Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek popisuje jak správně používat tyto zádržná zařízení. Dále jsou zde interaktivní odkazy na články podobné tématiky - i mezinárodní rozbory.
  8. Literatura
    Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Informační zdroje týkající se speed managementu, bezpečnostních strategií a průzkumů.
Další informace
1. Datová část - výsledky měření
  Datová část - výsledky měření
2. Nové technologie v dopravě
  1. Telekomunikace a informatika v dopravě
    1. Silniční
      1. ATOL - Systém pro potřeby dopravní telematiky
        Doc. Emil Doupal, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Automatický systém pro komunikaci a vyhodnocování údajů získaných dopravními sčitači a systémy WIM (weigh-in-motion). Systém je aplikován v ČR pro potřeby výběru potenciálně přetížených vozidel z dopravního proudu.
      2. Systém LSVA - elektronický výběr mýtného ve Švýcarsku
        Ing. Zdeněk Grubl (AŽD Praha, s.r.o. )
      3. Systémy výběru mýtného - Od profesionálů pro profesionály
        Ing. Martin Beneš (Ascom Fela )
      4. Videosystém - prostředek preventivního zvyšování bezpečnosti
        Ing. Zdeněk Grubl (AŽD Praha, s.r.o. )
  2. Telematika pro větší bezpečnost a komfort cestování
    1. Prvky pasivní a aktivní bezpečnosti
      1. Spadnou černé skříňky z nebes na silnici?
        Ing. Martin Pípa (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Záznamové zařízení, tzv. "černá skříňka", je úzce spjato s leteckou dopravou a zejména s vyšetřováním příčin leteckých nehod. Černá skříňka, přinášející mnoho objektivních dat potřebných k rozboru letecké nehody, by byla i efektivním nástrojem pro vyšetřování nehod způsobených při provozu motorových vozidel na silnici.Článek informuje o aktivitách ve světě i v ČR v oblasti elektronických záznamových zařízeních pro motorová vozidla a o potencionálních přínosech tohoto systému.
    2. Navigační systémy
      1. Projekt NextMAP
        Dr. Ing. Jiří Plíhal (e4t electronics for transportation, s.r.o. )
    3. Informační systémy
      1. Systém nouzového volání na dálnicích ČR
        Ing. Petr Svoboda (Spel, spol. s r.o. Kolín), Ing. Jiří Bartoň (Spel, spol. s r.o. Kolín)
      2. Využití pohybu mobilních telefonů po silniční síti ČR jako zdroje aktuálních dopravních informací
        Ing. Martin Hájek (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    4. eSafety
      Ing. Ivan Fencl, Ph.D. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Při zvyšování bezpečnosti silničí dopravy je možné uplatnit prvky dopravní telematiky. Například osazením informačních tabulí (s měřičem rychlosti), které zobrazují aktuální rychlost projíždějících vozidel, je možné působit na řidiče psychologicky, aby pečlivěji kontrolovali a dodržovali rychlost svého vozidla podle stanovených rychlostních limitů v daném úseku komunikace.
  3. Dopad telematických systémů na účastníky silničního provozu
    1. Černá skříňka ve vozidlech
      Ing. Martin Pípa (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Autor tohoto příspěvku by rádi představil řešení výzkumného úkolu MD ČR NPV "Bezpečná a ekonomická doprava", nazvaného BlackBox. Cílem tohoto projektu vědy a výzkumu je Integrovat funkce sledování chování vozidla před, během a po nehodě do stávajících, resp. vyvíjených vozidlových systémů za účelem: vytvořit nástroj pro podporu objasnění specifických dopravních nehod (řetězové nehody, a.j.), usnadnit a zprůhlednit proces objasnění viny či neviny, usnadnit proces likvidace pojistné události, zvýšit aktivní bezpečnost (psychologické povědomí řidiče o možnosti dokumentace chování vozidla) a urychlit legislativní proces nasazení systému ve vozidlech (například u vozidel s právem přednosti jízdy, vozidel pro výuku řidičů).
    2. Informační a komunikační technologie (ICT)
      Ing. Martin Pípa (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Cílem článku je představit započatou novou iniciativu EK.
  4. Zdroje dat
    Ing. Martin Pípa (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    webové odkazy
  5. Odkazy
    1. Telematika
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Telematika neboli ITS (Inteligentní dopravní systémy; Intelligent Transport Systems) je považována za důležitý prostředek budoucího rozvoje dopravních a přepravních systémů, stejně jako vozidel, které tyto systémy používají. V článku jsou uvedeny příklady projektů a aplikací ITS.
    2. Telefonování za jízdy a bezpečnost provozu
      Ing. Petr Pokorný (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Problematika telefonování za jízdy jako možného faktoru zvýšení rizika vzniku nehody
    3. Postoje ke kontrole a vynucování dodržování zákonů, nové technologie
      Mgr. Pavlína Skládaná (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Výsledky průzkumu SARTRE 3 - postoje řidičů k možným novým opatřením z oblasti legislativy a technologií
    4. Čeští řidiči a moderní systémy ve vozidlech
      Mgr. Iva Macků (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Lucie Marousková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Základní informace z výsledků dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem byla analýza využívání moderních systémů v automobilech českými řidiči.
    5. Doprava ve městech jako evropská priorita
      Ing. Jan Spousta (Centrum dopravního výzkumu Brno)
  6. Literatura
3. Bezpečnostní rizika dopravy - environmentální a zdravotní aspekty
  1. Zdravotní a environmentální rizika
    1. Imisní zatížení ovzduší suspendovanými částicemi z dopravy
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jiří Huzlík (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Roman Ličbinský (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek shrnuje výsledky dlouhodobého monitoringu koncentrací PM2.5 a popisuje vývojové trendy jejich obsahů v závislosti na meteorologických ukazatelích.
    2. Nebezpečné látky a odpady v dopravě
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jiří Jedlička (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Petra Marková (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek je zaměřen na problematika vzniku nebezpečných látek v dopravě, zejména při provozu motorových vozidel, a odpadů, vč. možností jejich odstranění.
    3. Znečištění ovzduší persistentními organickými polutanty produkovanými dopravou
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Jiří Dufek (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Jiří Jedlička (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek přináší přehled vývoje celkových emisí různých škodlivin ze skupiny persistentních organických polutantů emitovaných jednotlivými druhy dopravy
    4. Podíl dopravy na zdravotním stavu obyvatel v městě Brně
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jiří Huzlík (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Roman Ličbinský (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek hodnotí zdravotní rizika různých frakcí pevných částic a na ně vázaných polyaromatických uhlovodíků na lokalitách silně zatížených dopravou v městě Brně.
  2. Emise a imise
    1. Metodika stanovení emisí znečišťujících ovzduší z dopravy
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Jiří Dufek (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jiří Huzlík (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      V příspěvku jsou popsány metodické postupy pro stanovení emisní látek znečišťujících ovzduší z dopravy na celostátní i regionální úrovni.
    2. Modelování vybraných dopravních opatření a jejich environmentálních dopadů
      Doc. Ing. Vladimír Adamec, CSc. (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Ivo Dostál (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Jiří Dufek (Centrum dopravního výzkumu Brno), RNDr. Jiří Huzlík (Centrum dopravního výzkumu Brno), Mgr. Martina Bílová (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek prezentuje metodu hodnocení dopadů plánova-ných staveb na dopravní toky a na emise
  3. Hluk
    1. Stanovení hlukové zátěže z dopravy
      Ing. Rudolf Cholava (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Petra Marková (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Petr Smékal, Ph.D. (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Příspěvek je zaměřen na metodický pokyn pro stanovení hlukové zátěže a jeho ověření ve studii proveditelnosti.
  4. Zdroje dat
  5. Odkazy
  6. Literatura
4. Ostatní související problematika
  1. Svícení
    Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Článek hodnotí míru svícení ve dvou obdobích roku 2005 - první část výzkumu v období, kdy bylo povinné denní svícení a druhá část v době, kdy svícení povinné nebylo (letní čas).
  2. Ponehodová péče
    1. Duševní zdraví těch, kteří přežili vážnou nehodu motorových vozidel
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Těm, kteří prožili vážnou dopravní nehodu je třeba se věnovat. Intenzivní zážitek může narušit jejich duševní zdraví. Realizované účinné postupy (např. psychoterapie) snižují jejich bolest a utrpení.
    2. Psychologická ponehodová péče
      PhDr. Jan Weinberger (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      U účastníků vážné dopravní nehody se mohou objevit závažné psychické problémy, které jsou v článku zmíněny. Dále jsou uvedena instituce a opatření, která se v cizině ponehodovou péčí zabývají.
  3. Hloubková analýza nehod
    Ing. Josef Andres (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Hloubková (někdy také klinická) analýza dopravních nehod spočívá v dokonalém poznání nehodového děje za účelem zjištění prvotní příčiny vzniku nehody. Na základě výsledků hloubkových analýz dopravních nehod by se měla pozornost zaměřit na odstranění nejčastějších příčin vzniku nehod a to jak na ovlivnění chování chybujících řidičů, tak na utváření bezpečnějšího dopravního prostoru jakož i na bezpečnější vozidla.
  4. Zdroje dat
  5. Odkazy
    1. Sledování povinného svícení vozidel
      Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek hodnotí míru svícení ve dvou obdobích roku 2004 - první část výzkumu v období, kdy bylo povinné denní svícení a druhá část v době, kdy svícení povinné nebylo (letní čas).
  6. Literatura
5. Zdroje dat
  1. Policejní prezidium - nehodové statistiky
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Policejní prezidium jako zdroj dat o nehodovosti.
  2. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) - délky silnic a výkony
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
  3. Český statistický úřad - demografické údaje (ČSÚ)
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Český statistický úřad - zdroj dat o demografii.
  4. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    Ústav zdravotnických informací a statistiky - zdroj dat o úrazech v dopravě.
  5. Mezinárodní databáze silniční dopravy a nehodovosti (IRTAD)
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    IRTAD - jedna z nejdůležitějších mezinárodních databází silniční dopravní nehodovosti.
    1. Popis struktury, vlastností a využití databáze IRTAD
      RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Ladislav Skácal (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Článek podrobně rozebírá strukturu, vlastnosti a možnosti použití mezinárodní databáze IRTAD. Jsou zde odkazy na články využívající data databáze IRTAD.
  6. Evropská databáze silniční nehodovosti (CARE)
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    CARE - jedna z nejdůležitějších mezinárodních databází silniční dopravní nehodovosti.
  7. Interní zdroje CDV
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
    1. Sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti v rámci české Observatoře
      Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
      Česká observatoř bezpečnosti silničního provozu vzniká v rámci projektu VaV SENZOR. Jejím cílem je mj. sledovat nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu a jejich vývoj v čase na síti komunikací v České republice. Je popsána základní síť referenčních bodů rozdělených do kategorií podle typu komunikace a umístění a podmínky měření a sledování.
    2. Sledované nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu
      1. Rychlosti
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Popis profilového měření rychlosti v rámci Observatoře i ostatních metod (kontinuální a úsekové měření). Sledovaná vozidla jsou rozdělena do čtyř kategorií na základě délky vozidla změřené radarem.
      2. Bezpečnostní pásy, dětské autosedačky
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Sledování míry používání zádržných systémů zahrnuje sledování míry používání bezpečnostních pásů u řidičů a spolujezdců a sledování míry používání dětských autosedaček. V rámci Observatoře jsou sledovány osoby ve vozidlech v kategoriích podle pozice ve vozidle. Osoby jsou dále rozděleny do kategorií podle věku a pohlaví.
      3. Sledování používání mobilních přístrojů řidiči během jízdy
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek se zabývá sledováním používání mobilních telefonů řidiči.
      4. Sledování používání povinného osvětlení vozidel
        Ing. Jiří Ambros (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Milan Dont (Centrum dopravního výzkumu Brno), Ing. Radim Striegler (Centrum dopravního výzkumu Brno)
        Článek se zabývá vyhodnocením používání povinného osvětlení u osobních automobilů.
  8. Odkazy
    RNDr. Jan Tecl (Centrum dopravního výzkumu Brno)
  9. Literatura

úvod | o projektu | kontakt | mapa serveru | webmaster