Články podle autora


Způsoby a metodika měření

Pro zjištění rychlosti se v rámci Observatoře využívá profilového měření rychlostí, které poskytuje informace o všech vozidlech projíždějících daným profilem. Měří se pomocí radaru, který se umisťuje tak, aby rychlost projíždějících vozidel nebyla ovlivněna. Sledovaná vozidla jsou rozdělena do čtyř kategorií na základě délky vozidla změřené radarem:

Management rychlosti

Úkolem managementu rychlosti je minimalizovat nebezpečné jevy, které přispívají ke vzniku dopravních nehod. Jeho hlavním cílem je snižování rychlosti vozidel. Management rychlosti by měl být ústředním bodem každé bezpečnostní strategie a musí být komplexní – jednotlivá izolovaná opatření bývají málo účinná.

Zklidňování dopravy - Opatření - Rychlost

Rostoucí intenzity motorové dopravy a s tím spojené neblahé vlivy na životní prostředí i kvalitu života vůbec vedou k hledání cest, jak tyto negativní účinky zmírnit resp. kompenzovat. Nadějným prostředkem úspěšně rozvíjeným ve značné části Evropy je proces tzv. zklidňování dopravy. Co si pod tímto pojmem představit? Je to snaha o zmírnění dopravní zátěže, rychlosti jízdy či emisí? Realizace stávající dopravní zátěže přijatelnějším způsobem? Nebo přeměna historické části města sloužící dosud jako skladiště parkujících automobilů (viz obrázek 1) na kulturní a společenské centrum? Záleží na konkrétním případě.

Kampaně

Základní informace o bezpečnostních kampaních organizovaných odborem BESIP Ministerstva dopravy ČR: "Padesátka má smysl" a "Bezpečný rozestup". První se týká dodržování nejvyšší dovolené rychlosti jízdy v obci, druhá klade důraz na dodržování bezpečného rozestupu mezi vozidly.

Zdroje dat - Rychlost

Zdrojem dat o rychlosti je profilové měření rychlosti. Sledovaná vozidla jsou rozdělena do čtyř kategorií na základě délky vozidla změřené radarem. Pro každou kategorii je vyhodnocena průměrná rychlost, 50. a 85. percentil rychlosti, míra překročení nejvyšší dovolené rychlosti ad.

Bezpečnostní pásy, dětské autosedačky

Sledování míry používání zádržných systémů zahrnuje sledování míry používání bezpečnostních pásů u řidičů a spolujezdců a sledování míry používání dětských autosedaček. V rámci Observatoře jsou sledovány osoby ve vozidlech v kategoriích podle pozice ve vozidle. Osoby jsou dále rozděleny do kategorií podle věku a pohlaví.

Periodická sledování dopravně-inženýrských charakteristik

Článek popisuje periodické sledování dopravně-inženýrských charakteristik na lokalitách v intravilánu, extravilánu a na dálnicích. Periodická měření se provádějí s časovým odstupem, čím lze sledovat změnu efektivnosti. Měření zahrnují měření rychlostí vozidel, průzkum intenzity dopravy, průzkum povinného používání světel, průzkum používání zádržných systémů a průzkum používání mobilních telefonních přístrojů při řízení. Vzorek lokalit se vybírá tak, aby reprezentoval jednotlivé kategorie pozemních komunikací. Článek obsahuje výsledky z měření provedených v roce 2004 bylo periodické měření provedeno na deseti lokalitách.

Rychlosti

Popis profilového měření rychlosti v rámci Observatoře i ostatních metod (kontinuální a úsekové měření). Sledovaná vozidla jsou rozdělena do čtyř kategorií na základě délky vozidla změřené radarem.

Publikováno: 27. 4. 2007 | Kategorie: Rychlost

Vyhodnocení efektivnosti použití figurín v Lipníku nad Bečvou

V Lipníku nad Bečvou byly nainstalovány figuríny policistů v blízkosti dvou základních škol. V roce 2004 bylo provedeno kontinuální měření rychlosti vozidel laserovou pistolí. V dalších etapách měření v roce 2005 byla rychlost měřena profilově pomocí radarů. V následujícím textu jsou výsledky těchto měření porovnány. Ze srovnání pak vyplývají závěry o dlouhodobé efektivnosti použitého opatření.

Vyhodnocení efektivnosti použití figuríny policisty ve Fulneku

Bylo provedeno srovnávací měření vlivu figuríny policisty na rychlost vozidel ve Fulneku. Figurína by měla v řidičích vyvolat obavu, že je v oblasti měřena rychlost Policií ČR a měl by tedy snížit rychlost, pokud překračuje rychlostní limit. Měření bylo realizováno ve třech etapách, vždy v dvouhodinových intervalech, při různé kombinaci umístění figuríny, aby byl ověřen její efekt na snížení rychlostí. Pro srovnání byl pořízen i vzorek rychlostí bez instalace figuríny.

Ochranný ostrůvek u obce Bedřichovice

V CDV proběhlo v letech 2002 – 2004 sledování dopravně-inženýrských charakteristik a nepřímých ukazatelů bezpečnosti na lokalitě s místním názvem „Pindula“. Jedná se o křižovatku silnic II/430 (Brno – Rousínov – Vyškov), III/37370 (směr Podolí) a III/4171 (směr Bedřichovice) u obce Bedřichovice. Sledování probíhají s cílem zvýšit bezpečnost pěších a cyklistů na řešené křižovatce a navazují na provedené úpravy navržené CDV v roce 2002. Článek obsahuje i výsledky měření rychlosti.

Zařízení pro provozní informace na ulici Rybnické v Brně

V Brně-Novém Lískovci byl vznesen požadavek na zvýšení bezpečnosti na přechodu pro chodce. V lokalitě se nachází mateřská škola, základní škola, autobusové zastávky a přechod pro chodce. Úmyslem bylo snížení průjezdní rychlosti vozidel. Bylo zde nainstalováno zařízení pro provozní informace s displejem zobrazujícím okamžitou rychlost okolo jedoucích vozidel. U tohoto zařízení byla ověřována efektivita a vliv na řidiče.

Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu

V extravilánu je patrný mírný nárůst rychlosti, který je způsoben nejen zvyšováním rychlosti vozidel, ale především snížením počtu pomalých vozidel. I přes zvýšení rychlosti totiž došlo ke snížení míry překračování nejvyšší dovolené rychlosti. Uvedené změny tedy znamenají zvýšení plynulosti provozu bez zvyšování počtu vozidel překračujících nejvyšší dovolenou rychlost (naopak v roce 2006 došlo ke snížení počtu těchto vozidel o 10%).

Porovnání vývoje rychlostí v extravilánu a intravilánu

V extravilánu je patrný nárůst rychlosti (o zhruba 10 km•h-1), který je způsoben částečně snížením podílu pomalých vozidel a zároveň snahou řidičů získat v extravilánu ztracený čas pomalejší jízdou v intravilánu. Míra překračování nejvyšší dovolené rychlosti v intravilánu klesla na polovinu (12% vozidel) a v extravilánu zůstává přibližně stejná v obou pololetích roku 2006 (cca 15% vozidel).

Sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti v rámci české Observatoře

Česká observatoř bezpečnosti silničního provozu vzniká v rámci projektu VaV SENZOR. Jejím cílem je mj. sledovat nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu a jejich vývoj v čase na síti komunikací v České republice. Je popsána základní síť referenčních bodů rozdělených do kategorií podle typu komunikace a umístění a podmínky měření a sledování.

Metodika a způsob sledování míry používání bezpečnostních pásů a dětských sedaček

Zádržné systémy ve vozidle snižují riziko zranění následky dopravních nehod. Zádržnými systémy se rozumí bezpečnostní pásy a dětské zádržné systémy (tzv. autosedačky). V České republice je jejich používání velmi podceňováno. Metodika stanovuje způsob sledování: sledují se osobní vozidla a to řidič a spolujezdci na předních a zadních sedadlech. Rozlišuje se pohlaví osob a věková kategorie dětí (do 4 let, od 4 let do 12 let a od 12 let do 18 let). Statisticky hodnotný vzorek tvoří cca 150-180 vozidel. Sledování probíhá 30 až 45 minut.

Používání bezpečnostních pásů spolujezdci podle krajů ČR

Míra používání bezpečnostních pásů u spolujezdců se ve všech krajích pohybuje okolo průměrné hodnoty v celé ČR (90% v intravilánu a 88% v extravilánu). Největší rozdíly jsou opět patrné v Karlovarském, Královehradeckém a Středočeském kraji. Oproti míře používání bezpečnostních pásů řidiči nejsou odchylky od průměru u spolujezdců tak vysoké.

Porovnání výsledků sledování v první a druhé polovině roku 2006

Porovnání výsledků sledování v první a druhé polovině roku 2006 vzhledem k novele Zákona o provozu na pozemních komunikacích. V první polovině roku 2006 byla míra používání zádržných systémů na stejné úrovni jako v roce 2005 nebo jen mírně vyšší. Od druhé poloviny roku 2006 došlo k razantnímu nárůstu míry používání zádržných systémů na všech pozicích osob ve vozidlech i na všech typech komunikací.

Vjezdový ostrůvek v obci Bedihošť

Byla posuzována účinnost vjezdového ostrůvku. Bylo provedeno kontinuální měření rychlosti vozidel laserovou pistolí v obou směrech - asi 85 % řidičů nedodržovalo nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci. Opatřením byl vybudovaný fyzický vjezdový ostrůvek v oboustranné verzi. Jeho instalace byla přínosná - zabraňuje přenosu vysokých rychlostí z extravilánu do intravilánu a zvyšuje bezpečnost provozu i tím, že znemožňuje nebezpečné předjíždění a homogenizuje pohyb dopravního proudu.

Aktuální vývoj v projednávání návrhu evropské směrnice “Bezpečnost infrastruktury”

V článku je stručně zmíněna geneze přípravy návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, upravující oblast bezpečnost a řízení bezpečnosti na silniční infrastruktuře. Popsána je rovněž navržená struktura a členění návrhu směrnice. Zmíněny jsou také jednotlivé nástroje směrnice a ve stručnosti také charakter příloh. Závěrem jsou krátce zmíněny zkušenosti ČR s navrhovanými nástroji směrnice a postoj ČR ke schválení návrhu jako směrnice ES.

Hodnocení bezpečnosti silničního provozu v krajích

Cílem příspěvku je představení systému hodnocení bezpečnosti silničního provozu v České republice s využitím přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti silničního provozu. Příspěvek bude zaměřen na hodnocení úrovně bezpečnosti provozu na úrovni krajů s využitím statistik dopravních nehod a jejich následků a s výsledky sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti provozu (rychlost, míra překračování nejvyšší dovolené rychlosti, používání zádržných systémů (bezpečnostních pásů a dětských sedaček). Příspěvek představí nástroj pro hodnocení bezpečnosti provozu na úrovni krajů, který může být vhodným prostředkem ke správnému zacílení plánovaných opatření realizovaných za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu.

Studenti snižují rychlost

V období 2008–2010 probíhal evropský projekt ShLOW! Cílem projektu bylo zvýšení povědomí o rychlosti v silničním provozu a jejích negativních následcích. Tyto následky se snaží snižovat nástroje tzv. managementu rychlosti, někdy též nazývané zklidňování dopravy. Jedná se o opatření z oblasti infrastruktury, vzdělávání i dozoru a postihování přestupků. Cílovou skupinou projektu byli studenti vysokých škol, kteří si uvědomovali závažnost situace a realizovali vlastní projekty. Kromě shrnutí celé akce se příspěvek zaměřuje na projekty českých studentů, kteří se soutěže účastnili. Jejich obsah svědčí o potenciálu českých studentů a naznačuje dobré perspektivy do budoucna.

Publikováno: 28. 2. 2011 | Kategorie: Rychlost

Rozšíření predikčního modelu nehodovosti na okružních křižovatkách

Okružní křižovatky (dále jen OK) jsou dynamicky se rozšiřujícím typem dopravního uzlu na silniční a dálniční síti komunikací v ČR. Návrh každé OK vyžaduje individuální přístup projektanta a dopravního inženýra při její realizaci. Jednotlivé návrhové prvky prošly za dobu existence OK řadou úprav a neustále se vyvíjejí. Snahou je nalezení optimálního prvku, který by přispěl k bezpečnosti ale i ekonomičnosti OK. Na poli vědy a výzkumu se proto realizují nejrůznější projekty zkoumající závislost mezi jednotlivými prvky OK a nehodovostí. Jedním z nich je projekt VEOBEZ plus, který navazuje na předchozí projekt VEOBEZ (Vývoj metodiky hodnocení účinnosti opatření ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích). Zkoumaný soubor dat byl rozšířen a nehodovost vychází z delšího sledovaného období. Článek představuje dosavadní zjištění projektu, včetně zjištěných problémů a možností jejich nápravy.

 

Stanovení počtu dopravních nehod na nově budovaných okružních křižovatkách

Okružní křižovatky se staly jedním z nejoblíbenějších opatření ke zklidňování dopravy a zvyšování bezpečnosti na pozemních komunikacích v České republice. Všechna rozhodnutí o realizaci každé nové okružní křižovatky by měla být založena na posouzení očekávaných nákladů a přínosů vyplývajících z budoucího provozu, obzvláště v oblasti plynulosti a bezpečnosti dopravy.

Dopravně inženýrská data v českém prostředí: analýza dostupnosti, rozsahu a použitelnosti

Článek se zabývá databázemi, které lze v ČR použít v oblasti dopravního inženýrství a výzkumu v souvislosti s řešením silničních dopravních nehod a zvyšováním bezpečnosti silničního provozu. Konkrétně se jedná o nehodová, dopravní (provozní) a silniční (stavební) data. Na příkladu je posouzena jejich dostupnost, rozsah a použitelnost. Jsou zmíněny jak veřejné zdroje, tak zdroje s omezeným přístupem; závěrem je provedeno srovnání a jsou uvedeny alternativní metody.

Jak lze měřit bezpečnost? (1. část)

Bezpečnost silničního provozu je bezesporu důležitým tématem. Jedná se však o kvalitativní (subjektivní) pojem; pokud se má bezpečnost efektivně řídit, je vhodné ji kvantifikovat. Ale jak lze bezpečnost kvantifikovat neboli měřit? Tato otázka je motivem předloženého dvoudílného článku.

Jak lze měřit bezpečnost? (2. část)

Druhá část článku pokračuje v tématu kvantifikace bezpečnosti. Je vysvětlen vliv matoucích proměnných, především regrese k průměru, dále rozdíl mezi zaznamenanými a očekávanými nehodami. Východiskem je modelování očekávaného počtu nehod v závislosti na intenzitě a dalších charakteristikách.

 

Predikční modelování a jeho výhody oproti stávající metodě identifikace nehodových lokalit

Identifikace nehodových lokalit v silniční síti je důležitou informací při plánování rekonstrukcí silniční sítě a ke zvyšování efektivity plánovaných investic. Ztráty z dopravní nehodovosti představují téměř 1,5 % HDP České republiky a investování do zlepšení infrastruktury sanací nehodových míst přispívá ke snižování těchto ztrát a je z dlouhodobého hlediska přínosem v mnoha aspektech. Nutné je ovšem nehodové lokality identifikovat spolehlivě podle nejnovějších přístupů.