Články podle autora

Cíle: čísla

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu v ČR - s cílem snížení počtu usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002 do roku 2010.

Prognózy nehodovosti

Disagregované modely - data se vztahují k jednotlivým složkám dopravního systému; nejdůležitější členění je podle typu uživatelů dopravy, typu komunikace, věku a pohlaví; používají se pro trendy krátkodobé.

Politika bezpečnosti dopravy, ekonomické následky nehod

Studium bezpečnosti v silniční dopravě je založeno na využívání řady databází nehodovosti na domácí i mezinárodní úrovni. Na úrovni ČR existuje základní databáze nehodovosti na Policejním prezidiu ČR, v níž jsou uloženy všechny nehody registrované Policií ČR na základě příslušných zákonů (podle aktuálních limitů). Vybrané souhrnné údaje jsou pravidelně měsíčně publikovány jednak ve statistikách nehodovosti na webu Policie ČR, jednak v ročence „Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice“, vydávané Policií ČR. Kromě toho jsou vedeny určité údaje o usmrcených a zraněných osobách v silniční dopravě v registrech Ministerstva zdravotnictví. Některé vybrané údaje rovněž publikuje ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) - zemřelí a hospitalizovaní. Na mezinárodní úrovni jsou nejdůležitější databáze IRTAD a CARE. Databáze IRTAD je spravována Společným výzkumným centrem OECD / ITF. Jedná se o agregovanou databázi, obsahující pouze souhrnné údaje nehodovosti v určitém dohodnutém členění. Zahrnuje údaje ze zemí OECD z Evropy, Ameriky, Asie a Austrálie a postupně také z dalších zemí, splňujících určité standardy na data. Její výhodou je také poměrně rychlá aktualizace. Některé souhrnné údaje z IRTAD jsou veřejně přístupné na webu ITF, většina však pouze pro členy skupiny IRTAD. Postupně roste také význam databáze CARE, která je největší evropskou databází nehodovosti, obsahující disagregovaná data. Prostřednictvím obsažených záznamů o jednotlivých nehodách v jednotné struktuře v rámci celé EU jsou možné výběry dat současně podle mnoha kritérií. Jsou zde obsažena data nehodovosti všech „starých“ členů EU (kromě Německa) a postupně také data nových členů od roku 2004. I zde jsou k veřejné dispozici základní výběry dat, zatímco přístup k celé databázi je umožněn pouze vybraným členům pracovní skupiny. Další méně významné databáze nehodovosti na vládní úrovni vytváří EHK-OSN a EU (Eurostat). V USA existuje disagregovaná databáze nehodovosti FARS, která je veřejně přístupná. Kromě těchto zdrojů existují určité přehledy dat týkající se dopravní nehodovosti i u dalších mezinárodních organizací, jako WHO, IRF, IRU, ERF a dalších. Odkazy:Statistika nehodovosti Policie ČRStatistiky ÚZISDatabáze IRTADDatabáze CARE EHK-OSN - dopravní statistiky Eurostat - dopravní statistiky

Dopravní výkony podle typů komunikací v silniční dopravě

Srovnáním časového vývoje dopravních výkonů v silniční dopravě podle typů komunikací vyplývá, že při celkovém vzrůstu dopravních výkonů na všech typech komunikací vzrůstá podíl dálnic zejména na úkor silnic 1. třídy (podíl dálnic z 6,8% v roce 1995 na 9,8% v roce 2005, podíl silnic 1. třídy z 44,9% v roce 1995 na 42,4% v roce 2005). Podíl dálnic vzrůstá nejen vlivem zvyšujících se intenzit, ale také vzrůstající délkou těchto komunikací.

Publikováno: 17. 8. 2007 | Kategorie: Mobilita

Dopravní výkony podle typů vozidel v silniční dopravě

Srovnáním časového vývoje dopravních výkonů v silniční dopravě podle typů vozidel vyplývá, že klesá podíl autobusů (z 2,5% v roce 1995 na 1,6% v roce 2005) i motocyklů (z 1,2% v roce 1995 na 0,8% v roce 2005). Na dálnicích však podíl motocyklů stoupá.

Publikováno: 17. 8. 2007 | Kategorie: Mobilita

Roční dopravní výkony řidičů

V rámci mezinárodního projektu SARTRE (1996, 2002) a následném samostatném šetření CDV (2006) byl vyšetřován vzorek řidičů vzhledem na jejich odhadovaný počet km najetých ročně. Jednalo se o vzorek asi 1000 řidičů v letech 1996 a 2002 a vzorek 500 řidičů v roce 2006. Následně byly stanoveny podíly řidičů připadající na jednotlivá pásma ujetých km.

Publikováno: 17. 8. 2007 | Kategorie: Mobilita

Mezinárodní srovnání mobility

Ze srovnání vyplývá, že v ČR je stále ještě nižší podíl individuální automobilové přepravy (74 %) oproti západním státům (přes 80 %). Na druhé straně je v ČR vyšší podíl autobusové i železniční, tedy veřejné přepravy (také letecké, zde však se jedná v naprosté většině o mezinárodní přepravu).

Publikováno: 7. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Vývoj počtů vozidel a dopravních výkonů - Jednostopá motorová vozidla

Jednostopá motorová vozidla - mopedy, malé motocykly (s objemem do 50 cm3) a motocykly vyšších objemových tříd tvoří (spolu s lehkými motorovými tříkolkami a čtyřkolkami a motokoly) specifickou kategorii vozidel v silničním provozu (kategorie L podle zák. č. 56/2001 Sb.). Pro svoji vysokou rizikovost, která vyplývá z dosahované vysoké rychlosti spolu s poměrně nízkou bezpečnostní ochranou motocyklisty v případě kolize patří jejich uživatelé mezi nejvíce ohrožené a snadno zranitelné účastníky silničního provozu. Rovněž podle věku tvoří motocyklisté specifickou skupinu - jedná se většinou o mladé řidiče, často i s nižší řidičskou praxí.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Specifická problematika bezpečnosti - Jednostopá motorová vozidla

Jednostopá motorová vozidla zasluhují zvýšenou pozornost pro zvýšenou míru rizika v silničním provozu. Rizikovost jejich provozu vyplývá z poměru počtu usmrcených na příslušný dopravní výkon - v roce 2005 to bylo v ČR 431 usmrcených na mld. vozokm, což je téměř 24x více než pro řidiče a cestující v osobních automobilech. Podobné výsledky uvádějí i zahraniční studie.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Opatření - Jednostopá motorová vozidla

Základním opatřením, které platí u nás již od roku 1967, je povinnost používání ochranné přilby řidičem během jízdy na motocyklu (spolujezdec od roku 1990, řidič i spolujezdec na mopedu od roku 2001). Rovněž tak je povinné stálé osvětlení jednostopých vozidel během jízdy (motocykly od roku 1990, mopedy od roku 2001). V určitých letech byly i snížené rychlostní limity pro jednostopá vozidla, to však nyní neplatí.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Mezinárodní srovnání - Jednostopá motorová vozidla

Od roku 1970 klesla v mezinárodním měřítku míra rizika pro motocykly ze 120 - 240 usmrcených na 1 mld. vozokm u vyspělých zemí (Velká Británie, Německo, Švýcarsko, Norsko) na 30 - 100 usmrcených na 1 mld. vozokm v roce 2005. I tak zůstávají tyto hodnoty mnohonásobně vyšší než je míra rizika u osobních automobilů. Některé státy, mezi nimi ČR, mají však hodnoty ještě výrazně vyšší (ČR - 153 usmrcených na 1 mld. vozokm v roce 1980, 431 v roce 2005). Zde dokonce zaznamenáváme růst každých 5 let, kdy jsou k dispozici výsledky ze sčítání dopravy (stanovení dopravního výkonu motocyklů). Ačkoliv se dopravní výkony motocyklů snižují, počet usmrcených zůstává u nás zhruba stálý.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Vývoj počtů vozidel a dopravních výkonů - Osobní automobily + dodávkové vozy

Osobní automobily (spolu s dodávkovými vozy) tvoří nejrozšířenější třídu vozidel na našich komunikacích od počátku 70. let, kdy zatlačily do pozadí do té doby rozšířenější používání motocyklů (patří do kategorie M1 podle zák. č. 56/2001 Sb., spolu s dodávkovými vozidly). Jejich podíl na celkovém počtu motorových vozidel v ČR je asi 74 %, přibližně stejný podíl i na dopravních výkonech. Osobní automobily představují komfortnější a bezpečnější způsob dopravy, odpovídající i zlepšující se ekonomické situaci obyvatelstva. Jedná se o největší skupinu vozidel s nejširším spektrem uživatelů, jejíž bezpečnost má také největší vliv na bezpečnost celkovou.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Vývoj míry rizika - Osobní automobily + dodávkové vozy

Pro srovnání nebezpečnosti daného typu účastníka silničního provozu se používá poměrná veličina - počet usmrcených vztažených na jednotku expozice, tj. počet obyvatel, počet vozidel nebo dopravní výkon ve vozokm. Nejvýstižnější jednotkou pak je počet usmrcených na mld. vozokm daného druhu vozidel v silniční dopravě, přestože tato čísla se ne vždy snadno zjišťují (obvykle z periodických sčítání dopravy). Přesnější popis vývoje míry rizika pro osobní automobily v ČR i v zahraničí je v podkapitole Mezinárodní srovnání.

Publikováno: 12. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Specifická problematika bezpečnosti - Osobní automobily + dodávkové vozy

Rizikovost provozu osobních automobilů vyplývá z poměru počtu usmrcených na příslušný dopravní výkon - v roce 2005 dosáhla v ČR 18,2 usmrcených na mld. vozokm, což je asi 24x méně než pro motocykly a mopedy, ale na druhé straně je to více než pro autobusy. Podobné výsledky uvádějí i zahraniční studie.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Opatření - Osobní automobily + dodávkové vozy

Základním opatřením, které u nás platí, je povinnost používání bezpečnostních pásů během jízdy (mimo obec již od roku 1967, všude od roku 1990). Pro děti je nově zavedeno používání bezpečnostních sedaček. Stejně tak je povinné stálé svícení vozidel (od 1. 1. 2001 v období zimního času, od 1. 7. 2006 po celý rok). Doplňkově se mohou používat bezpečnostní vaky (airbagy).

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Mezinárodní srovnání - Osobní automobily + dodávkové vozy

Od roku 1970 klesla míra rizika pro osobní automobily a dodávkové vozy z 19 - 28 usmrcených na 1 mld. vozokm u vyspělých zemí (Velká Británie, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko) na 3 - 5 usmrcených na 1 mld. vozokm v roce 2005. Některé státy, mezi nimi ČR, mají však hodnoty stále značně vyšší (ČR - 18,2 usmrcených na 1 mld. vozokm). Avšak i ve srovnání se Slovinskem, které rovněž v posledních letech zaznamenalo značný pokles rizika, jsou hodnoty u nás stále příliš vysoké.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Vývoj míry rizika - Těžká vozidla (nákladní vozidla a autobusy)

Pro srovnání nebezpečnosti daného typu účastníka silničního provozu se používá poměrná veličina - počet usmrcených vztažených na jednotku expozice, tj. počet obyvatel, počet vozidel nebo dopravní výkon ve vozokm. Nejvýstižnější jednotkou pak je počet usmrcených na mld. vozokm daného druhu vozidel v silniční dopravě, přestože tato čísla se ne vždy snadno zjišťují (obvykle z periodických sčítání dopravy). Přesnější popis vývoje míry rizika pro těžká vozidla v ČR i v zahraničí je v podkapitole Mezinárodní srovnání.

Publikováno: 12. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Opatření - Těžká vozidla (nákladní vozidla a autobusy)

Tak jako u ostatních vozidel je nyní povinné stálé svícení (od 1. 7. 2006 po celý rok). Pro těžká vozidla platí nižší rychlostní limity při jízdě na všech komunikacích mimo obec. Dále se používají omezovače rychlosti, tachografy apod.

Publikováno: 29. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Mezinárodní srovnání - Těžká vozidla (nákladní vozidla a autobusy)

Od roku 1970 klesla míra rizika pro osobní automobily a dodávkové vozy z 11 - 27 usmrcených na 1 mld. vozokm u vyspělých zemí (Velká Británie, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko) na 3 - 5 usmrcených na 1 mld. vozokm v roce 2005 (u Velké Británie dokonce 1,4). ČR má nyní hodnotu 5,5 usmrcených na 1 mld. vozokm, srovnatelnou s těmito státy i se Slovinskem (v roce 1980 to bylo 12,3 usmrcených na 1 mld. vozokm).

Publikováno: 12. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Všeobecný vývoj nehodovosti na pozemních komunikacích

Dopravní nehodovost na pozemních komunikacích je v ČR (tehdy jako součásti ČSR) sledována už od 50. let. V počátečním období nízké úrovně motorizace nebyla považována za vážný problém. Od počátku 60. let spolu s postupným nárůstem úrovně motorizace počet usmrcených prudce narůstal. Historické maximum (1758 usmrcených do 24 hod.) bylo dosaženo v roce 1969. Souviselo to tehdy zřejmě s  dočasným částečným uvolněním politických a ekonomických poměrů a s tím souvisejícím pocitem větší svobody obyvatel. Poté, s postupem tzv. politické normalizace, následovalo dlouhodobé zlepšování situace až do roku 1987 (766 usmrcených do 24 hod.), resp. roku 1986 (896 usmrcených do 30 dnů). Ještě v letech předcházejících změně politických poměrů (zřejmě vzhledem ke zrychlení růstu motorizace a prvním příznakům reforem) se však vývoj bezpečnosti obrátil opět negativním směrem.

Hlavní rizikové faktory

Nepřiměřená rychlost je dlouhodobě hlavní příčinou dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel s následkem usmrcení. V roce 2006 došlo v ČR vlivem nepřiměřené rychlosti celkem k 25 892 dopravním nehodám (14,9 % z celkového počtu těchto nehod), při nichž bylo usmrceno celkem 420 osob (49,1 % z celkového počtu usmrcených). To dokazuje mimořádně vysokou pravděpodobnost usmrcení připadající na 1 nehodu tohoto typu (16,2 usmrcených na 1000 nehod následkem nepřiměřené rychlosti, zatímco celkově pouze 5,1 usmrcených na 1000 nehod v roce 2006).

Alkohol z hlediska chování uživatelů

Požití omamných prostředků značně snižuje schopnosti řidiče a je opět příčinou zvýšeného rizika nehod. I když v ČR (na rozdíl od mnoha jiných států) je uzákoněna nulová tolerance míry alkoholu, požívání alkoholu při řízení motorových vozidle zůstává stále velmi závažným problémem. V roce 2006 došlo pod vlivem alkoholu celkem k 6 807 nehodám (3,8 % celkového počtu), při nichž bylo usmrceno 42 osob (4,4 % celkového počtu). Riziko usmrcení je rovněž zvýšené oproti celkovému průměru nehod - 6,2 usmrcených na 1000 nehod). Nejrizikovější jsou přitom noční hodiny, obzvláště o víkendech.

Nepřiměřená rychlost - z hlediska chování uživatelů

Nepřiměřená rychlost je dlouhodobě hlavní příčinou dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel s následkem usmrcení. V roce 2006 došlo v ČR vlivem nepřiměřené rychlosti celkem k 25 892 dopravním nehodám (14,9 % z celkového počtu těchto nehod), při nichž bylo usmrceno celkem 420 osob (49,1 % z celkového počtu usmrcených). To dokazuje mimořádně vysokou pravděpodobnost usmrcení připadající na 1 nehodu tohoto typu (16,2 usmrcených na 1000 nehod následkem nepřiměřené rychlosti, zatímco celkově pouze 5,1 usmrcených na 1000 nehod v roce 2006).

Přechody pro chodce - z hlediska pozemní komunikace

V těchto nehodách se jedná o srážky s chodcem na jakékoliv komunikaci, i když je zřejmé, že v převážné většině jsou to srážky na přechodech pro chodce. V bilanci obětí při těchto srážkách nemusí být sice zastoupeni pouze chodci, ale je to dosti málo pravděpodobné. Počet nehod tohoto typu a počet usmrcených v posledních letech klesá. Riziko usmrcení při této nehodě je asi 10x vyšší než při srážce jedoucích motorových vozidel.

Křižovatky - z hlediska pozemní komunikace

Zde je uvedena statistika vzájemných srážek jedoucích nekolejových vozidel. Nemusí se jednat vždy o nehodu na křižovatce - je tomu tak asi v polovině případů. Počet usmrcených i počet nehod tohoto typu je také poměrně stabilní.

Dopravní nehodovost - opatření

Každé opatření, má-li být efektivní (přínosy / náklady), by mělo vycházet z pečlivého rozboru situace, hledání příčin nehodovosti (na statistické i detailní úrovni), navrhování a vyhodnocování různých scénářů řešení.

Zdroje dat - Dopravní nehodovost

Základním zdrojem dat o nehodovosti v ČR je policejní databáze silniční dopravní nehodovosti ČR na PP ČR. Počet usmrcených se sleduje primárně v období do 24 hod. po nehodě, avšak pro srovnávací účely v mezinárodním měřítku i do 30 dnů po nehodě. Souhrnné údaje o nehodovosti v ČR jsou publikovány měsíčně na www stránkách Ministerstva vnitra, ročně jsou publikovány v tištěné ročence „Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v ČR“.

Nepřiměřená rychlost - postoje a příčiny

Výsledky mezinárodního průzkumu SARTRE 3 vztahující se k rychlostnímu chování českých řidičů a jejich názorům a postojům k rychlostním limitům a kontrole jejich dodržování

Publikováno: 7. 3. 2007 | Kategorie: Rychlost

Helmy a přilby

V posledních 5 letech (od r. 2000) bylo v ČR usmrceno při dopravních nehodách 120 cyklistů v průměru za rok, asi 600 jich každým rokem utrpělo těžké a 3500 lehké zranění. Je tedy zcela na místě uvažovat o opatřeních, která by tento nepříznivý jev v maximální míře omezila.

Policejní prezidium - nehodové statistiky

Nehodové statistiky na pozemních komunikacích zpracovává Policejní prezidium ČR. Je zde vedena databáze všech registrovaných nehod, tj. nehod se zraněním účastníka nebo s hmotnou škodou nad 20 000 Kč, případně i další nehody, které byly nahlášeny Policii ČR. Data o nehodě jsou sbírány na místě nehody, ukládány do příslušného formuláře nehodovosti (elektronickou cestou) a zasílány do centrální databáze na Policejním prezidiu. Formulář obsahuje údaje o místu nehody, stavu komunikace, okolnostech nehody, údaje o vozidle i všech účastnících nehody. Počet usmrcených se sleduje primárně v období do 24 hod. po nehodě, avšak pro srovnávací účely v mezinárodním měřítku i do 30 dnů po nehodě.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) - délky silnic a výkony

ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Základním předmětem činnosti organizace ŘSD je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy.

Český statistický úřad - demografické údaje (ČSÚ)

Demografické údaje vycházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které organizuje ČSÚ v desetiletých intervalech a z meziročně z navazujících údajů o pohybu obyvatelstva a jejich bilanci (narození, úmrtí, stěhování). Údaje jsou publikovány každoročně ve Statistické ročence ČR a na internetu (http://www.czso.cz).

Evropská databáze silniční nehodovosti (CARE)

Evropská databáze silniční nehodovosti CARE (Community database on Accidents on the Roads in Europe), vytvořená a provozovaná v rámci Evropské komise - Generálního direktoriátu pro energii a dopravu (DG - TREN) představuje velmi rozsáhlou databázi s disagregovanými daty (údaje o usmrcených a zraněných spolu s okolnostmi a typem nehody, členěnými po jednotlivých nehodách) pokrývající jednotlivé členské země EU, která má sloužit k hloubkovým analýzám příčin nehodovosti jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, a pro vytváření národních i evropské politiky dopravní bezpečnosti.

Rozdělení nehodovosti podle typů komunikací

Ve vývoji usmrcených podle typu komunikace v ČR až do roku 1994 převažoval počet usmrcených v obci nad počtem usmrcených mimo obec. Po tomto roce došlo vlivem postupného zklidňování dopravy v obci (snížením rychlosti) k poměrně výraznému snížení počtu usmrcených. Počet zraněných v obci však stále převažuje nad počtem zraněných mimo obec. Na dálnici, kterou lze považovat za samostatný segment komunikací, je počet usmrcených relativně malý, neboť dálnice je vzhledem k dopravnímu výkonu nejbezpečnějším typem komunikace (následkem oddělení protijedoucích proudů). Zde dosáhl tento počet absolutního maxima již v roce 1992, poté se udržuje na přibližně stabilní hodnotě mírně pod tímto maximem.

Rozdělení nehodovosti podle účastníků provozu

Zatímco počátkem 80. let převažoval v ČR počet usmrcených chodců nad počtem usmrcených osob v osobních automobilech, situace se změnila ve 2. polovině 80. let. Nyní je počet usmrcených osob v osobních automobilech zhruba dvojnásobný, což je dáno jednak zvýšenou mírou motorizace, jednak snížením rychlostního limitu v obcích, kde došlo k výraznému poklesu usmrcených chodců. Dále roste počet usmrcených motocyklistů, naopak v poslední době mírně klesl počet usmrcených cyklistů. Počet usmrcených mopedistů je již téměř zanedbatelný.

Zkušenosti z USA

Situace v používání bezpečnostních pásů v USA je specifická tím, že jednotlivé státy praktikují vlastní, často značně odlišné zákonodárství. Prvním státem, který zavedl povinné používání bezpečnostních pásů, byl stát New York v roce 1984. Ačkoliv poté zavedly tuto povinnost postupně i všechny ostatní státy, jejich příslušné zákony ohledně používání bezpečnostních pásů se liší podle typu a stáří vozidla, polohy sedadla cestujícího apod. Přitom jen v menšině států existuje tzv. primární vynucení, které umožňuje zastavení vozidla a udělení pokuty pouze za jízdu bez použití bezpečnostních pásů, kdežto ve většině států to zákon umožňuje pouze v kombinaci s jiným dopravním přestupkem. Tomu také odpovídá velmi rozdílný stupeň používání bezpečnostních pásů v jednotlivých státech USA. V r. 2004 byl průměrný stupeň používání bezpečnostních pásů v USA 80%, přitom nejvyšší 95,3% byl ve státě Arizona a nejnižší 63,2% ve státě Mississippi. Přitom je možno říci, že postupně se stupeň používání bezpečnostních pásů v USA zvyšuje, neboť v r. 1994 byl 58% a v r. 1999 67%.

Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky silničního provozu

Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky silničního provozu jsou pojednány jako opatření, které může mít při správné realizaci a při souběhu s dalšími opatřeními (např. zvýšený policejní dohled) významný vliv na snížení nehodovosti, a na chování účastníků silničního provozu (např. zvýšení používání bezpečnostních pásů). Text je doplněn daty ze zahraničních evaluačních studií, které statisticky odhadují účinky bezpečnostních informačních kampaní.

Mobilita podle druhů dopravy

Základním ukazatelem mobility je přepravní výkon připadající na 1 obyvatele za rok, což je celková realizovaná roční přepravní vzdálenost (v km), dále počet cest na 1 obyvatele ročně a průměrná přepravní vzdálenost připadající na 1 cestu, a to vše jednak v celkových hodnotách, jednak v členění podle jednotlivých druhů doprav: veřejná - železniční, autobusová, městská, letecká, případně vodní, a mimo to individuální silniční (automobilová a motocyklová), také lze teoreticky uvažovat dopravu cyklistickou a pěší.

Publikováno: 7. 3. 2007 | Kategorie: Mobilita

Výše ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2012

Ztráty z dopravní nehodovosti způsobují značné škody na majetku, zdraví i životním prostředí. Jejich dopad je nejen na účastníky dopravní nehody, ale především na stát a státní rozpočet. Z tohoto důvodu dochází každoročně k výpočtu a vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Vyčíslené ztráty tak slouží jako vstupní údaje do ekonomických analýz, jejichž cílem je posouzení efektivity dopravně-bezpečnostního opatření.