Od 1. ledna platí v České republice povinnost předjíždět cyklisty s bočním odstupem 1,5 metru. Ohleduplnost vůči cyklistům a dodržování bezpečného odstupu pomáhá předcházet kolizím, které mohou skončit fatálně.
Nad každou statistikou obětí dopravních nehod bychom si měli připomínat, že jde o zbytečně zmařené lidské životy. Každé číslo představuje ztrátu někoho blízkého a dramatický zásah do života rodin obětí. Celoživotní břemeno si ze smrtelných nehod nesou i jejich viníci.
V neděli 21. listopadu si svět připomene oběti dopravních nehod. Den vzpomínky na lidi, kteří zemřeli při dopravních nehodách, vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) na třetí neděli v listopadu.
Nejen letní pneumatiky, které v zimě výrazně mění jízdní vlastnosti vozidla mohou být příčinou dopravních nehod v zimě. Víte jaké máte v zimě povinnosti? A proč je například sníh či led na vozidle nebezpečný?
Autonomní vozidla mají mimo jiné vést ke zvýšení bezpečnosti na pozemních komuikacích. Ani tato vozidla se však nevyhnou občasným dopravním nehodám.
Plochy v extravilánu a intravilánu jsou kromě vlivu dopravy vystaveny vlivům prostředí, zejména chemické zimní údržbě a klimatickému zatížení. Výsledkem může být snížená materiálová životnost betonu a následně nerovný povrch, který může být pro některé chodce nebezpečný.
Chcete zlepšit dopravní situaci v České republice? Rádi byste se zasloužili o větší bezpečnost, efektivitu nebo třeba ekologii v dopravě? Máte inovativní nápady, jak to udělat? Využijte unikátní možnosti být součástí změny dopravy k lepšímu.
Více než osm tisíc lidí využilo během října možnosti nechat si zdarma zkontrolovat zrak v rámci akce BESIP a společnosti Grand Optical.
Rádi soutěžíte? Přidejte se k soutěžícím, sledujte instagram a získejte pěkné ceny od BESIP.
Nastávající podzimní období je na silnicích velmi rizikovým obdobím pro chodce. Podepisuje se na tom snížená viditelnost během ranní a odpolední dopravní špičky, vysoká intenzita dopravy a nepozornost řidičů i samotných chodů.
Za špatného počasí panují na silnici nepříznivé bezpečnostní podmínky. V dešti, či bouřce je pro řidiče aut mnohem těžší rozeznat na silnici děti a cyklisty. Bezpečnost dětí je značně vyšší, pokud jsou výrazně oblečené.
Auta, nepřehledné silnice, ale také nedostatek přechodů – to vše ovlivňuje na cestě do školy bezpečnost malých školáků. Proto je vhodné se před začátkem školy informovat o možných bezpečnostních opatřeních.
Měsíc září je, po období červen-srpen z pohledu dopravních nehod a jejich následků pro děti, čtvrtým nejhorším měsícem v roce. Jen vloni bylo v září evidováno 451 nehod s účastí dětí, při kterých bylo 1 dítě usmrceno, 8 těžce zraněno a 211 zraněno lehce. Ekonomická ztráta z těchto dopravních nehod dosáhla 704 mil. Kč.
V České republice je průměrně ročně spácháno přibližně 1 500 sebevražd. Jen malé procento z nich tvoří suicidium, kde je nástrojem vozidlo. Prokázat suicidální úmysl při smrtelné dopravní nehodě je velmi obtížné. Tyto nehody však mají většinou obdobné charakteristické znaky.
Cílem článku je představení metodiky, důležitého přínosu místních strategií pro města (obce) a uvedení, jaké konkrétní zpracovávané výstupy pro města (obce) ze strategie vyplývají a jak jsou dále pro systematické řešení bezpečnosti silničního provozu na území měst (obcí) využitelné. Uveden je i konkrétní příklad strategie města, které ji má již zpracovanou.
Ačkoliv chodci z hlediska bezpečnosti představují nejzranitelnější účastníky silničního provozu, přechod pro chodce často vnímají jako bezpečný prostor na pozemní komunikaci, potlačují s ním spojená rizika a neuvědomují si svou zranitelnost. Správná funkčnost přechodů je založena na včasném předání informací mezi účastníky silničního provozu. Překážky v rozhledu v blízkosti přechodů však zamezují včasnému předání informací, a tím zvyšují riziko dopravních nehod. Cílem článku bylo na vybraných případových studiích poukázat na nedostatky přechodů pro chodce, zejména na místech, kde je negativně ovlivněn rozhled.
V období leden až červen 2021 bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 200 (meziročně o 22 méně, tj. -9,9 %) a těžce zraněno 645 osob (meziročně o 204 méně, tj. -24,0 %).
Zhruba třetina lidí o prázdninách umírá kvůli nepřiměřené rychlosti. V uplynulém roce si červenec a srpen vyžádaly dohromady 98 usmrcených a 414 těžce zraněných lidí v důsledku dopravních nehod.
Evropská komise dnes zveřejnila předběžné údaje týkající se usmrcených do 30 dnů za rok 2020.
„Zpomal, dokud není skutečně pozdě“, vyzývá řidiče oddělení BESIP Ministerstva dopravy a Česká asociace pojišťoven v nové preventivní kampani cílené na nepřiměřenou rychlost.
Šestý ročník celosvětového týdne bezpečnosti silničního provozu OSN, který se koná ve dnech 17.-23. května 2021, zdůrazňuje výhody městských ulic s nízkou rychlostí jako srdce každé komunity.
Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2019 opět překročily 80mld. Kč
Česká asociace pojišťoven představila nová videa v rámci kampaně Agresivita zabíjí. „Vždyť je tu padesátka, a ty jedeš snad mínus dvacet,“ hlásí Tigran Hovakimyan v jednom z nových spotů, zacílené zejména na mladé řidiče, kteří jsou za volantem výrazně rizikovější. Videa mají s nadsázkou připomenout, jaké chování se za volant nepatří.
V pondělí 12. dubna se žáci I. stupně ZŠ vrací zpět, po delším období domácího vyučování, do školních lavic. Se zahájením prezenční formy vzdělávání dětí souvisí i jejich intenzivnější pohyb v silničním provozu, zejména v ranní (případně odpolední) dopravní špičce.
Začíná kritické období pro motorkáře, neboť se vracejí na silnice po zimní pauze. Potřebné řidičské návyky a vyježděnost se přes zimu lehce vytratily.
Na začátku ledna letošního roku byla spouštěna nová vzdělávací aplikace DOPRAPKA. Je určena pro všechny žáky základních škol (6-15 let), kterým přináší otevřený herní svět z oblasti dopravního prostředí. Obsahuje celkem 16 misí, 28 výukových videí, spoustu otázek a kvízů odstupňovaných podle obtížnosti.
V reakci na celosvětovou pandemii COVID-19 v březnu 2020 zavedla většina evropských zemí omezení cestování a pohybu a současně uzavřela školská zařízení.
Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu podpořila úpravu bodového systému a zpřísnění sankcí za nejzávažnější přestupky na silnicích obsažené ve vládní novele zákona o silničním provozu. Rada podpořila také novelu zákona o Policii a Celní správě, která má policii umožnit zadržet tabulku registrační značky vozidla v případě, že by řidič měl neuhrazenou pokutu a odmítl dluh zaplatit.
Všichni řidiči by měli vědět, co znamenají směrové sloupky na okrajích komunikací. Sloupky však mohou mít různé barvy a tedy různé významy - znáte je i Vy?
Recent years have seen rapid developments in drone technology. Today, drones have the potential to become a reliable technology for civil, commercial and leisure use. What we found?
V posledních letech došlo k rychlému vývoji technologie dronů. Dnes mají drony potenciál stát se spolehlivou technologií pro civilní, komerční i rekreační použití. Zajímá Vás více?
V reakci na celosvětovou pandemii COVID-19 v březnu 2020 zavedla většina evropských zemí omezení cestování a pohybu a současně uzavřela školská zařízení. Co to udělá s dopravní výchovou dětí?
Publikace, kde jsou uvedeny některé postupy a příklady vhodné pro odstraňování nehodových lokalit.
Prostor ulice slouží uživatelům k nejrůznějším činnostem. Je určen nejen pro dopravu, ale má také pobytovou funkci, jejíž součástí mohou být také nákupy, hry dětí nebo jinou zábavu. Proto je nutné pro jednotlivé komunikace zjistit jejich charakter a ten pak podpořit stavebními prvky, které ho podpoří.
https://www.czrso.cz/nsbsp/post/aktualni-strategieSnížit počet obětí a těžkých zranění v důsledku dopravních nehod na polovinu je dlouhodobým cílem Strategie BESIP, kterou schválila vláda 4. 1. 2021.
Jízda v zimě je mnohem náročnější jak na techniku, tak i na řidiče než v jiných obdobích. Staré řidičské pořekadlo praví: „Zima odděluje řidiče od držitelů řidičských oprávnění.“
Nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu jsou důležitými ukazateli bezpečnosti, a to především tam, kde není možné použít jako podklad přímé ukazatele (tedy nehodovost). Hlavním účelem sběru a vyhodnocení dat nepřímých ukazatelů je vytvoření podkladů pro dopravně bezpečnostní opatření, především preventivní akce. Nepřímé ukazatele bezpečnosti mohou ukazovat na účinnost některých programů v oblasti prevence. Současně jsou podkladovým materiálem pro návrh krajských a místních strategií. Z ucelené datové řady pak lze vysledovat meziroční trendy některých nepřímých ukazatelů, a tedy vývoj chování účastníků silničního provozu ve vybraných oblastech, které jsou obsahem příspěvku.
Ve směrových obloucích na dvoupruhových, směrově nerozdělených silnicích se používají různé formy vodorovného dopravního značení bez znalosti jeho skutečného vlivu na chování řidičů. Cílem studie bylo zaplnění této mezery prostřednictvím pilotního vyhodnocení vlivu dělící čáry a vodících čar na rychlost a trejektorii jízdy v šesti směrových obloucích.
Given the inconsistent application of various road markings on Czech rural roads, there is a question “How does road marking in horizontal curves influence driving behaviour?” The study objective was to assess how centreline and edgelines influence driving behaviour.
The goal of section speed control is to increase speed limit compliance in the monitored road sections, decrease speed variance and improve traffic safety.
Autonomní vozidla během jízdy neustále monitorují své okolí, detekují objekty a případné překážky, na které dle daných algoritmů reagují. K tomu potřebují odpovídající data.
Anotace: Dálnice D1 představuje nejvýznamnější a také nejvytíženější komunikaci na území ČR. Spojuje Prahu, Brno, Olomouc, Ostravu a Bohumín. Je dlouhá přibližně 375 km. V roce 2018 zde probíhala četná dopravní omezení způsobená především její modernizací a údržbou.
Cílem článku je shrnutí výsledků podrobného rozboru následků nehodovosti v silničním provozu v členění dle druhu komunikací, resp. jejich vlastníků.
We analyzed data from traffic counters installed on 143 Czech roads which precisely indicated current traffic volume during occurrences of ungulate-vehicle collisions. One thousand nine hundred ninety-five UVCs were identified over the period 2009–2015 on these 143 road segments.
Přestože vyznačený přechod na vozovce by měl být pro chodce zcela bezpečnou zónou, aktuální čísla ze statistik hovoří o opaku.
BESIP ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády startuje novou preventivní kampaň zaměřenou na prevenci řízení pod vlivem alkoholu a drog, a to především u nejmladších řidičů do 25 let.
V roce 2019 zavinili řidiči nákladních automobilů kategorie N1 (do 3,5 t) celkem 5 099 nehod, což představuje 46 % ze všech evidovaných nehod řidičů nákladních automobilů. Počet usmrcených vinou těchto řidičů činil 35 osob, tj. 52 % z celkových 67. Těžce zraněno pak bylo dalších 96 osob (53 % ze všech těžce zraněných vinou řidičů nákladních automobilů).
Nepřiměřená rychlost je dlouhodobě nejtragičtější příčinou dopravních nehod. Na dodržování rychlostních limitů ve vztahu k bezpečnosti silničního provozu se dopravní policie zaměřuje dnes a denně. Pomůže aplikace povinného systému podporujícího dodržování rychlostních limitů (ISA) do vozidel?
Agresivita za volantem může mít tragické následky. Češi často jezdí rychle, nedodržují bezpečnou vzdálenost a občas ani nedávají přednost, kde by měli. Málokdo si ale uvědomuje, že nebezpečné jsou reakce ostatních řidičů na tyto situace.
Použití bezpečnostní pásů násobně zvyšuje šanci na přežití. Osoby nepřipoutané bezpečnostním pásem se v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v České republice každoročně významně podílí jak na množství všech usmrcených, tak zraněných osob.
Nový průzkum nizozemského institutu pro výzkum bezpečnosti silničního provozu SWOV ukázal, že řidiči stále častěji hrají za jízdy hry.
Každé čtvrté prodané jízdní kolo v České republice bylo v uplynulém roce elektrokolo, na českých silnicích se pravděpodobně vyskytuje již více než čtvrt milionu těchto dopravních prostředků.
Nouzový stav byl v České republice vyhlášen ve čtvrtek 12. března 2020 od 14 hodin, ukončen byl v neděli 17. května 2020. Jak dopadla bilance nehod a jejich následků na v tomto období?
Pokud vezmeme v úvahu celkový počet řidičů v určitém věku a k tomuto číslu vztáhneme počet bodovaných řidičů daného věku, pak v tomto případě můžeme konstatovat, že největší skupinu tvoří řidiči ve věku 24 let. Největší podíl bodovaných řidičů byl evidován jak u mužů, tak u žen s datem udělení řidičského oprávnění v roce 2014.
BESIP se letos zaměřil na prevenci a bezpečnost jízdy v dopravním omezení. Chce řidiče upozornit na ohleduplnost k silničářům, kteří na stavbách pracují.
Čtvrtina (25 %) úmrtí na silnicích v Evropské unii je podle ETSC, autora nové zprávy o bezpečnosti silniční nákladní dopravy, důsledkem nehody s účastí nákladního vozidla.
Nouzový stav byl vČeské republice vyhlášen ve čtvrtek12. března 2020 od 14 hodin,ukončen byl vneděli 17. května2020.Jak dopadla bilance nehod a jejich následků na českých silnicíchvtomto období?
Pobaltské státy spolu s Řeckem a Portugalskem byly podle nové zprávy o pokroku dosaženém v oblasti snižování počtu úmrtí na silnicích v Evropě od roku 2010, kterou dnes zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost dopravy, nejlepší země v EU.
Centrum dopravního výzkumu v rámci projektu zjišťovali, která pravidla jsou řidiči nejvíce porušována a v jaké míře.
Jaký je vývoj dopravních nehod zranitelných účastníků v období leden-duben 2020? Jaký vliv na to má opatření vlády s ohledem na coronavirus vyhlášené od půlky března?
Cyklisté v roce 2019 zavinili 2 603 nehod, což je 64 procent všech dopravních střetů s účastí cyklistů. Téměř ve třetině případů přitom byli pod vlivem alkoholu.
Zpráva ETSC k aktuální situaci týkající se bezpečnosti na pozemních komunikacích,doplněna aktuálním vývojem nehodovosti a jejich následků v ČR během vyhlášeného nouzového stavu.
I přes různá omezení vlády vydaná v tomto roce na jaře kvůli corona viru, je nejhorší bilance úmrtí motorkářů od roku 2007.
Často se řeší otázka bezpečnosti chodců, cyklistů, bruslařů apod. Jak se však mají chovat a chovají tito účastníci silničního provozu?
Jaká bude v dnešní době pandemie provoz o Velikonocích? Na co si máme dávat pozor, aby počet nebod ve statistikách byl co nejmenší?
Během prvního týdne omezení volného pohybu, které vláda přijala v boji proti šíření koronavirové infekce, zemřelo na českých silnicích pět lidí. Prosíme řidiče, aby na vzájemnou ohleduplnost a solidaritu nezapomínali ani za volantem!
Ve středu 11. března se uskutečnila oficiální tisková konference k představení nové sezóny virtuálních závodů Mercedes-Benz Virtual GP 2020. Současně došlo také k odhalení projektu Nezávodím.cz – Nezávodím na silnici, který se zaměřuje na osvětu mladých a začínajících řidičů ohledně bezpečnosti na silnicích.
Bodový systém vyřadil ze silnic téměř 40 tisíc řidičů. Na základě aktuálních dat z Ministerstva dopravy bylo k 31.12.2019 v Centrálním registru řidičů evidováno 39 906 osob, které dosáhly 12 bodů a nesmí tak dále řídit motorová vozidla.
V roce 2019 bylo v důsledku 3 435 dopravních nehod s účastí motocyklistů usmrceno 75 a těžce zraněno 413 motocyklistů (historicky nejméně).
Plnění cílů NSBSP není zcela s jejími předpoklady.. Může nám být vzorem řešení z Helsinek nebo Osla?
Na železničních přejezdech dojde ročně k desítkám mimořádných událostí. Jejich viníky jsou v drtivé většině ti, kteří za svou nepozornost či zbytečný hazard zaplatili životem nebo "jen" těžkým úrazem. Ale víte vůbec, jak se správně chovat na přejezdu a v jeho blízkosti?
Na silnicích už během prvního měsíce roku zemřelo 34 lidí, 98 bylo těžce zraněno.
Stromy podél silnic jsou velmi diskutovanou otázkou již dlouhou dobu. Jak dopadl loňský rok z pohledu statistik nehod?
"Zima odděluje řidiče od držitelů řidičských oprávnění."
Tak praví staré řidičské pořekadlo. Aby ani vás mráz a sníh nezaskočil, sestavili jsme pro vás několik tipů, které vám pomohou zimní období na silnicích přežít v bezpečí.
Děti jsou v provozu většinou odkázány na dospělé, experti proto kritizují hlavně rodiče, kteří své ratolesti v autech nepoutají.
Pomalý pokles počtu usmrcených cyklistů odráží jednak vzestup cyklistiky jako takové v mnoha zemích EU, ale je také výzvou pro EU, aby více investovali do opatření na ochranu zranitelných účastníků silničního provozu.
V uplynulém roce bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikací usmrceno 16 a těžce zraněno 113 dětí.
V roce 2019 bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 547 a těžce zraněno 2 110 osob. V průměru tak každé 3 hodiny a 18 minut došlo na českých silnicích k závažné dopravní nehodě.
Nedostatečné naplňování NSBSP vede k obnovení některých činnosti na Radě vlády ČR pro BESIP.
V roce 2018 bylo v ČR v důsledku vlivu námrazy, sněhu a náledí usmrceno 11 a těžce zraněno 85 osob.
Námraza, sníh a náledí jsou okolnosti, se kterými musíme počítat.
EU si nedávno stanovila cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění na silnicích o polovinu. Podle odhadů Evropské komise bude čtvrtina z 25 000 úmrtí na silnicích EU každý rok pravděpodobně spojena s alkoholem.
Zajímá vás vzdělanost žáků na základních školách, především v šestých a devátých ročnících? Víte jaké jsou podmínky vzdělávání dětí?
Chystáte se na výlet ve skupině lidí? Víte jak se máte chovat a jaká jsou pravidla pro takové skupiny?
Kvalitní dopravní infrastruktura je základním předpokladem pro zajištění požadované úrovně bezpečnosti silničního provozu. Pro řidiče i bezpečnost silničního provozu jsou optické parametry svislých dopravních značek jednou z nejdůležitějších vlastností při sdělování svých informací směrem k řidičům.
Vývoj v oblasti automobilového průmyslu směřuje k zajištění vyšší bezpečnosti provozu vozidel na pozemních komunikacích. Milníkem v této oblasti v Evropě bylo zavedení homologačních nárazových testů nových vozidel Euro NCAP v roce 1997 a jejich hodnocení pomocí počtu hvězdiček.
Rok 2018 lze zcela oprávněně z pohledu dopravní nehodovosti v silničním provozu označit za tragický. Byl přerušen slibný pokles dosažený v letech 2016 a 2017.
Rizikové faktory přispívají ke vzniku nehod na železničních přejezdech – těchto faktorů je však celá řada a nelze jednoduše určit, který z nich má nejvýraznější vliv.
Které křivky jsou nebezpečné? Analýza celé sítě dat o dopravní nehodě a infrastruktuře.
The aim of the work was to identify hazardous road sub-segments where higher than expected numbers of traffic crashes occur.
Okružní křižovatky jsou považovány za nejbezpečnější křižovatku. Její účinnost je však závislá na jejích parametrech.
Roundabouts are considered the safest intersection design; however, the safety effect may not be satisfactory at each specific roundabout.
České dálnice a státní silnice tvoří primární silniční síť, která je z hlediska bezpečnosti kritická.
Czech motorways and national roads form the primary road network, which is critical in terms of safety.
Železniční přejezdy jsou kritickými prvky železniční i silniční sítě, kde nehody mají většinou za následek těžká a smrtelná zranění.
Railway level crossings (RLCs) are critical elements of both railway and road networks, where accidents mostly result in severe and fatal injuries.
Řada databází dopravních nehod v současnosti obsahuje přesné pozice a data těchto událostí. Tato funkce umožňuje podrobnou časoprostorovou analýzu vzorců dopravních nehod.
A number of traffic crash databases at present contain the precise positions and dates of these events. This feature allows for detailed spatiotemporal analysis of traffic crash patterns.
Srážky s divokými zvířaty představují závažný globální problém. Faktory ovlivňující výskyt srážek se zvířaty podél silnic lze obecně rozdělit do dvou skupin: prostorově náhodný a náhodný.
Wildlife-vehicle collisions (WVCs) pose a serious global issue. Factors influencing the occurrence of WVC along roads can be divided in general into two groups: spatially random and non-random.
BESIP připravil audio a video spoty k projektu „VIDÍŠ SKVĚLE?“, které jsou určeny k dalšímu využití.
Dopravní výchova dětí na základní škole je jedním z diskutovaných bodů. Není možné ji podceňovat - návyky, které děti získají pak aplikují v dospělosti. To planí nejen pro děti jako chodce, ale také pro děti-cyklisty.
V období ledna až října 2019 bylo v Centrálním registru vozidel evidováno 211 045 nových osobních automobilů, což představovalo meziročně o 16 443 registrací méně, tj. -7,2 %.
Víte kdy musíte používat zimní pneumatiky? Víte jaké mají vlastnosti a jaké vybrat?
Příroda se chystá na zimu, stromy se barví do podzimních barev a řidiči na silnicích se mohou setkat s nástrahami, které jsou pro toto roční období typické.
V období leden-září 2019 bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 405 a těžce zraněno 1 599 osob.
Více než sedm z deseti osob (73 %) bylo v roce 2018 v důsledku nepřiměřené rychlosti usmrceno vinou řidičů osobních vozidel - celkem 156 usmrcených osob.
V období leden-srpen 2019 bylo v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 43 a těžce zraněno 259 osob, v obou případech se jedná o historicky nejnižší počty.
Nehody zaviněné mladými řidiči vykazují každoročně přibližně dvojnásobně vyšší závažnost v porovnání se všemi evidovanými nehodami.
Ultrazvuková solární technologie NB STOP pro snížení dopravních nehod způsobených zvěří se začíná systematicky využívat.
V roce 2018 bylo evidováno 12 871 nehod s lesní zvěří a domácím zvířectvem, což je nejvíce v historii České republiky, od roku 2010 dochází každoročně k nárůstu počtu těchto nehod.
Kdo je viníkem většiny úmrtí chodců při dopravních nehodách? Jaké jsou statistiky? Který z faktorů přispívá ke vzniku dopravní nehody mezi chodcem a vozidlem?
Nehody na železnicích mívají často fatální následky. Uvědomění si nebezpečí mají odhalit vytvořené spoty, které se zabývají krizovými situacemi na žeezničních přejezdech a dávají návod, jak situace řešit.
Evropská rada bezpečnosti dopravy (European Transport Safety Council) uděluje každoročně cenu PIN (Road Safety Performance Index). Letos tuto cenu získalo Irsko.
Více než pětina osob je usmrcena (21 %), resp. těžce zraněna (22 %) právě během letních prázdnin. Jaký byly loňské prázdniny?
Dopravní nehoda vzniká vždy vlivem mnoha faktorů. Okolní jevy mohou ovlivnit nejen průběh celé dopravní nehody, ale především její následky. Tímto se zabývá projekt Hloubkové analýzy dopravních nehod.
V centrech měst se zároveň střetávají různé potřeby účastníků provozu. Narůstají nároky na kvalitní infrastrukturu pro pěší a cyklisty, nové formy mobility, snížení znečištění a další. Zavádí se různé nové postupy, systémy atechnologie ke zvýšení bezpečí a bezpečnosti, jsou však postupné. Co můžeme dělat do té doby?
Jaká jsou naše kriteria při koupi vozidla? Hraje tam bezpečnosti první roli? Podívejte se na výsledky nárazových testů vozidel, které mají 0-5 hvězdiček (pět hvězdiček je mapximum). Jsou pětihvězdičková vozidla zárukou bezpečnosti?
Oproti předpokladům, stanoveným Národní strategií bezpečnosti silničního provozu, bylo v uplynulých 7 letech na pozemních komunikacích usmrceno o pětinu více osob! Jaké jsou další možnosti snížení následků dapravních nehod. Uvedené aktivity vedou ke zrychlování poskytnutní zdravotní péče a tím ke zvýšení pravděpodobnosti záchrany lidských životů.
Kromě stručné statistiky týkající se následků dopravních nehod připoutaných a nepřipoutaných osob ve vozidle, obsahuje materiál také informace z Hloubkové analýzy dopravních nehod, dále jsou zapracovány mapové podklady, nepřímé ukazatele bezpečnosti silničního provozu a také informace z 2 posledních anket, které k tomuto tématu proběhly/probíhají.
V posledním období prokazatelně stoupají počty a stavy lesní zvěře. Tato zvěř si v mnohých případech zvyká nejen na provoz na komunikacích, ale bez obav si troufá i do osídlených oblastí a aglomerací, kde páchá velké škody na společném i soukromém majetku. Jak zabránit vnikání zvěře do míst, kde není její přítomnost žádoucí?
V období Zeleného čtvrtka až Velikonočního pondělí bylo v minulém roce evidováno celkem 1 019 dopravních nehod, při kterých bylo 5 osob usmrceno, 21 osob bylo těžce zraněno a 224 osob bylo zraněno lehce. Ve srovnání s předchozím rokem byl evidován pokles smrtelných, vážných i lehkých zranění.
V České republice se průzkumu zúčastnilo 989 respondentů. Téměř 2/3 dotázaných bylo bezvýhradně pro zachování tzv. nulové tolerance alkoholu, dalších 12% spíše pro, 11% nebylo rozhodnuto. Na druhé straně jen 8% respondentů bylo zcela proti zachování současného limitu
Česká republika zaostala v roce 2018 za evropským průměrem v oblasti fatálních následků dopravních nehod o téměř 27%! Je nepravděpodobné, že bude dosaženo cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2020 na polovinu.
CDV spolu s BESIP vydalo dokument týkající se chování viníka dopravních nehod. V dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR).
Překračování rychlostních limitů je problémem v mnoha evorpských zemích. I proto se Evorpská rada pro bezpečnost dopravy chce touto problematikou zabývat. Překračování dovolené rychlosti tvoří největší poměr v bodovém systému.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu stanovuje také cíle týkající se motocyklistů, jejich zranění a usmrcení. Ty se však nedaří plnit a počty v roce 2018 meziročně stouply. U většiny dopravních nehod jsou přitom přímo viníky sami motocyklisté. Nejčastěji rochází k čelním střetům a pádu motocyklu.
Statistika dopravních nehod s dětmi není dle očekávání a neplnění cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Děti často samy přispívají ke kolizním situacím svým nepředvidatelným chováním. Ne vždy je vinen řidič, některé děti jsou zraněny nebo usmrceny vlastní vinou. V roce 2018 bylo nejvíce usmrcených dětí evidováno v Olomouckém kraji, nevíce těžce zraněných ve Středočeském kraji.
Nové předpisy EU zahrnující bezpečnost silniční infrastruktury a minimální bezpečnostní standardy vozidel dnes o krok postoupily poté, co byly schváleny klíčovým výborem v Evropském parlamentu. Evropská rada bezpečnosti dopravy (ETSC) vítá tento pokrok a vyzývá EU, aby dosáhla co nejdříve závěrečné dohody o obou částech legislativy.
Období vánočních svátků chtějí lidé strávit v klidu. Ne všude tomu tak, bohužel, bylo a nepochybně bude i letos. Každoročně dojde na pozemních komunikacích v tomto období k několika fatálním dopravním nehodám, které se, bohužel, neobejdou bez ztrát na lidských životech.
Více než 25 tisíc lidí zemřelo v roce 2017 na evropských silnicích, což se rovná dvěma plně obsazeným osobním letadlům, která by spadla každý týden, a nikdo z pasažérů na palubě by nepřežil.
Autor článku: Ing. Milan Fořt, Karlovy Vary, spoluautor projektu NB STOP
Lesní zvěř je čím dál větším problémem pro všechny řidiče. Je třeba přijmout opatření na našich silničních komunikacích, aby nedocházelo k tragickým událostem. Řešením může být aplikace ultrazvukových solárních silničních směrových sloupků.
Během posledních let se ke zdravému pohybu přidala jízda na koloběžce. Jedná se o pohyb, který v sobě kombinuje fyzickou námahu a poměrně rychlý přesun z místa na místo a k tomu nenáročnost místa na zaparkování, jako je tomu v případě kola. Koloběžka se ve většině případů složí, vezme pod paži a odnese na místo uskladnění. Je většinou lehká, skladná, pohyblivá. Je oblíbeným sportovním a přepravním prostředkem malých i větších. Bez rozdílu pohlaví. A obliba jízdy na koloběžce stoupá s možností elektropohonem. Jízda je tak téměř bez námahy. Navíc se rozmáhá využití e-koloběžek jako dopravního prostředku formou sdílení (Praha).
V dnešní době se na trhu nachází nepřeberné množství pneumatik pro osobní a nákladní vozidla, autobusy, stroje. Jsou označeny různými nápisy, číslicemi, znaky a v posledních letech i tzv. energetickým štítkem. Co tyto nápisy a značky znamenají, jak poznáme stáří pneumatiky? Na tyto otázky Vám odpoví následující text.
Přezouvání pneumatik řeší každoročně řidiči v podzimních a jarních měsících. Proč a čím je nutnost přezouvání dáno se podíváme blíže...
Implementace bezpečnostních opatření obsažených v Akčním programu a současně důsledná realizace systémových změn managementu bezpečnosti silničního provozu založená na sdílené odpovědnosti všech subjektů, by měla zajistit dosažení důstojného postavení bezpečnosti silničního provozu na průměrné úrovni členských zemí EU.
Vzhledem k enormním ekonomickým ztrátám způsobeným nehodovostí v silničním provozu se doporučuje předkládat vládě ČR závěry každoročních hodnocení k projednání a k přijetí adekvátních rozhodnutí.
Článek stručně shrnuje výsledky podrobného rozboru nehodovosti v silničním provozu v členění dle druhu komunikací, resp. jejich vlastníků. Analyzuje je v návaznosti na plnění stanovených strategických a dílčích cílů Revize a aktualizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020 s platností od roku 2017. Dosažené výsledky roku 2017 porovnává s hodnotami předpokládanými ve Strategii pro tento rok, které mají vytvářet podmínky pro postupné dosažení stanovených cílů v roce 2020. Současně upozorňuje u jednotlivých druhů komunikací na nejzávažnější problém jejich nehodovosti.
Nová výstavba nebo přestavba stávající křižovatky na okružní je běžnou praxí rozvoje a údržby silniční infrastruktury. Proto je vhodné znát vliv jejich parametrů na jízdu vozidla z pohledu bezpečnosti. Tento článek je zaměřen na analýzu přímého průjezdu vozidla okružní křižovatkou a s ním spojené charakteristiky. Měření probíhalo pomocí GPS jednotky umístěné v měřícím vozidle. Realizovali jsme cca 150 přímých průjezdů na 11 okružních křižovatkách v Brně. Identifikovali jsme parametry směrového polygonu jízdy vozidla: přímkovou a obloukovou část průjezdu a hodnoty úhlu na vjezdu, úhlu na přímém průjezdu, úhlu na výjezdu, poloměru vjezdu, průjezdu a výjezdu. Hlavním přínosem práce je stanovení vztahu mezi rychlostí vozidla na průjezdu a geometrií okružní křižovatky z pohledu bezpečnosti, které je vyjádřena dopravní nehodovostí. Výsledky potvrdily ovlivnění rychlosti vozidla vjezdovým poloměrem a úhlem. Závěry potvrzují nutnost dodržování vhodných návrhových parametrů křižovatky, abychom zaručili její bezpečnost, ale nenarušili propustnost.
Rychlost jízdy je klíčovým faktorem nehodovosti i následků dopravních nehod. I malá změna rychlosti může mít fatální vliv na bezpečnost, což dokazují i četné studie [1,2,3]. Zvýšení průměrné rychlosti o 1 km/h vede ke zvýšení počtu závažných nehod o 2 % na silnicích s limitem 120 km/h a o asi 3 % na silnicích s limitem 50 km/h. [1,]. Podle dat Policejního prezidia se v ČR v letech 2010 - 2017 podílela rychlost na 18 % všech nehod a na 28 % nehod se zraněním. Z toho je zřetelně patrná i nadprůměrná závažnost těchto nehod a nebezpečnost faktoru „nepřiměřená rychlost“ (početně méně než pětina nehod, na které však připadá téměř 40 % usmrcených!).
Interaktivní grafická prezentace úmrtí na australských silnicích od roku 1989. Prezentace ukazuje počty zemřelých v souvislosti s dopravními nehodami s ohledem na typy účasníků nehod, věkové rozložení, typy dopravních prostředků, časové období, pohlaví...
Bezpečnost dopravy je důležitým faktorem, nesmíme ale také zapomínat na další aspekty, které mají vliv na naše zdraví a to je životní prostředí jako takové. Na toto téma proběhla konference.
http://www.dobramesta.cz/aktuality/641/prezentace-z-konference-ciste-mobility-12.---13.-4.-2018
iDNES nás informuje o kuriozitách, které můžeme na komunikacích potkat. Jsou to ovšem místa, kde kromě toho, že je těžké dodržovat dopravní značení a pravidla provozu na pozemních komunikacích, může docházet k situacím, kdy řidiči zmatkují a chovají se nepředvídatelně – a na komunikacích vyššího dopravního významu pak může docházet ke kolizím či dopravním nehodám.
V období Zeleného čtvrtka až Velikonočního pondělí došlo v minulém roce k celkem 1 132 dopravním nehodám, při kterých bylo 6 osob usmrceno, 35 osob bylo těžce zraněno a 277 osob bylo lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 2016 bylo evidováno o 119 dopravních nehod více (+ 11,7 %), o 2 usmrcené osoby méně (- 25,0 %), o 3 těžce zraněné osoby méně (- 7,9 %) a o 2 lehce zraněné osoby více (+ 0,7 %).
Více než 8 000 dětí ve věku 0-14 let bylo usmrceno při dopravních nehodách za posledních deset let v Evropské unii. Polovina usmrcených dětí byla spolujezdci v automobilech, třetina byla chodci a 13 % cyklisté. Každé 30. dítě bylo v EU usmrceno v důsledku dopravní nehody.
Očekává se, že Evropská komise oznámí 2. května 2018 aktualizované bezpečnostní předpisy, týkající se vozidel (pozn. téměř deset let od poslední aktualizace). EU připravuje také strategii bezpečnosti silničního provozu na následujících deset let.
ETSC uvádí, že opatření, která mohou omezit překročení rychlosti, jsou rozhodující pro snížení počtu usmrcených dětí a vyzývá EU, aby zavedla pro automobily bezpečnostní technologie, jako např. Inteligentní rychlostní asistence (ISA) a Automatizovaná nouzová brzda (AEB), které mohou detekovat chodce a cyklisty jako standard pro všechny nové automobily.
Elektricky asistovaná jízdní kola, zvláště jejich rychlejší modely, které mohou dosáhnout rychlost až 45 km/h, vyvolávají politické otázky v členských státech EU, jako například v Německu a Nizozemsku (a v Belgii).
Jedno ze čtyř jízdních kol prodávaných v Nizozemsku je buď klasické elektricky asistované jízdní kolo, nebo tzv. rychlé elektricky asistované jízdní kolo, které podléhá podobným právním předpisům jako mopedy. Podle oficiálních údajů je nyní v Nizozemsku kolem 1,4 milionu elektrických jízdních kol.
Výzkum, provedený nizozemským Institutem pro výzkum bezpečnosti silničního provozu (SWOV) zjistil, že zatímco riziko nehody u elektrických kol nemusí být nutně vyšší, závažnost zranění je větší, zejména u starších lidí, než u běžných jízdních kol.
Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u vyhledávacích studií (zkráceně „hodnocení dopadů na bezpečnost“ nebo RSIA) je jedním z nástrojů bezpečné infrastruktury. Pomocí RSIA se hodnotí vhodnost jednotlivých variant návrhu pozemní komunikace z hlediska jejich bezpečnosti a vlivu na stávající silniční síť. Hodnocení se provádí ve fázi plánování před schválením samotného projektu a mělo by představovat jedno z kritérií při volbě vhodné alternativy návrhu pozemní komunikace.
Švédská ministryně pro životní prostředí Karolina Skogová se 16. listopadu 2017 ve Stockholmu podílela na zahájení zasedání švédské Rady dopravní bezpečnosti pro aktivní a udržitelnou mobilitu pod názvem „Za hranice Vize nula“. Jde o významné přehodnocení priorit dopravní bezpečnosti ve Švédsku.
Švédská Rada dopravní bezpečnosti pro aktivní a udržitelnou mobilitu na semináři, zahajovaném švédskou ministryní životního prostředí Karolinou Skogovou, odhalila novou propagační kampaň aktivní mobility „Za hranice Vize nula“. Evropská cyklistická federace předsedá švédské organizaci na podporu cyklistické dopravy Cykelfrämjandet a je zakládajícím členem Rady pro dopravní bezpečnost a z této pozice se domnívá, že jde o zásadní krok vpřed, který pomůže udržovat švédské dědictví v oblasti bezpečnosti dopravy, a to především pro cyklisty a chodce.
Dopravní výchova je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy od školního roku 2013/2014 tak, jak bylo schváleno vládou České republiky rozhodnutím č. 599 ze dne 10. srpna 2011, kterou byla schválena Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na roky 2011-2020 (dále jen NSBSP), resp. Akční program, který je nedílnou součástí dokumentu.
Dodržování bezpečného odstupu je součásti zákonů většiny evropských zemí.Odstup dvou sekund od následujícího vozidla postačí pro reakci řidiče následujícího vozidla a zastavení jeho vozidla na bezpečnou vzdálenost.
Bezpečnost (bezpečná komunikace)
Obecně se jedná o stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční objekt a jeho zájmy. Referenční objekt bezpečnosti je takový, který vnímá určitou hrozbu, jako hrozbu jeho samotného přežití. Představuje jednu z vlastností dopravního systému. Může se jednat o bezpečnost celého systému na národní/regionální úrovni, nebo se může jednat o bezpečnost konkrétního úseku silnice, určité kategorie účastníků silničního provozu.
Asi před dvěma lety proběhla na ulici Račerovická v Třebíči revitalizace křižovatky ‘U Kuchyňky’ (ulice Račerovická, Lesní a Pod Kuchyňkou). Křižovatka byla poměrně nepřehledná, zejména pro řidiče, kteří přijížděli po ulici Pod Kuchyňkou od Poušova. Pokud chtěli odbočit na silnici Lesní museli ‘naslepo’ vjet do křižovatky.
Nejnovější výsledky ukazují, že počet úmrtí na evropských silnicích se již třetím rokem nesnižuje. Zpráva od Rady pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) uvádí, že zaměstnavatelé, vlády členských států a Evropská unie musí vyvinout úsilí k eliminaci dopravních nehod spojených s výkonem pracovní činnosti.
Během slavnostní ceremonie v Bruselu dne 20. června 2017 obdržel Jürg Röthlisberger, ředitel Švýcarské Federální Dopravní Kanceláře (FEDRO), cenu pro Švýcarsko za výkon v oblasti bezpečnosti v dopravě za rok 2017 (tzv. PIN Award). Tato cena se uděluje každý rok a reflektuje úsilí, které země investují do snižování počtů usmrcených a těžce zraněných na evropských silnicích.
Ve dnech 8. – 14. května 2017 pořádala Organizace spojených národů světový týden bezpečnosti silničního provozu, věnovaný nepřiměřené rychlosti, která je nejtragičtější příčinou dopravních nehod. Co k nepřiměřené rychlosti říkají odborníci z oblasti dopravního výzkumu? V celonárodním dotazníkovém průzkumu provedeném v roce 2016 Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. (dále jen „CDV“) přiznalo překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Z výsledků vyplývá, že většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje.
Třetina úmrtí na silnicích v Evropské unii je tvořena nehodami, jejichž účastníkem je pouze jedno motorové vozidlo a dochází při nich k usmrcení řidiče a/nebo spolujezdce (angl. single vehicle collision; dále jen zkráceně havárie). Tyto havárie a možnosti, jak jim předcházet, jsou předmětem nového reportu zájmové organizace ETSC.
Bezpečnost silničního provozu by neměla být měřena pouze počítáním úmrtí na silnicích. V roce 2016 zemřelo na silnicích EU 25,500 osob, což je údaj, který se za poslední tři roky prakticky nezměnil. Kromě toho Evropská komise odhaduje, že více než 135 000 osob utrpí každoročně těžké zranění, což je pětkrát vyšší údaj než počet zemřelých.
Využití nástrojů bezpečnosti, již v průběhu procesu návrhu (audit bezpečnosti) či po uvedení tunelu do provozu (bezpečnostní inspekce) prováděné podle směrnice 2008/96/EC o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, by byly velice přínosné pro prevenci identifikování rizik i pro silnice v tunelu. Tuto směrnici však pro řešení bezpečnosti silnic v tunelu nelze využít, jelikož pro silniční tunely je určena směrnice 2004/54/EC. Ve směrnici 2008/96/EC se v článku 1, v bodě 4 píše následující: „Tato směrnice se nepoužije na silniční tunely, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES.“
Řidiči možná do budoucna nebudou smět užívat mobilní telefon v hands-free módu. Právně se na takové jednání v Nizozemí bude vztahovat povinnost, která zakazuje řidiči „držet telefon“. Hlasové vytáčení je ovšem umožněno. Tyto závěry plynou z pozoruhodného rozhodnutí soudu v Leeuwardenu, který se vyjadřuje k limitům využití chytrých telefonů v autě.
Ve čtvrtek 21. září 2017 se uskuteční druhý „Evropský den bez úmrtí na silnicích“ neboli projekt EDWARD (akronym z anglického názvu „European Day Without A Road Death“).
Jedná se o projekt organizace TISPOL (Evropská síť dopravních policií), spolufinancovaný Evropskou komisí. Jejím cílem je dosáhnout výrazného a trvalého snížení počtu úmrtí a těžkých zranění na silnicích po celém světě.
V Německu se v pondělí 3. 7. 2017 odehrála tragická nehoda autobusu, která poukazuje na význam zákonné povinnosti vytvořit v případě kolony jeden průjezdní pruh pro vozidla s přednostním právem jízdy.
Generální ředitelství pro dopravu (GDT) ve Španělsku zprovoznilo 225 kamer, které vykonávají automatizovanou kontrolu používání bezpečnostních pásů u řidičů. Hlavním účelem zavedení těchto kamer je zvýšení společenského povědomí mezi řidiči a docílení, aby se používání bezpečnostních pásů stalo základním standardem pro všechny řidiče a další osoby ve vozidle. Aby bylo dosaženo tohoto účelu, tak během první fáze, kdy bude pozornost soustředěna zejména na rozšíření společenského povědomí mezi řidiče, nebudou vybírány pokuty.
Nová výstavba nebo přestavba stávající křižovatky na okružní je běžnou praxí rozvoje a údržby silniční infrastruktury. Tento článek je zaměřen na analýzu přímého průjezdu vozidla okružní křižovatkou. Měření probíhalo pomocí GPS jednotky umístěné v měřícím vozidle. Realizovali jsme cca 150 přímých průjezdů na 11 okružních křižovatkách v městě Brně. Identifikovali jsme parametry směrového polygonu jízdy vozidla: přímkovou a obloukovou část průjezdu a hodnoty úhlu na vjezdu, úhlu na přímém průjezdu, úhlu na výjezdu, poloměru vjezdu, průjezdu a výjezdu. Hlavním přínosem práce je stanovení vlivu geometrie okružní křižovatky na rychlost průjezdu a bezpečnost. Závěry potvrzují nutnost dodržování vhodných návrhových parametrů křižovatky, abychom zaručili její bezpečnost a propustnost.
Rychlost vozidel je důležitým návrhovým prvkem pozemních komunikací. Určuje nejen komfort, ale také kvalitu přepravy. Proto jsme se v tomto článku zaměřili na možnosti analýzy provozní rychlosti. Ověřovali jsme prahové hodnoty vzdálenosti (mezery) pro ovlivnění řidičů následujících vozidel a podílu těch řidičů, kteří cestují rychle, ale bezpečně. Analýza byla provedena z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na deseti úsecích silnic I. třídy v extravilánu. Statisticky jsme ověřili podíl vozidel, která v případě mezery nad 4,3 sekundy vykazovala vyšší rychlost než střední rychlost vozidel s mezerou nad 4,3 sekundy. Výsledky potvrdily, že 85. percentil provozní rychlosti je bližší dovolené rychlosti než v případě, kdy je rychlost určená průměrem. Ze zkoumaného souboru bylo možné určit podíl neovlivněných vozidel, který dosáhl 44 %. Hlavním zjištěním bylo, že nadpoloviční většina vozidel byla ovlivněna okolním provozem, což ovlivňuje úroveň kvality provozu.
Na silniční síti se vyskytuje celá řada typů křižovatek, které se liší nejen svou geometrií či počtem ramen, ale také svou kapacitou a mírou rizika vzniku dopravní nehody. Tyto dvě vlastnosti mají zásadní význam i v rozhodování o stavebních úpravách křižovatky. Často se nabízí celá řada variant řešení úprav, obnovou dopravního značení a vybudováním ochranných ostrůvků počínaje a kompletní přestavbou na jiný typ křižovatky konče. Porovnání takto odlišných variant v dlouhodobém horizontu je velmi náročné a ručně téměř neproveditelné. V letech 2011–2013 byl Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) ve spolupráci s firmou EDIP s.r.o. řešen výzkumný projekt EFEKTIV (TA01031303), jehož cílem bylo vytvořit metodický postup pro hodnocení úprav křižovatek s ohledem na zajištění funkčnosti křižovatky a bezpečnost účastníků silničního provozu. Na základě certifikované Metodiky popisující postup pro úpravu křižovatek (MD ČR dne
5. prosince 2013, č.j. 109/2013-520-TPV/1) byla v CDV vytvořena webová aplikace HENK, která zpřístupňuje výsledky široké veřejnosti.
V listopadu 2015 byl publikován článek s názvem „Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů“. Článek shrnoval především zkušenosti s flexibilními sloupky z reálných lokalit VaV projektu FLEXI (TA03030747), který byl realizován Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. za finanční podpory TA ČR v letech 2013 až 2015. K uskutečnění tohoto projetu nás vedla potřeba testovat zdánlivě nový a jednoduchý bezpečnostní prvek v prostředí pozemních komunikací ČR. Sloupků podobného typu a funkce se však na síti PK již několik nachází, i když jiných tvarů a materiálů.
Cílem tohoto navazujícího článku je srovnání sloupků a vyvolání diskuze nad užíváním těchto sloupků, ať už v jakékoliv podobě. Našim cílem totiž není zavádět na trh nebo PK více a více prvků, ale pouze ty prvky, které mají smysl a budou přijaty a respektovány účastníky provozu.
Nepozornost a nedodržení odstupu následujícího vozidla tvoří jednu z nejčastějších příčin dopravních nehod v České republice. Proto se na ni zaměřila studie, která je popsána v článku. Konkrétně šlo o určení vzdálenosti (rezervy) mezi vozidly po jejich úplném zastavení v případě kritického brždění. Cílem bylo určit podíl mezer, které by mohly způsobit konflikt nebo dopravní nehodu. Zvolený problém jsme vyřešili pomocí modelu kritického brždění dvou po sobě jedoucích vozidel. Model byl založen na rovnoměrném zpomalení obou vozidel až do jejich úplného zastavení a reakční době řidiče následujícího vozidla. Vstupní data byla získána z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na dvaceti úsecích silnic I. třídy. Výstupem modelu byla rezerva, která v případě záporné hodnoty předpokládá vznik konfliktu nebo dopravní nehody. Výsledná hodnota rezervy byla stanovena průměrem dvaceti generovaných stavů, které zahrnovaly náhodně volené vstupní hodnoty reakční doby řidiče a zpomalení vozidel. Výsledkem práce je, že se průměrně svým způsobem jízdy přímo ohrožuje 10-14 % řidičů ze zkoumaného souboru. Závěry výzkumu potvrzují, že proklamovaná hranice dvou sekund bezpečnostního odstupu je vhodně nastavena. Vozidla, která před sebou měla mezeru do dvou vteřin, mají v průměru 38-47 % pravděpodobnost vzniku konfliktu nebo dopravní nehody. Vozidla s hodnotou mezery nad 2 vteřiny vykázala zápornou mezeru jen ojediněle.
Simulace dopravního chování představuje běžně využívaný nástroj v dopravně-inženýrské praxi. Jedná se však o poměrně náročný postup práce, který se ve svém provedení může studii od studie lišit. V zahraničí existují metodické postupy či uživatelské příručky, které si kladou za cíl tento postup sjednotit. Tento článek se zaměřuje na stručné shrnutí postupu práce při tvorbě dopravní simulace s cílem připomenout vybrané nezbytnosti, které je nutné dodržovat. V článku je prezentován postup dle britského manuálu, který je s lokálními modifikacemi využíván i v Německu, Dánsku, Švédsku nebo USA.
Osvětlení v obcích a ve městech patří mezi zásadní vybavení pozemních komunikací, které podporuje bezpečný pohyb účastníků silničního provozu v nočních hodinách a snižuje tak riziko negativního následku vzájemné nehodové situace při pohybu vozidel. Sekundárním efektem osvětlení je i zajištění bezpečnosti z hlediska kriminálního pojetí. Článek popisuje zásady osvětlování pozemních komunikací se zaměřením na automatické ověřování závislosti dopravních nehod na kvalitě osvětlení pozemních komunikacích. Přibližuje možnosti potenciálních rizik na vybraných místech pozemní komunikace, kde nevhodně zřízené nebo provozované veřejné osvětlení působí jako faktor při dopravním konfliktu nebo nehodě. V textu jsou rozebrány základní aspekty vlivu osvětlení na vnímání řidičů a bezpečnost. Součástí je také zmínka o jednotlivých typech osvětlení, včetně požadavků technických norem a platných předpisů.
Úroveň bezpečnosti lze hodnotit pomocí celospolečenských ztrát z dopravní nehodovosti. Pro mezikrajské srovnání je však potřeba jejich hodnoty relativizovat. Aby byly minimalizovány výhody a nevýhody jednotlivých relativních ukazatelů, byly vytvořeny 4 kompozitní indikátory a výsledek byl stanoven jako kombinace čtyř výsledných pořadí. Nejvyšší ztráty byly přiřazeny Ústeckému a Moravskoslezskému kraji; nejnižší naopak Karlovarskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. Pro možnou další interpretaci byly uvedeny i příklady seřazení krajů podle vybraných ukazatelů ze sociální sféry a chování účastníků silničního provozu. Výsledné mezikrajské porovnání může pomoci při objektivním posuzování dopadů dopravní nehodovosti a návrzích opatření.
Jedním z přístupů ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu je úprava komunikací na samovysvětlitelné, tj. takové, které splňují očekávání účastníků provozu a vyvolávají svým utvářením bezpečné chování. Neexistuje však žádný návod jak měřit a hodnotit samovysvětlitelnost. To bylo motivem projektu SAMO, řešeného Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. Článek shrnuje jeho metodologii, založenou na rychlostní konzistenci (rozdílech rychlosti mezi přímými úseky a navazujícími směrovými oblouky) a z ní odvozené optimalizaci (pomocí dopravního značení nebo změn směrového vedení), která byla ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR aplikována na extravilánových úsecích silnic I. třídy.
Rada Evropské unie se koncem března sešla v hlavním městě Malty (Valletta) ve složení 28 ministrů dopravy z členských států. Během tohoto zasedání ministři dopravy uzavřeli tzv. Vallettskou deklaraci o bezpečnosti v dopravě (dále jen "Deklarace"), která reaguje na stále vysoké počty usmrcených při dopravních nehodách. V Deklaraci důrazňují význam bezpečnosti v dopravě jednak z hlediska ochrany zdraví občanů a jednak z hlediska obrovských ekonomických ztrát, které jsou každoročně dopravní nehodovostí způsobeny.
Vývoj nehodovosti a jejich následků v Čeké republice nebyl v posledních dvou letech příznivý. Bude-li tento trend i nadále pokračovat, bude za několik let provoz na českých silnicích jedním z nejnebezpečnější v celé Evropě. Kromě osobních tragédií způsobují dopravní nehody také stále rostoucí celospolečenské ztráty. Ty loňské jsou znovu rekordní. Dosáhly 68 miliard korun.
V roce 2015 žilo v České republice 1,8 milionu osob ve věku 65 a více let. Jejich počet poroste – v roce 2030 by jich mělo být už 2,6 milionu. Podle odhadů budou u nás za 20 let lidé nad 65 let tvořit celou třetinu obyvatel.
Jsme na to připraveni? Co to znamená pro dopravu? Jak zajistit seniorům bezpečnou mobilitu?
V Libyi zahynul při nehodě každý 7. zemřelý, v Kataru každý desátý. Nejpříznivější byla situace ve státech EU28, premianty jsou Dánsko a Švédsko společně s Maltou. Konkrétní data získaná na základě unikátního průzkumu přináší Tým silniční bezpečnosti.
V rámci veřejné soutěže Technologické agentury ČR, program Omega 2013, byl v letech 2014-2015 zpracován projekt Rozšíření datové základny pro rozhodování o politice kampaní ke snížení nehodovosti na pozemních komunikacích – DATO.
Evropská rada pro bezpečnost vydala informaci k podmínkám uvedení do provozu plně autonomních vozidel, která mají zvýšit bezpečnost na silnicích v celé EU. Okolností, které je třeba ověřit a vzít do úvahy, než vozidla začnou jezdit po silnicích, je zatím mnoho. Nejsou jen z oblasti testování technické spolehlivosti a chování vozidel v provozu, ale také jsou to otázky, které se týkají „řidičské způsobilosti“ vozidel.
Některé zákony a vyhlášky se v poslední době prochází mnoha novelizacemi, pojďme se z pohledu řidiče osobního vozidla podívat na vyhlášku 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích.
Systém ISA má potenciál snižovat riziko plynoucí z nepřiměřené rychlosti, která je největším zabijákem na našich silnicích. Evropská rada bezpečnosti dopravy se zasazuje o to, aby revidovaná evropská směrnice o požadavcích na schvalování typu motorových vozidel doporučovala ISA jako standard ve všech nových vozech.
O výhodách systému připravila pětiminutový film.
V hlavním dopravním prostoru pozemní komunikace se pohybuje mnoho účastníků silničního provozu. Chování každého účastníka silničního provozu podléhá jeho kondici a náročnosti trasy. Často tak dochází k tomu, že při svých cestách nejsme schopni plně vnímat okolí. Následkem toho může vzniknout ohrožení sebe sama nebo ostatních. Sloupky, kterým je věnován tento text, mají podpořit vnímání dopravního značení, upozornit na nečekaná nebezpečí a zvýraznit možná rizika. Hlavním cílem použití sloupků je podpořit myšlenku, že: „Pokud o sobě budou účastníci dopravního provozu vědět navzájem, výrazně se sníží riziko jakéhokoliv střetu.“
Bezpečnost silničního provozu je v současné době skloňována v mnoha pádech. Jaké jsou však skutečné příčiny silničních dopravních nehod, kdo a co je hlavní příčinou? Jaké jsou důsledky dopravních nehod a co má vliv na jejich vážnost? O tom všem má pojednat tento článek, který na základě řešení projektu výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva vnitra ČR s názvem „Hloubková analýza silničních dopravních nehod“ představuje základní výsledky a odpovídá na uvedenou otázku.
Počet našich motoristů, kterým se nepodaří šťastný návrat domů, se bohužel stále zvyšuje, jak dokazují statistická čísla za rok 2014. S tím souvisí i rostoucí celospolečenské ztráty. Ty vyčíslili experti z Centra dopravního výzkumu na 55,2 miliard korun, což je cca 1,3 % hrubého domácího produktu za rok 2014. Je to o 2,4 miliardy více než v roce předchozím. Rostoucí trend je alarmující.
Předmětem sledování bylo, zda vozidla za jízdy mají rozsvícená obrysová a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení. Od července roku 2006 musí mít v ČR dle zákona č. 361/2000 Sb. [3], ve znění pozdějších předpisů, motorové vozidlo za jízdy rozsvícená obrysová a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno. Příčinou až 50 % dopravních nehod a přibližně 80 % srážek na křižovatkách a silnicích ve městech je skutečnost, že řidič nezahlédne druhé vozidlo včas.
Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem a vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám. Současně nesmí jet rychlostí vyšší, než je rychlost stanovená pro danou komunikace a její prostředí, či nejvyšší dovolenou rychlost, která je určena dopravním značením.
Dle zákona č. 361/2000 Sb. [3], ve znění pozdějších předpisů, je povinnost řidiče či přepravované osoby být za jízdy připoután bezpečnostním pásem na sedadle, pokud je jím sedadlo povinně vybaveno. Dle statistik dopravní nehodovosti vyplývá, že přibližně každý čtvrtý usmrcený spolujezdec ve vozidle byl nepřipoutaný, přičemž na zadních sedadlech byl každý druhý usmrcený nepřipoutaný.
Dle zákona [3] nesmí při jízdě vozidlem řidič držet v ruce, nebo jiným způsobem, telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Bylo prokázáno, že pokud řidič během jízdy telefonuje, jsou zpomaleny jeho reakce, např. při náhlém brždění.
Bezpečnost silničního provozu lze hodnotit pomocí přímých a nepřímých ukazatelů bezpečnosti. Přímé ukazatele bezpečnosti přímo odrážejí stav bezpečnosti silničního provozu na základě nehodovosti. Tyto ukazatele ale nemusejí v kratším časovém období dát přesnou informaci o nastoupeném vývoji trendu bezpečnosti. Nepřímé ukazatele bezpečnosti slouží ke sledování chování účastníků nebo vlastností komunikace, u kterých je prokázána souvislost s bezpečností silničního provozu. Jedná se například o rychlost jízdy vozidel, časové odstupy mezi vozidly, používání zádržných systémů ve vozidle, ochranné přilby, užívání mobilních zařízení řidiči za jízdy, svícení ve dne, jízda pod vlivem alkoholu či omamných látek, používání reflexních prvků chodci a cyklisty, použití znamení o změně směru jízdy.
V současné době se mnoho lidí stěhuje do menších měst a obcí, aby mohli žít zdravějším způsobem života. To však v sobě přináší nové potřeby, neboť tak dochází nejen k nárůstu počtu obyvatel těchto měst a obcí, ale také k nárůstu objemu dopravy i jiných potřeb. Ty se týkají občanů, kteří jsou jak motoristy, tak chodci nebo cyklisty a mají tedy naprosto rozdílné požadavky na místa, ve kterých se pohybují a kde bydlí.
Článek představuje téma multifaktorové analýzy dopravní nehodovosti. Jedná se o praktickou aplikaci statistických postupů, vhodných např. pro správce krajské silniční sítě. S jejich pomocí lze odpovědět na řadu otázek týkajících se bezpečnosti silniční sítě v jejich správě.
Trend snižování úmrtí při dopravních nehodách v Evropské unii se zpomalil na pouhých 0,6 % ročně – to je podle nové analýzy Evropské rady bezpečnosti dopravy (ETSC) nejhorší výsledek od roku 2001, kdy byl cíl redukce počtu usmrcených stanoven.
Za posledních 20 let bylo při dopravních nehodách usmrceno 138 400 chodců a cyklistů. Evropská unie reviduje pravidla pro bezpečnost motorových vozidel. Nové technologie by se měly stát standardem, včetně posílení testů na ochranu chodců a rozšíření na ochranu cyklistů. Členské státy EU by měly v rezidenčních oblastech zavádět zóny 30.
Článek představuje novou metodiku sledování a vyhodnocování dopravních konfliktů, která umožňuje efektivní hodnocení bezpečnosti silničního provozu. Zároveň je popsán příklad její aplikace pro potřeby Ředitelství silnic a dálnic ČR. Podle metodiky bylo provedeno krátkodobé sledování, navrženo opatření a při opakovaném sledování byla ověřena jeho účinnost. Přínosem je rychlost a proaktivní charakter celého hodnocení – není nutno čekat na nehody. Všechny výstupy projektu (certifikovaná metodika, školicí aplikace i vizualizační aplikace) jsou volně přístupné na webu projektu.
Dle policejních statistik je nedodržení bezpečné vzdálenosti dlouhodobě druhou nejčastější příčinou vzniku dopravních nehod – přibližně 15% všech nehod je každoročně způsobeno nedodržením bezpečné vzdálenosti.
6. 3. 2015 Brusel, Brno – Podle čerstvé zprávy vydané Evropskou radou bezpečnosti dopravy (ETSC) mohou nové vozidlové technologie hrát hlavní roli ve snížení počtu usmrcených na evropských dálnicích. Aktuální analýza vývoje bezpečnosti ukazuje, že v roce 2013 bylo na dálnicích v Evropské unii usmrceno cca 1900 osob. Výsledky z řady zemí, které jsou ve zprávě uvedeny, ukazují, že až 60 % usmrcených při dálničních nehodách nepoužívalo bezpečnostní pásy.
Ve dnech 9. a 10. 2. 2015 proběhlo pravidelné proškolení auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kterého se zúčastnilo 10 auditorů. Školení proběhlo v souladu s platnými předpisy, harmonogram školení byl odsouhlasen Ministerstvem dopravy.
Text shrnuje poznatky získané při zpracování zakázky Identifikace rizikových míst na silnicích I. třídy v Jihomoravském kraji, která byla v roce 2014 řešena Centrem dopravního výzkumu, v.v.i, pro ŘSD ČR, závod Brno. Cílem projektu bylo zpracovat dopravně-bezpečnostní analýzu sítě silnic I. třídy v Jihomoravském kraji a identifikovat riziková místa pomocí empirické bayesovské metody. Tato místa byla porovnána s lokalitami stanovenými Policií ČR a byl sestaven žebříček dle jejich rizikovosti. V článku je podrobně popsána část projektu týkající se pouze mezikřižovatkových úseků v extravilánu (projekt řešil také křižovatky a průjezdní úseky silnic obcemi).
Na křižovatkách dochází přibližně ke čtvrtině všech nehod evidovaných Policií ČR. Při těchto nehodách je přibližně každý šestý člověk usmrcen a každý čtvrtý člověk zraněn. Značná část těchto křižovatek v mnoha směrech již nevyhovuje současným trendům zvyšování bezpečnosti účastníků silničního provozu. S ohledem na polohu křižovatky, množství chodců a cyklistů pohybujících se křižovatkou, na počet ramen křižovatky, rozhledové poměry, plochu křižovatky apod., je nutné tyto křižovatky upravit. V poslední době se za „všelék„ považují křižovatky okružní spíše známé jako kruhové objezdy nebo „kruháče“. Zkušenosti ovšem ukazují, že ani tento typ křižovatky není spásným řešením. Často se objevují potíže s propustností křižovatky a investice v řádu několik desítek miliónů korun často neodpovídají očekávání stavebníka.
V České republice se nedaří plnit Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. V roce 2014 zemřelo oproti předpokladu NSBSP o 80 osob více. Celospolečenské ekonomické ztráty se v roce 2014 navýšily o 1,66 miliardy Kč.
Celkové ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2013 činily 52,8 mld. Kč, což je cca 1,3 % hrubého domácího produktu za rok 2013.
Modelování dopravy se rozvíjí od 50. let dvacátého století v USA. Vznikly jako reakce na poválečnou ekonomickou konjunkturu, spojenou s nárůstem automobilové dopravy. Cílem těchto modelů je předpovídat budoucí stav dopravní poptávky a do jisté míry ukazovat dynamiku systému dopravy.
Úroveň bezpečnosti silničního provozu se často hodnotí na základě nehodovosti (počtu nehod, počtu zraněných, usmrcených apod.). Ze statistického pohledu může však tento přístup být omezen množstvím dat, což zkresluje např. hodnocení změn. Ne všechny nehody jsou Policií ČR registrovány.
Úzká hrdla, vznikající na dopravní infrastruktuře z důvodu dopravních uzavírek, oprav nebo hromadných nehod, jsou významným faktorem ovlivňujícím bezpečnost a plynulost dopravy, a to z důvodu snížení kapacity komunikace, nestabilního dopravního proudu, ale i chování samotných řidičů.
Navzdory všem bezpečnostním opatřením jsou dopravní nehody stále reálnou součástí dopravního provozu. V roce 2013 přišlo v České republice při dopravních nehodách o život 583 lidí a 25 459 lidí bylo zraněno.
Automobilová doprava v České republice prošla v uplynulém čtvrtstoletí hektickým vývojem. Počet registrovaných motorových vozidel vzrostl mezi roky 1990 a 2012 o 77,8%, počet ročně ujetých kilometrů o 76,6%, přičemž počet obětí dopravních nehod za stejné období poklesl o 42%. Zatímco objem dopravy stoupal víceméně rovnoměrně, úmrtnost následkem dopravních nehod měla kolísavý vývoj s vrcholem v roce 1994 (1637 obětí); nástup opačného trendu můžeme pozorovat od roku 2000, přičemž o skutečně systematickém a výrazném úbytku úmrtí můžeme hovořit až po roce 2004. Od roku 2000 do 2012 se podařilo omezit úmrtnost na polovinu.
V plánu Evropské komise na snížení nehodovosti v období 2002 – 2010 bylo doporučeno, aby byla založena Evropská observatoř bezpečnosti silničního provozu. Cílem této observatoře měla být podpora aktivit Evropské komise v oblasti zvyšování bezpečnosti – observatoř tomu měla napomoci jakožto informační základna, která umožňuje sledování vývoje bezpečnosti a identifikuje jeho příčiny. Observatoř má tedy sloužit jako nástroj pro podporu rozhodování, např. o efektivních investicích do zvyšování bezpečnosti, cílení kampaní apod.
Pro úspěšné zvládnutí složitého úkolu, jakým je řízení motorových vozidel, je potřeba mnoha kognitivních schopností. Řízení vyžaduje schopnost identifikovat a věnovat pozornost relevantním informacím a na straně druhé ignorovat nepodstatné informace v dopravní situaci. Taktéž odpovídající reakční časy jsou rozhodující pro zamezení kolizí a reakční doba se prodlužuje s věkem řidiče. Dalším aspektem relevantním pro řízení jsou exekutivní funkce.
Dlouhodobý vývoj nehodovosti je značně nerovnoměrný. Odráží nejen trendy technického rozvoje z hlediska motorizace a rozvoje dopravní infrastruktury, společenských podmínek, sociálního vývoje ale i z hlediska pozornosti a péče, která je věnována zlepšování bezpečnosti. Vliv těchto faktorů nejlépe demonstruje mezinárodní porovnání vývoje počtu usmrcených v silničním provozu. V následujícím obrázku je dokumentován vývoj v České republice porovnaný s vývojem v Maďarsku a v Rakousku, zeměmi s podobnými demografickými charakteristikami. Odlišnosti vývoje potvrzují širší souvislosti faktorů ovlivňujících bezpečnost silničního provozu. Zatímco v Rakousku pokles smrtelných následků nehod průběžně klesá od počátku sedmdesátých let, v Maďarsku se tento trend projevuje od počátku devadesátých let a v ČR dokonce až na jejich konc
Spokojenost zaměstnanců je jedním z klíčových ukazatelů firemního zdraví. Ovlivňuje míru provázanosti zaměstnance s firmou (Saridakis, Torres, Johnstone, 2013), snižuje fluktuaci i míru absencí (Chen, Ployhart, Thomas, Anderson, Bliese, 2011; Gillet, Gagne, Sauvagere, Fouquereau, 2013; Borgogni, Dello Russo, Miraglia and Vecchione, 2013). Ukazuje se také, že nespokojení zaměstnanci podávají nižší výkony, než je jejich potenciál (Demisse, Wei, 2012).
Postoje se týkají vztahu jedince k určitému objektu postoje (předmětu, názor, druhá osoba apod.). Část postojů je vrozených. Většina postojů ale vzniká prostřednictvím vlastní či zprostředkované zkušenosti. Postoje se mohou v průběhu života měnit. Mají tři složky (kognitivní – racionální složka, emocionální – založené na citové pohnutce a konativní – projev chování). Postoje nejčastěji měříme tzv. selfreportem (Schwarz, 2010), tedy výpovědí samotného nositele postoje.
Z hlediska psychologické práce s lidským faktorem v dopravě jsou 4 základní možnosti. 1) Selekce, 2) Prevence, 3) Kampaně (z velké části sice spadají do prevence, ale vzhledem ke složitosti problematiky jsou obvykle v samostatné kategorii) a 4) Rehabilitace. Co se týče selekce, probíhá v čr ve trojí rovině. Jednak prostřednictvím zkoušky před získáním ŘO, jednak prostřednictvím dopravně-psychologického vyšetření a jednak v rámci bodového systému. V rámci tohoto příspěvku se zaměřujeme na tu část práce s lidským faktorem, která se týká možnosti ovlivňování jednání, tudíž selekci nezařazujeme. Někdy také bývá mezi základní možnosti zařazována represe, například proč nefungují tvrdé tresty jako zabavování aut či hrozba vězení. Nicméně vzhledem k nízkému potenciálu represivních opatření pro ovlivnění chování řidičů zde není represe zahrnuta.
Tento příspěvek pojednává o vybraných aktivitách zejména divize bezpečnosti a dopravního inženýrství, které se promítly do evropské či národní legislativy a technických předpisů. Centrum dopravního výzkumu v.v.i., se jako výzkumná instituce zaměřená na sektor dopravy zabývala a i nadále zabývá celou řadou projektů, jejichž hlavními či vedlejšími výstupy jsou návrhy na úpravu či tvorbu směrnic, nařízení, doporučení, zákonů, vyhlášek, usnesení Vlády či nižších technických předpisů a norem.
Dopravní nehodu je možno chápat jako výsledek kombinace nepříznivých faktorů, které souvisí s lidským činitelem (schopnosti, chování), stavem infrastruktury (snížené tření, náhlá změna poloměru, nechráněná pevná překážka apod.) a typem a technickým stavem vozidla. I když je dle mnoha výzkumů hlavním spolupůsobícím faktorem vzniku nehod lidský činitel, důležitou roli hraje také utváření pozemní komunikace.
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. provádí na území Jihomoravského kraje expertní multioborovou výzkumnou činnost, zaměřenou na podrobné zkoumání dopravních nehod, při nichž došlo ke zranění. Podstatou Hloubkové analýzy dopravních nehod je rozdělení výzkumné činnosti na tři základní etapy: místní šetření, ohledání vozidel, analýza dopravní nehody.
Hodnocení dopravy a jejich následků probíhá z různých pohledů, z pohledu bezpečnosti, komunikace, vozidla, lidského činitele. Je ale velmi důležité hodnotit následky dopravy také z pohledu ekonomického. Vznikají značné socio-ekonomické ztráty, které mají dopad na stát a společnost. Těmito ztrátami přichází stát a společnost o velké množství zdrojů, a to jak materiálních, lidských, tak i finančních.
Historie aktivit v oblasti dopravního značení na CDV, v.v.i sahá až k samému začátku vzniku organizace. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., jako jediná dopravně vědeckovýzkumná organizace v působnosti Ministerstva dopravy, zpracovávala již od začátku všechny důležité Technické podmínky, vzorové listy a metodické pokyny pro Ministerstvo dopravy ČR týkající se dopravního značení. Při jejich návrhu byly vždy respektovány následující základní zásady: účelnost, srozumitelnost, výstižnost, viditelnost a údržba. V souladu s těmito zásadami a díky prvotnímu impulsu odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy, vznikla kompletní ediční řada technických podmínek, včetně jejich novelizací, která je již přes dvacet let využívána všemi subjekty zabývajícími se dopravním značením z nejrůznějších úhlů pohledu.
Problematiku dopravní nehodovosti a následků plynoucích z dopravních nehod v České republice se stále nedaří dát do evropského kontextu, tj. snížit počet dopravních nehod, dle závazku České republiky. Při přijetí politiky dopravní bezpečnosti Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zavázala snížit počet dopravních nehod z roku 2002 na polovinu do roku 2010. České republice se tento ambiciózní cíl nepodařilo dosáhnout. Dokonce jsme v porovnání se zeměmi EU, v roce 2012 klesli na 21. místo v počtu usmrcených na milión obyvatel. A ani podle statistik, byť došlo v ČR ke snížení počtu úmrtí v souvislosti s dopravními nehodami, stále mezi státy EU jsme na hranici poslední čtvrtiny.
V letech 2009 – 2013 bylo dopravní policií České republiky zaznamenáno přibližně 17.000 dopravních nehod – srážek se zvěří. Odborníky na bezpečnost dopravy, správce komunikací, ale též hospodáře mysliveckých sdružení oprávněně zajímá, zda uvedené hodnoty vypovídají o skutečném stavu těchto kolizí. Další otázkou je, jaké metody lze použít pro spolehlivou identifikaci rizikových míst na komunikacích, na kterých dochází k nejčastějším střetům se zvěří? Cílem příspěvku je na příkladu jednoho druhu dopravních nehod ukázat možnosti sběru, zpracování a vizualizace prostorových dat.
Problematika dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích vyvolává potřebu vývoje odpovídajících bezpečnostních programů a strategií. Aby bylo možné účinně identifikovat, lokalizovat a vyhodnocovat problémy vznikající v oblasti dopravní nehodovosti, je třeba mít k dispozici odpovídající datovou základnu. Pro nehodová data jsou kladeny určité kvalitativní požadavky. Tato data musí být zejména dostupná, přesná, spolehlivá, srovnatelná, aktuální a to na lokální, regionální, národní i mezinárodní úrovni.
V České republice se jen ve správě SŽDC nachází 8041 železničních přejezdů (dále jen „přejezdů“) (počet k 31. 12. 2013). Většina z nich (4298, 53.5%) je zabezpečena pouze výstražným křížem a případně dopravní značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“; 2182 (27.1%) přejezdů je zabezpečeno světelnou signalizací, 1150 (14.3%) světelnou výstrahou se závorami, 375 (4.7%) mechanickými závorami a 36 (0.4%) má jiný druh zabezpečení (SŽDC).
Prvky aktivní bezpečnosti jsou systémy, technická zařízení a vlastnosti vozu, které pomáhají zabránit nebo předejít dopravním nehodám. Mezi aktivní prvky patří zejména kvalitní brzdy, přesné řízení a celá řada bezpečnostních elektronických systémů, jako například elektronický protiblokovací, protiprokluzový a stabilizační systém.
Počasí jako faktor vzniku dopravních nehod je zkoumáno již několik desetiletí, přičemž výsledky se často liší region od regionu. Stejné meteorologické jevy mohou mít v určitých oblastech značný vliv na dopravní bezpečnost, zatímco jinde může být jejich vliv zanedbatelný. V rámci studie jsou meteorologické údaje ze stanice Brno-Tuřany použity pro zkoumání vlivu vybraných jevů na počty dopravních nehod a jejich následky v Brně a blízkém okolí. Výsledky ukazují, že během dusných dnů jsou vyšší počty dopravních nehod, ve dny se sněžením je vyšší injury rate a ve dny s bouřkou nebo mlhou naopak nižší injury rate. Závažnost zranění je vyšší ve dny s deštěm nebo mlhou.
Bezpečné chování v provozu na pozemních komunikacích ve svém základě znamená neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Ne vždy je v našich silách dopravní nehodě předcházet, protože ke vzniku dopravní nehody přispívá celý dopravní systém. Proto by komunikace měla být tzv. samovysvětlující – měla by řidiči dávat jasnou informaci o tom jak se má na komunikaci chovat a co má následně očekávat. V případě, že k nějaké chybě (dopravní nehodě) dojde, musí komunikace odpouštět lidské chyby, být tzv. odpouštějící – v případě selhání lidského činitele a následného vzniku nehody by mělo být okolí komunikace uzpůsobeno tak, aby následky na zdraví byly co nejmenší a k usmrcení aby nedocházelo vůbec.
Článek informuje především o zkušenostech, které autoři textu získali při zpracovávání auditů bezpečnosti pozemních komunikací. Článek nepřináší jen popis metodiky provádění, ale především upozornění na nejčastější chyby, které se v auditovaných projektech vyskytovaly a kterých je nutné se v praxi vyvarovat.
Na českých silnicích dlouhodobě platí, že na počtu usmrcení při dopravních nehodách má nejvyšší podíl nepřiměřená rychlost. Vysoký podíl připadá na nedělené silnice nižších tříd v extravilánu ve směrových obloucích a jejich blízkosti. Jedním z možných řešení tohoto problému je tzv. konzistentní návrh pozemní komunikace, který by měl řidičům umožnit jízdu relativně stálou rychlostí, odpovídající jejich očekávání. Článek popisuje teorii k tématu a pilotní studii provedenou Centrem dopravního výzkumu, v.v.i., hodnotí její výsledky a uvádí i možná řešení.
V následujícím textu je popsáno několik opakujících se závad v projektech zejména na komunikacích pro chodce, ač je to v rozporu nejen s předpisy, ale i účelem stavby a „zdravým rozumem“ a lidé si oprávněně stěžují.
Článek hodnotí a srovnává vhodnost dvou ukazatelů bezpečnosti – dopravních konfliktů a dopravních nehod. Vhodnost je posuzována podle míry prostorových a časových variací. Prostorové variace byly hodnoceny na základě studie řady srovnatelných míst, časové variace pak na příkladu dlouhodobého sledování. Z výsledků vyplývá, že konflikty lze považovat za vhodný doplněk nehodových dat a ve vybraných případech i za jejich alternativu. Dále jsou odvozena doporučení pro volbu vhodného období a délky sledování konfliktů.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011 – 2020 je základním dokumentem vytvářejícím podmínky pro zásadní snížení nehodovosti na našich silnicích. Vyhodnocení prvního roku její realizace poskytuje zrcadlo reálného vývoje jejích nejzávažnějších následků. Současně je také odrazem reálných podmínek, které jsou fungováním rámcových mechanismů nastaveny a které budou působit i v dalších letech. Záměrem článku je upozornit na nejdůležitější fakta a okolnosti, které z vyhodnocení roku 2012 vyplynuly.
Bezpečnost silničního provozu se hodnotí prostřednictvím ukazatelů – tradičním ukazatelem je četnost dopravních nehod dle typu a závažnosti na daném místě. Z pohledu hodnotitele je výhodné, že sběr nehodových dat probíhá rutinně a celostátně, dále jsou k dispozici zavedené postupy a metodiky hodnocení na základě nehodovosti.
Policie dnes definitivně upřesnila statistiky nehodovosti za rok 2013. Na tuzemských silnicích zemřelo vloni 583 lidí. To je skoro o sto obětí dopravních nehod méně než v předchozím roce. A podle statistik se toto číslo vůbec poprvé od roku 1961 dostalo pod šest set.
Článek shrnuje aktuální stav provádění nástrojů bezpečnosti na transevropské síti TEN-T v ČR dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/EC o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. V článku jsou dále zveřejněny základní nehodové charakteristiky silniční sítě TEN-T a definovány potřeby její komplexní bezpečnostní analýzy.
Identifikace nehodových lokalit v silniční síti je důležitou informací při plánování rekonstrukcí silniční sítě a ke zvyšování efektivity plánovaných investic. Ztráty z dopravní nehodovosti představují téměř 1,5 % HDP České republiky a investování do zlepšení infrastruktury sanací nehodových míst přispívá ke snižování těchto ztrát a je z dlouhodobého hlediska přínosem v mnoha aspektech. Nutné je ovšem nehodové lokality identifikovat spolehlivě podle nejnovějších přístupů.
Ztráty z dopravní nehodovosti způsobují značné škody na majetku, zdraví i životním prostředí. Jejich dopad je nejen na účastníky dopravní nehody, ale především na stát a státní rozpočet. Z tohoto důvodu dochází každoročně k výpočtu a vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Vyčíslené ztráty tak slouží jako vstupní údaje do ekonomických analýz, jejichž cílem je posouzení efektivity dopravně-bezpečnostního opatření.
Systém, kdy si auto po nehodě zavolá samo záchranáře, skutečně funguje. A to díky českým odborníkům, kteří tři roky testovali a vylepšovali systém eCall podobně jako jejich kolegové v dalších osmi evropských zemích.
Druhá část článku pokračuje v tématu kvantifikace bezpečnosti. Je vysvětlen vliv matoucích proměnných, především regrese k průměru, dále rozdíl mezi zaznamenanými a očekávanými nehodami. Východiskem je modelování očekávaného počtu nehod v závislosti na intenzitě a dalších charakteristikách.
Bezpečnost silničního provozu je bezesporu důležitým tématem. Jedná se však o kvalitativní (subjektivní) pojem; pokud se má bezpečnost efektivně řídit, je vhodné ji kvantifikovat. Ale jak lze bezpečnost kvantifikovat neboli měřit? Tato otázka je motivem předloženého dvoudílného článku.
Článek se zabývá databázemi, které lze v ČR použít v oblasti dopravního inženýrství a výzkumu v souvislosti s řešením silničních dopravních nehod a zvyšováním bezpečnosti silničního provozu. Konkrétně se jedná o nehodová, dopravní (provozní) a silniční (stavební) data. Na příkladu je posouzena jejich dostupnost, rozsah a použitelnost. Jsou zmíněny jak veřejné zdroje, tak zdroje s omezeným přístupem; závěrem je provedeno srovnání a jsou uvedeny alternativní metody.
Okružní křižovatky se staly jedním z nejoblíbenějších opatření ke zklidňování dopravy a zvyšování bezpečnosti na pozemních komunikacích v České republice. Všechna rozhodnutí o realizaci každé nové okružní křižovatky by měla být založena na posouzení očekávaných nákladů a přínosů vyplývajících z budoucího provozu, obzvláště v oblasti plynulosti a bezpečnosti dopravy.
Nezisková organizace ETSC, jejíž je Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. členem, publikuje již sedmým rokem tzv. zprávu PIN, ve které hodnotí vývoj v oblasti snižování počtu usmrcených při dopravních nehodách v zemích EU. Dále jsou v této zprávě každoročně představena dvě vybraná dopravně bezpečnostní témata. V letošním roce byla zvolena problematika bezpečnosti nákladní a hromadné osobní silniční dopravy a vztahu pohlaví a rizika v dopravě.
Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic.
Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic.
Celoevropská strategie a národní programy zvyšování bezpečnosti silničního provozu, určitá společenská změna bezpečnostní kultury, rozmach moderních technologií ve vozidlech a ve vybavení infrastruktury, aplikace principů promíjejících a samovysvětlujících komunikací a další aktivity přispívají k tomu, že provoz na evropských silnicích je v posledním desetiletí o poznání bezpečnější než v minulosti.
Dopravní nehody jsou na denním pořádku, častokrát mají i tragický konec. A i když nečekaná ztráta někoho blízkého se nedá nahradit, pak z ekonomického hlediska je cena lidského života hodně vysoká a stále se zvyšuje.
Výpočet ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2011 byl prováděn dle aktualizované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti zpracované Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (2012).
Město tvoří komplikovaný organismus. Není jej možné jednoduše vtěsnat do předpisů a norem, které jsou psány jazykem technické odcizenosti a preciznosti spíše než rozmanitým jazykem reflektujícím složité soužití lidí, prostoru, dopravy a přírody.
Ve dnech 22-23.2.2012 se v Pardubicích uskutečnil seminář projektu Central Meet Bike. Cílem projektu je formou osvěty přispět k integraci cyklistiky do dopravních systémů vybraných středoevropských měst.
V roce 2011 bylo na silnicích v zemích EU-27 usmrceno následkem dopravních nehod přibližně 30 100 osob a více než 300 000 bylo těžce zraněno. Evropská unie si stanovila cíl snížit počet usmrcených do roku 2020 na polovinu počtu z roku 2010.
Asi každý z nás zažil situaci, kdy se mu znenadání před světly vozidla objevil chodec nebo cyklista, kterého stačil zaregistrovat na poslední chvíli… nejednou s pořádným přispěním Štěstěny.
Každý den jsme svědky tragických nehod chodců. Příčinou nezřídka bývá jejich nedostatečná viditelnost. Riziko navíc zvyšuje i současné roční období, kdy se rychleji stmívá.
Centrum dopravního výzkumu zpracovávalo pro Zlínský kraj „Strategii bezpečnosti silničního provozu“ na období let 2012 – 2020.
Dopravní nehody jsou vždy nemilou zkušeností, vznikají škody na zdraví na majetku, v lepším případě s sebou nesou nepříjemnost spojenou s vyplňováním formulářů pro pojišťovnu. Mnoho lidí však při nehodách zemře, zraní se a případně trpí vážnými dlouhodobými fyzickými i psychickými následky, někoho blízkého ztratí. Celosvětově na silnicích každý rok umírá na 1,3 milionu osob a 20 až 50 milionů lidí je zraněno. Finanční ztráty z dopravní nehodovosti jen v České republice ročně přesahují částku padesát miliard korun, v EU dosahují téměř 200 miliard eur, celosvětové škody způsobené při dopravních nehodách jsou odhadovány na částku výrazně přesahující půl bilionu dolarů.
Jako doplňkovou veličinu při zjišťování rychlostí vyhodnocujeme podíl vozidel nedodržující minimální bezpečný odstup.
Sledování míry používání zádržných systémů (bezpečnostních pásů a dětských sedaček) se provádí vizuálně u všech osob v projíždějících osobních vozidlech.
Pro zjištění rychlosti se v rámci Senzoru využívá profilového měření rychlostí, které poskytuje informace o všech vozidlech projíždějících daným profilem.
Sledování nepřímých ukazatelů bezpečnosti dopravy v letošním roce navazuje na projekt „Česká observatoř bezpečnosti silničního provozu“ z let 2004-2009.
Okružní křižovatky (dále jen OK) jsou dynamicky se rozšiřujícím typem dopravního uzlu na silniční a dálniční síti komunikací v ČR. Návrh každé OK vyžaduje individuální přístup projektanta a dopravního inženýra při její realizaci. Jednotlivé návrhové prvky prošly za dobu existence OK řadou úprav a neustále se vyvíjejí. Snahou je nalezení optimálního prvku, který by přispěl k bezpečnosti ale i ekonomičnosti OK. Na poli vědy a výzkumu se proto realizují nejrůznější projekty zkoumající závislost mezi jednotlivými prvky OK a nehodovostí. Jedním z nich je projekt VEOBEZ plus, který navazuje na předchozí projekt VEOBEZ (Vývoj metodiky hodnocení účinnosti opatření ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích). Zkoumaný soubor dat byl rozšířen a nehodovost vychází z delšího sledovaného období. Článek představuje dosavadní zjištění projektu, včetně zjištěných problémů a možností jejich nápravy.
V rámci výzkumného projektu realizovaného za finanční spoluúčasti Technologické agentury ČR byl proveden soubor bezpečnostních inspekcí železničních přejezdů. Tyto inspekce odhalují velké množství bezpečnostních rizik, která mohou přispívat ke vzniku dopravních nehod.
Vyčíslení ztrát z dopravní nehodovosti je důležitou stránkou v oblasti ekonomiky dopravy. Doprava způsobuje řadu negativních externalit, a to jak formou dopravních nehod, zranění účastníků, psychické újmy, tak i škodách na majetku a finančních ztrátách. Právě tyto ekonomické ztráty představují cca 2 % z HDP v EU.
Centrum dopravního výzkumu v.v.i. řešilo v letech 2008-2009 pro Ministerstvo dopravy České republiky výzkumný projekt VaV č.1F82A/088/130 „Analýza a návrh opatření pro snížení nehodovosti na železničních přejezdech“ (akronym AGATHA).
Když v roce 2006 vstoupila v platnost novela zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), včetně bodového hodnocení řidičů, vyvolala reakci v podobě kampaně snižující její význam.
Bezpečnostní audit je kontrolou projektů staveb i úprav pozemních komunikací na bezpečnost. Je dobrým prostředkem, jak promítat zásady bezpečného utváření pozemních komunikací do praxe již od rané fáze jejich vzniku.
Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. provedlo na vybraných železničních přejezdech pozorovací průzkum chování uživatelů. Do průzkumu byly zahrnuty přejezdy s různým typem zabezpečení.