Mezinárodní srovnání - Cyklistická doprava

Uložit jako PDF

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.


To, že Nizozemsko a Dánsko je rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. Ale jak vypadá situace u našich sousedů

A. Databáze zahraniční literatury a odborných časopisů

Rozsáhlé informace o cyklistické dopravě, ať již na teoretické či praktické úrovni přináší rozsáhlá databáze zahraniční literatury a odborných časopisů, v rámci které byla provedena analýza obsahů, byly zpracovány stručné výtahy a dílčí vyhodnocení problematiky. Z evropských států jsme se zaměřili zejména na Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Dánsko, Nizozemí, Švédsko, Velkou Británii, Norsko, Kanada, USA a Austrálie.

B. Cyklostrategie jednotlivých států

C. “BYPAD” (Bicycle Policy Audit)

CDV se účastní evropského projektu BYPAD-Platform, který je podporován EU v rámci programu „Intelligent Energy – Europe (IEE) - SAVE, ALTENER, STEER and Horizontal Key Actions - Type 1 Actions“. Cílem projektu je přinést maximální informace o možnostech podpory cyklistické dopravy na regionální a místní úroveň. Regionální politika cyklistické dopravy projde auditem, který je založen na kvalitativním managementu dnes běžně využívaném v podnikatelském sektoru. Audit zahrnuje zhodnocení kvality regionální cyklistické politiky prostřednictvím podrobné analýzy silných a slabých stránek a definování doporučení pro zkvalitnění politiky celkem osmi oblastí (1 – Uživatelské potřeby; 2 – Vedení; 3 – Politika na papíře; 4 – Finance a zaměstnanci 5 – Cyklistika, cykloturistika a rekreační cyklistika; 6 – Podpora místní cyklistické politiky a partnerství; 7 – Územní plánování a cyklistická doprava; 8 – Vyhodnocení a dopad).

Projekt je současně realizován v 15 státech EU, díky čemuž je zajištěna výměna zkušeností a prezentace aktivit vybraných krajů na mezinárodním poli. Na realizaci projektu se spolupodílí mnoho renomovaných zahraničních firem, což přispívá k dalšímu rozvoji cyklistiky v ČR

Bližší informace o projektu je možné vyhledat na www.bypad.org.

D. Cyklistika u našich sousedů

To, že Nizozemsko a Dánsko je rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. V Nizozemsku jízdní kolo jako dopravních prostředek využívá v některých městech 30 – 40 % lidí (např. Zwolle 37 %, Groningen 36 %, Leiden 36 %), v menších sídlech, kde hromadná doprava funguje pouze na základní úrovni podíl cyklistické dopravy dosahuje až 50 %. Podobných hodnot je dosahováno ve Skandinávii (Pasanen, 1997; Rotteveel, 2005). Jaká je ale konkrétní situace u našich sousedů – v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, případně v Maďarsku?

Pro nezasvěcené bude asi největším překvapením Německo. Kdo by řekl, že se zde na kole vykoná 12% všech cest? Ve městech přátelských k cyklistům jako např. Brémy, Münster, Freiburg nebo Borken dosahuje podíl cyklistů na celkové dělbě přepravní práce 30 až 40%, zatímco ve velkoměstech jako Berlín či Stuttgrart je pouze mezi 5-10%. Národní plán cyklistiky Německa si pak klade za cíl, aby celostátní průměr vzrostl na úctyhodných 27%. Tento cíl je doprovázen státní finanční podporou. Jen pro srovnání. V českých cyklistických městech stěží dosahuje podíl 20% (Prostějov, Uherské Hradiště či Pardubice), ve velkých městech pak podíl činí od 1 (Praha) - 5% (Ostrava).

Když se řekne Rakousko, každému se asi vybaví Dunajská cyklostezka. Kdo ale byl v Rakousku, tak ví, že takových stezek kolem řek či jezer je zde daleko více. Odhaduje se, že jen Dunajskou cyklostezku využije v sezóně více jak 15 000 turistů. A nejen to. I samotná města mají husté a kvalitní sítě samostatných cyklistických stezek (Graz, Linz, Salzburg či Wien), díky kterým se stala cyklistika v Rakousku rovnocenným dopravním prostředkem.

V Maďarsku nastal rozvoj cyklistické dopravy po roce 1992, kdy Ministerstvo dopravy přijalo plán na rozvoj této šetrné dopravy. Během 10 let se podařilo v zemi vybudovat přes1350 km samostatných cyklistických stezek. Stát se na jejich výstavbě spolupodílel 50-80%. Dalších 250 km cyklotras vede po hrázích řek a podél Balatonu. Propojením těchto komunikacích byla vytvořena velmi bezpečná a kvalitní síť cyklistických tras, která jen zřídká kdy využívá některou z méně frekventovaných silnic. Tato síť je tak využívána nejen pro cykloturistiku, ale především pro denní cesty za prací, do škol, za nákupy apod. Síť je hustší zvláště v západní části Maďarska, v Budapešti a kolem Balatonu. Můžeme tak říci, že Maďarsko je v této oblasti nejvyspělejší zemí ze zemí střední a východní Evropy.

Naproti tomu v Polsku je situace naprosto odlišná. Rozvoj cyklistické dopravy leží na „bedrech“ jen místní samosprávy a neziskového sektoru. Z tohoto důvodu není cyklistická doprava nikterak centrálně monitorována a proto i chybí základní přehled o situaci v polských městech. Z česko-polské spolupráce tak vnímáme Polsko především v rovině přeshraničních cykloturistických projektů.

Na Slovensku je přeci jen situace o něco příznivější. Vláda schválila Akční plán pro oblast dopravy a životního prostředí, ve kterém deklaruje jistou pomoc i pro cyklistickou dopravu. Nicméně přímá podpora obcím na výstavbu samostatných cyklistických stezek, tak jak je tomu např. u nás či v Maďarsku, není. Můžeme tak hovořit o průměrné podpoře cyklistické dopravy ve slovenských městech, která rozhodně nepřesahuje evropský standart. Na evropské scéně je nejvíce vidět východoslovenský Prešov. V oblasti cykloturistiky je na Slovensku definována základní síť cyklistických tras, která se snaží především využívat stávajících hrází podél řek (Dunaj, Váh).

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu v.v.i.


Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášeni.

Přihlášení


Klíčová slova: cyklista, mezinárodní srovnání
Popis: To, že Nizozemsko a Dánsko je rájem cyklistů, není třeba nikoho přesvědčovat. Ale jak vypadá situace u našich sousedů