Česká republika zaostala v roce 2018 za evropským průměrem v oblasti fatálních následků dopravních nehod o téměř 27%! Je nepravděpodobné, že bude dosaženo cíle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2020 na polovinu.
CDV spolu s BESIP vydalo dokument týkající se chování viníka dopravních nehod. V dokumentu byly použity jako zdroj dat statistiky dopravní nehodovosti a jejich následků Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR).
Překračování rychlostních limitů je problémem v mnoha evorpských zemích. I proto se Evorpská rada pro bezpečnost dopravy chce touto problematikou zabývat. Překračování dovolené rychlosti tvoří největší poměr v bodovém systému.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu stanovuje také cíle týkající se motocyklistů, jejich zranění a usmrcení. Ty se však nedaří plnit a počty v roce 2018 meziročně stouply. U většiny dopravních nehod jsou přitom přímo viníky sami motocyklisté. Nejčastěji rochází k čelním
střetům a pádu motocyklu.
Období vánočních svátků chtějí lidé strávit v klidu. Ne všude tomu tak, bohužel, bylo a nepochybně bude i letos. Každoročně dojde na pozemních komunikacích v tomto období k několika fatálním dopravním nehodám, které se, bohužel, neobejdou bez ztrát na lidských životech.
Více než 25 tisíc lidí zemřelo v roce 2017 na evropských silnicích, což se rovná dvěma plně obsazeným osobním letadlům, která by spadla každý týden, a nikdo z pasažérů na palubě by nepřežil.
Autor článku: Ing. Milan Fořt, Karlovy Vary, spoluautor projektu NB STOP
Lesní zvěř je čím dál větším problémem pro všechny řidiče. Je třeba přijmout opatření na našich silničních komunikacích, aby nedocházelo k tragickým událostem. Řešením může být aplikace ultrazvukových solárních silničních směrových
sloupků.
Přezouvání pneumatik řeší každoročně řidiči v podzimních a jarních měsících. Proč a čím je nutnost přezouvání dáno se podíváme blíže...
Článek stručně shrnuje výsledky podrobného rozboru nehodovosti v silničním provozu v členění dle druhu komunikací, resp. jejich vlastníků. Analyzuje je v návaznosti na plnění stanovených strategických a dílčích cílů Revize a aktualizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020 s platností od
roku 2017. Dosažené výsledky roku 2017 porovnává s hodnotami předpokládanými ve Strategii pro tento rok, které mají vytvářet podmínky pro postupné dosažení stanovených cílů v roce 2020. Současně upozorňuje u jednotlivých druhů komunikací na nejzávažnější problém jejich nehodovosti.
Rychlost jízdy je klíčovým faktorem nehodovosti i následků dopravních nehod. I malá změna rychlosti může mít fatální vliv na bezpečnost, což dokazují i četné studie [1,2,3]. Zvýšení průměrné rychlosti o 1 km/h vede ke zvýšení počtu závažných nehod o 2 %
na silnicích s limitem 120 km/h a o asi 3 % na silnicích s limitem 50 km/h. [1,]. Podle dat Policejního prezidia se v ČR v letech 2010 - 2017 podílela rychlost na 18 % všech nehod a na 28 % nehod se zraněním. Z toho je zřetelně patrná i nadprůměrná závažnost těchto nehod a nebezpečnost faktoru „nepřiměřená rychlost“ (početně méně než pětina nehod, na které však připadá téměř 40 % usmrcených!).
