Kategorie článků Bezpečná komunikace
Kategorie:

Bezpečná komunikace

Do bezpečné dopravní infrastruktury je nutné zahrnout celý její životní cyklus, tedy od plánování, přes výstavbu, běžný provoz, údržbu, až po řešení případných dopravních nehod. Nejčastěji používanými nástroji ke zvýšení bezpečnosti na PK jsou speciální bezpečnostní inspekce a bezpečnostní audity, dále hodnocení vlivů plánovaných PK, identifikace a analýza rizikových lokalit atp. Na otázky týkající se bezpečnosti nám mohou odpovědět multifaktorové analýzy dopravní nehodovosti či zpracování dopravních konfliktů.



Nové bezpečnostní standardy mají zásadně snížit počet usmrcených dětí na evropských silnicích

Více než 8 000 dětí ve věku 0-14 let bylo usmrceno při dopravních nehodách za posledních deset let v Evropské unii. Polovina usmrcených dětí byla spolujezdci v automobilech, třetina byla chodci a 13 % cyklisté. Každé 30. dítě bylo v EU usmrceno v důsledku dopravní nehody. Očekává se, že Evropská komise oznámí 2. května 2018 aktualizované bezpečnostní předpisy, týkající se vozidel (pozn. téměř deset let od poslední aktualizace). EU připravuje také strategii bezpečnosti silničního provozu na následujících deset let. ETSC uvádí, že opatření, která mohou omezit překročení rychlosti, jsou rozhodující pro snížení počtu usmrcených dětí a vyzývá EU, aby zavedla pro automobily bezpečnostní technologie, jako např. Inteligentní rychlostní asistence (ISA) a Automatizovaná nouzová brzda (AEB), které mohou detekovat chodce a cyklisty jako standard pro všechny nové automobily.

Nová metodika – Hodnocení dopadů na bezpečnost

Hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu u vyhledávacích studií (zkráceně „hodnocení dopadů na bezpečnost“ nebo RSIA) je jedním z nástrojů bezpečné infrastruktury. Pomocí RSIA se hodnotí vhodnost jednotlivých variant návrhu pozemní komunikace z hlediska jejich bezpečnosti a vlivu na stávající silniční síť. Hodnocení se provádí ve fázi plánování před schválením samotného projektu a mělo by představovat jedno z kritérií při volbě vhodné alternativy návrhu pozemní komunikace.

Je na čase posunout hranice Vize nula? Myslí si to partneři z oblasti udržitelné mobility ve Švédsku

Švédská ministryně pro životní prostředí Karolina Skogová se 16. listopadu 2017 ve Stockholmu podílela na zahájení zasedání švédské Rady dopravní bezpečnosti pro aktivní a udržitelnou mobilitu pod názvem „Za hranice Vize nula“. Jde o významné přehodnocení priorit dopravní bezpečnosti ve Švédsku. Švédská Rada dopravní bezpečnosti pro aktivní a udržitelnou mobilitu na semináři, zahajovaném švédskou ministryní životního prostředí Karolinou Skogovou, odhalila novou propagační kampaň aktivní mobility „Za hranice Vize nula“. Evropská cyklistická federace předsedá švédské organizaci na podporu cyklistické dopravy Cykelfrämjandet a je zakládajícím členem Rady pro dopravní bezpečnost a z této pozice se domnívá, že jde o zásadní krok vpřed, který pomůže udržovat švédské dědictví v oblasti bezpečnosti dopravy, a to především pro cyklisty a chodce.  

Bezpečná komunikace

Bezpečnost (bezpečná komunikace) Obecně se jedná o stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro referenční objekt a jeho zájmy. Referenční objekt bezpečnosti je takový, který vnímá určitou hrozbu, jako hrozbu jeho samotného přežití. Představuje jednu z vlastností dopravního systému. Může se jednat o bezpečnost celého systému na národní/regionální úrovni, nebo se může jednat o bezpečnost konkrétního úseku silnice, určité kategorie účastníků silničního provozu.

Zpracovalo Centrum dopravního výzkumu.

Publikováno: 28. 11. 2017 | Kategorie: Bezpečná komunikace

Zatím žádné komentáře

Stanovení vlivu geometrie okružní křižovatky na rychlost průjezdu a bezpečnost

Nová výstavba nebo přestavba stávající křižovatky na okružní je běžnou praxí rozvoje a údržby silniční infrastruktury. Tento článek je zaměřen na analýzu přímého průjezdu vozidla okružní křižovatkou. Měření probíhalo pomocí GPS jednotky umístěné v měřícím vozidle. Realizovali jsme cca 150 přímých průjezdů na 11 okružních křižovatkách v městě Brně.  Identifikovali jsme parametry směrového polygonu jízdy vozidla: přímkovou a obloukovou část průjezdu a hodnoty úhlu na vjezdu, úhlu na přímém průjezdu, úhlu na výjezdu, poloměru vjezdu, průjezdu a výjezdu. Hlavním přínosem práce je stanovení vlivu geometrie okružní křižovatky na rychlost průjezdu a bezpečnost. Závěry potvrzují nutnost dodržování vhodných návrhových parametrů křižovatky, abychom zaručili její bezpečnost a propustnost.

Analýza provozní rychlosti dopravního proudu v extravilánu

Rychlost vozidel je důležitým návrhovým prvkem pozemních komunikací. Určuje nejen komfort, ale také kvalitu přepravy. Proto jsme se v tomto článku zaměřili na možnosti analýzy provozní rychlosti. Ověřovali jsme prahové hodnoty vzdálenosti (mezery) pro ovlivnění řidičů následujících vozidel a podílu těch řidičů, kteří cestují rychle, ale bezpečně. Analýza byla provedena z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na deseti úsecích silnic I. třídy v extravilánu. Statisticky jsme ověřili podíl vozidel, která v případě mezery nad 4,3 sekundy vykazovala vyšší rychlost než střední rychlost vozidel s  mezerou nad 4,3 sekundy. Výsledky potvrdily, že 85. percentil provozní rychlosti je bližší dovolené rychlosti než v případě, kdy je rychlost určená průměrem. Ze zkoumaného souboru bylo možné určit podíl neovlivněných vozidel, který dosáhl 44 %. Hlavním zjištěním bylo, že nadpoloviční většina vozidel byla ovlivněna okolním provozem, což ovlivňuje úroveň kvality provozu.

Efektivita úprav rozlehlých křižovatek pomocí analýzy DI parametrů

Na silniční síti se vyskytuje celá řada typů křižovatek, které se liší nejen svou geometrií či počtem ramen, ale také svou kapacitou a mírou rizika vzniku dopravní nehody. Tyto dvě vlastnosti mají zásadní význam i v rozhodování o stavebních úpravách křižovatky. Často se nabízí celá řada variant řešení úprav, obnovou dopravního značení a vybudováním ochranných ostrůvků počínaje a kompletní přestavbou na jiný typ křižovatky konče. Porovnání takto odlišných variant v dlouhodobém horizontu je velmi náročné a ručně téměř neproveditelné. V letech 2011–2013 byl Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) ve spolupráci s firmou EDIP s.r.o. řešen výzkumný projekt EFEKTIV (TA01031303), jehož cílem bylo vytvořit metodický postup pro hodnocení úprav křižovatek s ohledem na zajištění funkčnosti křižovatky a bezpečnost účastníků silničního provozu. Na základě certifikované Metodiky popisující postup pro úpravu křižovatek (MD ČR dne 5. prosince 2013, č.j. 109/2013-520-TPV/1) byla v CDV vytvořena webová aplikace HENK, která zpřístupňuje výsledky široké veřejnosti.

Využití regulačních zvýrazňujících sloupků na pozemních komunikacích

V listopadu 2015 byl publikován článek s názvem „Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů“. Článek shrnoval především zkušenosti s flexibilními sloupky z reálných lokalit VaV projektu FLEXI (TA03030747), který byl realizován Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. za finanční podpory TA ČR v letech 2013 až 2015. K uskutečnění tohoto projetu nás vedla potřeba testovat zdánlivě nový a jednoduchý bezpečnostní prvek v prostředí pozemních komunikací ČR. Sloupků podobného typu a funkce se však na síti PK již několik nachází, i když jiných tvarů a materiálů. Cílem tohoto navazujícího článku je srovnání sloupků a vyvolání diskuze nad užíváním těchto sloupků, ať už v jakékoliv podobě. Našim cílem totiž není zavádět na trh nebo PK více a více prvků, ale pouze ty prvky, které mají smysl a budou přijaty a respektovány účastníky provozu.

Mezery v dopravním proudu jako další nepřímý ukazatel bezpečnosti silničního provozu

Nepozornost a nedodržení odstupu následujícího vozidla tvoří jednu z nejčastějších příčin dopravních nehod v České republice. Proto se na ni zaměřila studie, která je popsána v článku. Konkrétně šlo o určení vzdálenosti (rezervy) mezi vozidly po jejich úplném zastavení v případě kritického brždění. Cílem bylo určit podíl mezer, které by mohly způsobit konflikt nebo dopravní nehodu. Zvolený problém jsme vyřešili pomocí modelu kritického brždění dvou po sobě jedoucích vozidel. Model byl založen na rovnoměrném zpomalení obou vozidel až do jejich úplného zastavení a reakční době řidiče následujícího vozidla. Vstupní data byla získána z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na dvaceti úsecích silnic I. třídy. Výstupem modelu byla rezerva, která v případě záporné hodnoty předpokládá vznik konfliktu nebo dopravní nehody. Výsledná hodnota rezervy byla stanovena průměrem dvaceti generovaných stavů, které zahrnovaly náhodně volené vstupní hodnoty reakční doby řidiče a zpomalení vozidel. Výsledkem práce je, že se průměrně svým způsobem jízdy přímo ohrožuje 10-14 % řidičů ze zkoumaného souboru. Závěry výzkumu potvrzují, že proklamovaná hranice dvou sekund bezpečnostního odstupu je vhodně nastavena. Vozidla, která před sebou měla mezeru do dvou vteřin, mají v průměru 38-47 % pravděpodobnost vzniku konfliktu nebo dopravní nehody. Vozidla s hodnotou mezery nad 2 vteřiny vykázala zápornou mezeru jen ojediněle.

Pracovní postup tvorby dopravní mikrosimulace

Simulace dopravního chování představuje běžně využívaný nástroj v dopravně-inženýrské praxi. Jedná se však o poměrně náročný postup práce, který se ve svém provedení může studii od studie lišit. V zahraničí existují metodické postupy či uživatelské příručky, které si kladou za cíl tento postup sjednotit. Tento článek se zaměřuje na stručné shrnutí postupu práce při tvorbě dopravní simulace s cílem připomenout vybrané nezbytnosti, které je nutné dodržovat. V článku je prezentován postup dle britského manuálu, který je s lokálními modifikacemi využíván i v Německu, Dánsku, Švédsku nebo USA.