Postoje k motoristické problematice a názory na dopravně bezpečnostní politiku

Uložit jako PDF

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.


Výsledky projektu SARTRE 3 - postoje řidičů k problematice bezpečnosti silničního provozu, míra zájmu o toto téma, názory na některá možná opatření

V roce 2004 byl dokončen mezinárodní srovnávací projekt SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). Projektu se účastnilo 23 evropských zemí – Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Průzkum navazoval na projekt SARTRE 1 z roku 1991, kdy se zúčastnilo 15 zemí, a SARTRE 2 z roku 1996 s účastí 19 zemí. Rozhodující etapa projektu SARTRE 3, tedy dotazníkové šetření řidičské populace, proběhla v České republice v termínu 22.11. – 12. 12. 2002.

Metodou kvótního výběru podle věku, pohlaví, vzdělání, velikosti a polohy sídla byl ze základního souboru (tedy populace aktivních řidičů, jejíž velikost – asi 3 800 000 osob – a demografické charakteristiky byly stanoveny na základě předchozích výzkumů agentury FOCUS) získán vzorek 1026 respondentů. Ti zodpověděli 55 otázek standardizovaného dotazníku. Rozhovory byly prováděny s využitím sítě školených tazatelů agentury FOCUS. Průměrná délka rozhovoru byla 31 minut.

Dotazování bylo zaměřeno na: jízdní výkony řidičů během uplynulého roku, zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti, názory řidičů na možná opatření pro bezpečnost silničního provozu, názory řidičů na příčiny nehod, podrobně bylo zpracováno téma rychlosti, styl jízdy, používání bezpečnostních pásů, problematika alkoholu, dále názory na nové prvky vybavení automobilu, evropská harmonizace dopravního práva, názory na systém zjišťování a trestání dopravních přestupků, bezpečnost v tunelech a používání mobilních telefonů za jízdy.

Úvodní část rozhovoru se týkala motoristické problematiky a možných opatření v obecnější rovině. Dotazovaní měli vyjádřit míru svého zájmu o několik aktuálních témat (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, úroveň zdravotnictví, dopravní zácpy a nezaměstnanost). Řidiči nyní vyjadřují mírně vyšší míru zájmu o motoristickou problematiku než v roce 1996. Zvýšila se zejména uváděná míra znepokojení dopravními zácpami (pro srovnání: v roce 1991 bylo 9,5% znepokojeno velmi a 19,8% dost), zejména mezi respondenty z větších měst (100 000 a více obyvatel) a ve skupinách s vyšším ročním výkonem. Dopravní nehodovost má mezi ostatními tématy opět významné postavení (tabulka 1). V mezinárodním srovnání se Česká republika pohybuje u témat kriminality, nehodovosti a zdravotnictví okolo průměru, otázky znečistění, nezaměstnanosti a dopravní zácpy české respondenty znepokojovaly méně (tabulka 3).
Přibližně polovina respondentů má starosti, když někdo z jejich rodiny někam jede autem (tabulka 2, graf 1). Z nich 87% znepokojuje otázka dopravní nehodovosti. Mezi těmi, kteří o členy rodiny starost nemají, je znepokojeno nehodovostí 77%. Většina řidičů tvrdí, že auto vnímají pouze jako dopravní prostředek (tabulka 2, graf 2).

Tabulka 1: Jak moc vás znepokojuje…..? (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, dopravní zácpy, nezaměstnanost)
 19962002
velmidostvelmidost
…míra kriminality51,8%38,6%48,1%40%
…znečistění životního prostředí31,5%50%29,6%46,8%
…dopravní nehodovost31,9%48,7%37,5%45,4%
…úroveň zdravotnictví34,8%36,8%39,6%35,2%
…dopravní zácpy17,1%26,6%22,7%32,8%
…nezaměstnanost13,1%25,1%30%35,6%
Tabulka 2: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (vztah k automobilismu)
 velmidostmoc nevůbec neneví
Mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem16,4%37,7%30,4%14,1%1,4%
Auto je pro mne jen dopravní prostředek30,8%45,6%14,7%7,0%1,9%

Graf 1: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem „mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem“ (mezinárodní srovnání, v %)

Graf 2: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“ (mezinárodní srovnání, v %)

Tabulka 3: Jak moc vás znepokojuje.....? ((kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, nezaměstnanost, dopravní zácpy - mezinárodní srovnání, „velmi“ a „dost“ v %)
země kriminalita nehodovost znečistění zdravotnictví nezaměstnanost kongesce
Belgie 90 86 81 76 76 68
Česká republika 88 83 77 76 67 56
Dánsko 79 76 78 80 40 40
Estonsko 96 91 84 88 78 52
Finsko 90 91 85 73 76 42
Francie 89 96 88 76 82 61
Chorvatsko 88 92 87 78 92 71
Irsko 93 98 87 90 72 80
Itálie 83 88 93 77 83 56
Kypr 88 93 85 84 69 80
Maďarsko 86 88 89 85 72 67
Německo 75 72 83 55 87 53
Nizozemí 91 79 83 82 63 65
Polsko 85 91 87 89 91 91
Portugalsko 93 94 88 92 92 71
Rakousko 74 83 86 40 85 61
Řecko 92 97 90 94 92 87
Slovensko 88 84 84 91 83 50
Slovinsko 79 89 89 68 84 49
Španělsko 91 90 82 86 85 70
Švédsko 64 46 61 63 40 26
Švýcarsko 85 79 87 53 85 61
Velká Británie 91 87 85 81 65 81
Průměr 86 86 84 77 76 63

Další otázky byly zaměřeny konkrétněji. Řidiči měli posoudit různá opatření a omezení ve prospěch bezpečnosti silničního provozu a příčiny dopravních nehod (tabulka 4). Většina českých řidičů nadále vidí jako perspektivní úsilí o zlepšení řidičského výcviku, důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů a především zlepšení stavu silnic. Překvapivě opět vzrostl i podíl těch, kdo věří v účinnost dopravně bezpečnostních kampaní, i když ve srovnání s ostatními opatřeními ani v mezinárodním srovnání kampaně příliš velkou podporu stále nemají. Značná část respondentů by uvítala zvýšení počtu stezek nebo pruhů pro cyklisty.

Tabulka 4: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura)
opatřenírokrozhodně souhlasíspíše souhlasí
Zlepšení řidičského výcviku199135,9%38,9%
199631,6%48,9%
200229,8%47,6%
Větší důraz na dodržování dopravních předpisů199147,6%40,3%
199645,4%42,5%
200245,4%45,3%
Více dopravně bezpečnostních kampaní199122,4%38,7%
19969,5%32,6%
200217,4%40,4%
Zlepšení stavu silnic199179%17,2%
199672,4%23,1%
200274,5%23,2%
Zvýšení počtu stezek (pruhů) pro cyklisty v obcích1991otázka nebyla pokládána
1996
200242,7%39,6%

Také v mezinárodním srovnání (tabulka 5, grafy 3 - 7) čeští řidiči nadprůměrně podporují zejména důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů, zlepšení stavu komunikací a cyklistické infrastruktury, podprůměrná je podpora kampaní a zkvalitnění výcviku řidičů.

Tabulka 5: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura - mezinárodní srovnání, „velmi mnoho“ a „dost“ v %)
Země stav komunikací výcvik řidičů více stezek pro cyklisty kontrola dodržování předpisů více kampaní
Belgie 83 71 77 82 73
Česká republika 98 79 83 91 60
Dánsko 82 70 82 70 61
Estonsko 99 87 84 78 62
Finsko 85 74 88 81 81
Francie 88 89 84 83 78
Chorvatsko 100 95 88 94 86
Irsko 98 94 73 86 83
Itálie 94 87 77 91 74
Kypr 85 86 72 75 75
Maďarsko 99 72 93 79 62
Německo 84 75 72 54 61
Nizozemí 76 69 76 65 68
Polsko 99 87 91 85 84
Portugalsko 96 93 73 85 83
Rakousko 86 78 69 69 68
Řecko 99 95 70 74 71
Slovensko 95 78 83 88 56
Slovinsko 97 81 89 60 74
Španělsko 93 84 71 83 78
Švédsko 87 57 77 52 56
Švýcarsko 62 72 68 51 59
Velká Británie 93 81 67 74 73
Průměr 91 81 78 76 71

Graf 3: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %)

Graf 4: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %)

Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %)

Graf 6: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %)

Graf 7: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %)

Dále se mohli respondenti vyslovit k některým možným opatřením (tabulka 6).Otázky týkající se trestů byly ve srovnání s minulým výzkumem položeny konkrétněji a odpovědi byly daleko jednoznačnější, zejména v případě sankcí za alkohol – téměř všichni dotazovaní se vyslovili pro jejich zpřísnění. I podíl příznivců zpřísnění trestů za nepřiměřenou rychlost patří mezi nejvyšší v Evropě (graf 8). Vzrostl také podíl respondentů, kteří by souhlasili se zákazem zdůrazňování rychlosti v reklamě na auta, stále však převažují nerozhodní nebo nesouhlasící řidiči – tato problematika se tedy našich řidičů zřejmě příliš nedotýká. Podíl příznivců zrušení alkoholového limitu se příliš nezměnil – tato myšlenka u našich řidičů rozhodně nenachází širší podporu.

Tabulka 6: Souhlasíte s následujícími výroky? (přísnější tresty za přestupky, regulace reklamy, možnost libovolně pít před jízdou)
 roksouhlasínerozhodnínesouhlasí
Tresty za dopravní přestupky by měly být přísnější 199665,3%18,0%16,7%
Tresty za nepřiměřenou rychlost by měly být přísnější 200277,2%12,6%10,2%
Tresty za alkohol za volantem by měly být přísnější 200290%6,2%3,8%
Výrobcům aut by nemělo být dovoleno zdůrazňovat v reklamě rychlost jejich aut 199614,8%28,4%56,8%
200229,6%30,9%39,5%
Řidičům by mělo být umožněno, aby se sami rozhodli, kolik alkoholu můžou vypít před jízdou 19969,8%4,6%85,6%
200210,6%6,2%83,2%

Graf 8: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %)

Dotazovaní vyjadřovali, kolik pozornosti potřebují jednotlivé skupiny či oblasti dopravy (tabulka 7). Zatímco v roce 1996 byla za nejpotřebnější oblast považována hromadná doprava, dnes má prvenství nákladní automobilová doprava. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou však malé. V mezinárodním srovnání (tabulka 8) přikládají čeští řidiči nadprůměrnou důležitost nákladní automobilové dopravě, zatímco chodcům a cyklistům spíše podprůměrnou.

Tabulka 7: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat chodcům, cyklistům, motocyklistům, osobním a nákladním automobilům, veřejné dopravě:
Skupinarokvelmi mnohodostmoc nevůbec žádnouNeví
chodcům 199623,4%56,8%15,0%2,1%2,7%
200230,0%52,2%13,3%2,4%2,1%
cyklistům 199635,4%49,3%11,4%1,4%2,5%
200231,2%54,3%11,8%0,9%1,8%
motocyklistům 199616,9%53,2%24,1%3,2%2,6%
200226,2%54,4%17,0%0,8%1,6%
osobním automobilům 199627,5%53,6%15,6%1,6%1,7%
200235,4%52,5%10,0%0,7%1,4%
nákladním automobilům 199632,5%46,8%15,7%2,6%2,4%
200242,7%45,6%9,3%0,8%1,6%
veřejné hromadné dopravě 199652,3%37,3%7,2%1,7%1,5%
200238,9%46,9%10,8%1,4%2,0%
Tabulka 8: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %)
 chodcicyklistémotocyklistéosobní automobilynákladní automobilyhromadná doprava
Belgie979691908689
Česká republika848782899088
Dánsko919570827586
Estonsko969784898789
Finsko979779928790
Francie969795959385
Chorvatsko949290928386
Irsko969687979295
Itálie948980918192
Kypr928888888591
Maďarsko989789959395
Německo788880838881
Nizozemí869172868886
Polsko939590899490
Portugalsko978896969695
Rakousko868879878683
Řecko979396958797
Slovensko879179898889
Slovinsko849268807382
Španělsko909290888884
Švédsko888975878085
Švýcarsko908874857785
Velká Británie969286928695
Průměr929283898689

Dále bylo dotazovaným předloženo patnáct různých faktorů, které se mohou stát příčinou dopravní nehody. Respondenti měli za úkol posoudit, jak často se každý z nich příčinou nehody skutečně stává, a umístit jej na šestibodové škále (nikdy…..vždy). Šlo o tyto faktory: únava, požití alkoholu před jízdou, nedodržení bezpečné vzdálenosti, příliš rychlá jízda, jízda pod vlivem léků, jízda pod vlivem drog, špatně udržovaná vozovka, telefonování za jízdy (s hand free úpravou nebo bez), dopravní zácpa, špatné počasí, vadné brzdy, ojeté pneumatiky, vadná světla, závada na řízení.

Za nejčastější příčinu nehody je stejně jako v roce 1996 považována příliš rychlá jízda (za častou nebo velmi častou příčinu nehody ji označilo 79,9% respondentů), řízení pod vlivem alkoholu (75,4%, v roce 1996 to bylo 70%), únava (62,2%) a nově nedodržení bezpečné vzdálenosti (62,6%), z vnějších vlivů opět špatný stav vozovky (51,2%) a nepříznivé meteorologické podmínky (58,3%), vzrostla důležitost závad na vozidle (46,9% dotazovaných označilo za častou či velmi častou příčinu nehody vadné brzdy, ojeté pneumatiky 48,3%). Novou položkou bylo telefonování za jízdy. Naši řidiči považují telefonování za nebezpečné jen v případě, že telefon nemá hand free úpravu – pak ho za častou či velmi častou příčinu nehody označilo 40,9% z nich. Pokud má telefon hand free úpravu, považuje telefonování za jízdy za častou či velmi častou příčinu nehody jen 16,2% dotazovaných.

Vyjádřený zájem dotazovaných o jednotlivá témata každodenního života odráží společenský vývoj. Nejvíce tedy vzrostla míra znepokojení nad nezaměstnaností, z dopravních témat pak došlo k většímu posunu u otázky týkající se dopravní zácpy než nehodovosti. Dopravní nehodovost znepokojuje přes 80% respondentů, v méně obecné rovině se však dotázaných tolik nedotýká - obavy, když někdo z jejich blízkých cestuje automobilem, má jen zhruba polovina z nich. Většina řidičů nemá zvláštní vztah k automobilu a ztotožňuje se s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“.

Stejně jako v předchozích výzkumech, pro zlepšení bezpečnosti by podle řidičů mělo být nejvíc úsilí věnováno zlepšení stavu komunikací, značnou podporu má i zlepšení kontroly dodržování dopravního práva, pozornost by měl být věnována budování infrastruktury pro cyklisty. Většina dotazovaných podporuje zpřísnění trestů za závažné přestupky (rychlost a zejména alkohol). Příliš rychlá jízda a jízda pod vlivem alkoholu jsou také označovány za nejdůležitější příčiny nehody.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu v.v.i.


Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášeni.

Přihlášení


Klíčová slova: automobil, bezpečnost, bezpečnostní kampaň, cyklista, dopravní nehodovost, chodec, chování za jízdy, legislativa, mezinárodní srovnání, opatření, řidič
Popis: Výsledky projektu SARTRE 3 - postoje řidičů k problematice bezpečnosti silničního provozu, míra zájmu o toto téma, názory na některá možná opatření