V Helsinkách a Oslu nezemřel vloni žádný cyklista ani chodec (a co Praha?)

Uložit jako PDF

Tento článek si můžete
uložit ve formátu PDF.


Plnění cílů NSBSP není zcela s jejími předpoklady.. Může nám být vzorem řešení z Helsinek nebo Osla?


Dvě evropská hlavní města, Helsinky a Oslo, dosáhla v loňském roce milníku: žádný usmrcený chodec ani cyklista.

V Norsku nebylo usmrceno ani jedno dítě (pozn. 0-15 let). Tato země s 20 usmrcenými na milion obyvatel patří k nejbezpečnějším zemím v Evropě. Byl zde také evidován největší pokles usmrcených v důsledku dopravních nehod od roku 2010. Je tedy zřejmé, že i země, které již patří v uvedeném relativním srovnání na špici, se mohou neustále posouvat.

V Oslu byl vloni usmrcen jeden řidič automobilu, v Helsinkách pak jeden řidič auta a dva motocyklisté.

Oslo snížilo intenzity automobilové dopravy, zavedlo nižší rychlostní limity, zlepšilo infrastrukturu a zavedlo kolem škol tzv. „srdeční zóny“ (hjertesoner) pro zvýšení bezpečnosti.

Oslo i Helsinky uvádějí snížení rychlosti jako zásadní pro snížení fatálních následků nehod, neméně důležitá je také podpora cyklistiky.

V centru Helsinek je nyní většinou maximální dovolená rychlost 30 km/h (viz mapa s rychlostními limity v jednotlivých letech). V nových obytných oblastech jsou silnice navrženy tak, aby podporovaly nižší rychlosti. V ostatních oblastech jsou instalovány zvýšené přechody pro chodce a kruhové objezdy.

Antonio Avenoso, výkonný ředitel ETSC, poznamenal: „Evropské metropolitní oblasti mají nyní šablonu, kterou budou následovat, pokud nechtějí další usmrcené na svých silnicích. Postup Helsinek a Osla je důkazem filozofie VIZE NULA. Prostřednictvím maximálního úsilí, politické podpory, stanovených cílů a jasných odpovědností prokázali, že je možné dosáhnout toho, co se před padesáti lety zdálo nemožné. I když musíme snižovat také vážná zranění, je nutné ocenit výsledky, kterých tato města dosáhla.

vývoj nehodovosti v letech

Zdroj: ETSC: Zero cyclist and pedestrian deaths in Helsinki and Oslo last year

Komentář Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

V hl. m. Praze žije přibližně dvojnásobné množství obyvatel (1,319 mil.) než v Helsinkách (631 695) a Oslu (657 478). Zranitelní účastníci silničního provozu (chodci, cyklisté a také motocyklisté) jsou nedílnou součástí dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 (dále jen „NSBSP“).

„Stěžejní z pohledu fatálních a závažných následků nehod na území hl. m. Prahy byli v uplynulých 10 letech chodci, kteří se na všech usmrcených podíleli 57 % a na všech těžce zraněných 50 %. Cyklisté pak 2 % na usmrcených a 7 % na těžce zraněných,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i., a dodává: „Téměř třetina usmrcených (31 %) a čtvrtina těžce zraněných (24 %) byla ve věku 65 let a starších. V roce 2019 bylo v hl. m. Praze usmrceno 20 osob, mj. 8 chodců a 3 cyklisté.

Obrazek3.png
V rámci České republiky došlo v období 2011-2019 ve srovnání s obdobím 2001-2009 k poklesu počtu usmrcených osob o 46,3 %, o 42,0 % pak k poklesu v oblasti těžce zraněných osob. V hl. m. Praze došlo v oblasti usmrcených k poklesu o 54,2 %, v případě těžce zraněných o 50,8 % - ve srovnání s průměrem ČR se tak jedná o lepší výsledky.

#nepozornostzabiji & NESKÁKEJ MI POD KOLA

V roce 2018 bylo na území hl. m. Prahy usmrceno 25 chodců, to je meziročně více než dvojnásobné množství. Tato bilance byla bez nadsázky katastrofální, proto bylo nutné bezodkladně jednat. V Praze v roce 2019 cílily přímo na chodce, mimo dalších doprovodných akcí s účastí příslušného krajského koordinátora BESIP, 2 poměrně velké kampaně. Z Fondu zábrany škod byla podpořena kampaň „Nepozornost zabíjí“. Kromě virální kampaně byly na nejnebezpečnějších křižovatkách nainstalovány pomníky a obrysy těl. Projekt upozornil na rizika, která hrozí v důsledku nesledování provozu při přecházení silnice. Ne vždy totiž musí jít o nepozornost řidičů. Tato kampaň získala v soutěži Effie cenu Grand Prix. Osvětová kampaň „Neskákej mi pod kola!“, kterou připravil Dopravní podnik hl. m. Prahy spolu s oddělením BESIP MD, Policií ČR a dalšími partnery, se pak zaměřila na prevenci srážek tramvají s chodci,“ říká Mgr. Tomáš Neřold, M.A., vedoucí samostatného oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

V přepočtu na obyvatele má Praha ve srovnání s ostatními kraji České republiky méně usmrcených a těžce zraněných osob. Zatímco v loňském roce bylo usmrceno v České republice 51 osob na 1 mil. obyvatel, v Praze to bylo 15. Těžce zraněno pak bylo v ČR 198 osob na 1 mil. obyvatel, v Praze 87. „Klíčovou kategorií z pohledu účastníků silničního provozu jsou pro nás v Praze jednoznačně chodci. Vloni se na všech usmrcených podíleli v Praze 40 %, zatímco v rámci České republiky "jen" 17 %. I v letošním roce se budeme podílet na řadě preventivních aktivit. Přestože legislativní povinnost reflexních prvků platí za snížené viditelnosti jen mimo obec, důrazně doporučuji používat tyto ochranné prvky také v intravilánu. Je nutné, aby si účastníci silničního provozu uvědomili, že reflexní páska v řádech desetikorun zde není od toho, aby uchránila peněženku před pokutou policisty, ale aby ochránila to nejcennější, co máme, tedy především zdraví a v řadě případů také život. Není to však jen o viditelnosti, neméně důležitá je pozornost, a to nejen na straně řidičů motorových vozidel, ale také u chodců, kde zejména nepozornost v souvislosti s mobilními telefony také v řadě případů sehrála významnou roli v následcích dopravních nehod,“ uzavírá plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, MBA, ředitel služby dopravní policie.

  ukázky kampaní

Hloubková analýza, lokalizace dopravních nehod

Nejčastějším faktorem přispívajícím ke vzniku dopravní nehody mezi vozidlem a chodcem je nepozornost – ať už chodce nebo řidiče vozidla, a to nejen v důsledku používání mobilního telefonu. Typickým rizikovým chováním chodce je jeho náhlé vstoupení do jízdního koridoru vozidla, zejména z oblasti zakrytého výhledu např. zpoza stojících nebo zaparkovaných vozidel. Lokalizace nehod s usmrcením a těžkým zraněním chodců v roce 2019 je uvedena zde v mapě.

Mezi nejčastější faktory přispívající ke vzniku nehod cyklistů patří nepozornost cyklistů a intoxikace alkoholem. Nejčastěji dochází ke zranění cyklisty v oblasti horních a dolních končetin následované úrazy hlavy. Při závažnosti zranění AIS 3+ (vážné zranění) dominuje zranění hlavy. Zranění cyklistů, kteří použili přilbu je v drtivé většině lehčího či středně těžkého charakteru. Lokalizace nehod s usmrcením a těžkým zraněním cyklistů v roce 2019 je uvedena zde v mapě.


[1] Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020
[2] Hloubková analýza bezpečnosti silničního provozu (www.vyzkumnehod.cz)
[3] DOPRAVNÍ NEHODY V ČR (https://nehody.cdv.cz/)

Foto: Instagram

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i.

Logo Centrum Dopravního Výzkumu, v.v.i. Centrum dopravního výzkumu v.v.i.


Komentáře

Abyste mohli přidávat komentáře k tomuto článku, musíte být přihlášeni.

Přihlášení Registrace


Klíčová slova:
Popis: V Helsinkách a Oslu nezemřel vloni žádný cyklista ani chodec (a co Praha?)