Kategorie článků Bezpečnost dopravy
Kategorie:

Bezpečnost dopravy

Do informací o bezpečnosti dopravy patří tematicky široká oblast zabývající se nejen úrovní bezpečnosti silničního provozu, ale také opatřeními, ke snižování dopravních nehod nebo jejich následků. Mezi další témata patří nepřímé ukazatele bezpečnosti, a to především poutání osob ve vozidle, telefonování řidičů za jízdy a používání bezpečnostních přileb (jak cyklisty, tak motocyklisty), rychlost vozidel, překračování dovolené rychlosti... Patří sem současně informace týkajíc se dopravního značení, autonomních vozidel apod.



EU stanovuje nový cíl v počtech vážně zraněných osob na silnicích

Bezpečnost silničního provozu by neměla být měřena pouze počítáním úmrtí na silnicích. V roce 2016 zemřelo na silnicích EU 25,500 osob, což je údaj, který se za poslední tři roky prakticky nezměnil. Kromě toho Evropská komise odhaduje, že více než 135 000 osob utrpí každoročně těžké zranění, což je pětkrát vyšší údaj než počet zemřelých.

Revize směrnic týkajících se bezpečnosti silnic mimo i v silničních tunelech

Využití nástrojů bezpečnosti, již v průběhu procesu návrhu (audit bezpečnosti) či po uvedení tunelu do provozu (bezpečnostní inspekce) prováděné podle směrnice 2008/96/EC o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, by byly velice přínosné pro prevenci identifikování rizik i pro silnice v tunelu. Tuto směrnici však pro řešení bezpečnosti silnic v tunelu nelze využít, jelikož pro silniční tunely je určena směrnice 2004/54/EC. Ve směrnici 2008/96/EC se v článku 1, v bodě 4 píše následující: „Tato směrnice se nepoužije na silniční tunely, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES.“

Kuriózní rozhodnutí nizozemského soudu vykládá pojem „držení telefonu“

Řidiči možná do budoucna nebudou smět užívat mobilní telefon v hands-free módu. Právně se na takové jednání v Nizozemí bude vztahovat povinnost, která zakazuje řidiči „držet telefon“. Hlasové vytáčení je ovšem umožněno. Tyto závěry plynou z pozoruhodného rozhodnutí soudu v Leeuwardenu, který se vyjadřuje k limitům využití chytrých telefonů v autě.

Evropský den bez úmrtí na silnicích

Ve čtvrtek  21. září 2017 se uskuteční druhý „Evropský den bez úmrtí na silnicích“ neboli projekt EDWARD (akronym z anglického názvu „European Day Without A Road Death“). Jedná se o projekt organizace TISPOL (Evropská síť dopravních policií), spolufinancovaný Evropskou komisí. Jejím cílem je dosáhnout výrazného a trvalého snížení počtu úmrtí a těžkých zranění na silnicích po celém světě.

Španělsko zavádí nový přístup pro rozšíření užívání bezpečnostních pásů

Generální ředitelství pro dopravu (GDT) ve Španělsku zprovoznilo 225 kamer, které vykonávají automatizovanou kontrolu používání bezpečnostních pásů u řidičů. Hlavním účelem zavedení těchto kamer je zvýšení společenského povědomí mezi řidiči a docílení, aby se používání bezpečnostních pásů stalo základním standardem pro všechny řidiče a další osoby ve vozidle. Aby bylo dosaženo tohoto účelu, tak během první fáze, kdy bude pozornost soustředěna zejména na rozšíření společenského povědomí mezi řidiče, nebudou vybírány pokuty.

Stanovení vlivu geometrie okružní křižovatky na rychlost průjezdu a bezpečnost

Nová výstavba nebo přestavba stávající křižovatky na okružní je běžnou praxí rozvoje a údržby silniční infrastruktury. Tento článek je zaměřen na analýzu přímého průjezdu vozidla okružní křižovatkou. Měření probíhalo pomocí GPS jednotky umístěné v měřícím vozidle. Realizovali jsme cca 150 přímých průjezdů na 11 okružních křižovatkách v městě Brně.  Identifikovali jsme parametry směrového polygonu jízdy vozidla: přímkovou a obloukovou část průjezdu a hodnoty úhlu na vjezdu, úhlu na přímém průjezdu, úhlu na výjezdu, poloměru vjezdu, průjezdu a výjezdu. Hlavním přínosem práce je stanovení vlivu geometrie okružní křižovatky na rychlost průjezdu a bezpečnost. Závěry potvrzují nutnost dodržování vhodných návrhových parametrů křižovatky, abychom zaručili její bezpečnost a propustnost.

Analýza provozní rychlosti dopravního proudu v extravilánu

Rychlost vozidel je důležitým návrhovým prvkem pozemních komunikací. Určuje nejen komfort, ale také kvalitu přepravy. Proto jsme se v tomto článku zaměřili na možnosti analýzy provozní rychlosti. Ověřovali jsme prahové hodnoty vzdálenosti (mezery) pro ovlivnění řidičů následujících vozidel a podílu těch řidičů, kteří cestují rychle, ale bezpečně. Analýza byla provedena z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na deseti úsecích silnic I. třídy v extravilánu. Statisticky jsme ověřili podíl vozidel, která v případě mezery nad 4,3 sekundy vykazovala vyšší rychlost než střední rychlost vozidel s  mezerou nad 4,3 sekundy. Výsledky potvrdily, že 85. percentil provozní rychlosti je bližší dovolené rychlosti než v případě, kdy je rychlost určená průměrem. Ze zkoumaného souboru bylo možné určit podíl neovlivněných vozidel, který dosáhl 44 %. Hlavním zjištěním bylo, že nadpoloviční většina vozidel byla ovlivněna okolním provozem, což ovlivňuje úroveň kvality provozu.

Efektivita úprav rozlehlých křižovatek pomocí analýzy DI parametrů

Na silniční síti se vyskytuje celá řada typů křižovatek, které se liší nejen svou geometrií či počtem ramen, ale také svou kapacitou a mírou rizika vzniku dopravní nehody. Tyto dvě vlastnosti mají zásadní význam i v rozhodování o stavebních úpravách křižovatky. Často se nabízí celá řada variant řešení úprav, obnovou dopravního značení a vybudováním ochranných ostrůvků počínaje a kompletní přestavbou na jiný typ křižovatky konče. Porovnání takto odlišných variant v dlouhodobém horizontu je velmi náročné a ručně téměř neproveditelné. V letech 2011–2013 byl Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) ve spolupráci s firmou EDIP s.r.o. řešen výzkumný projekt EFEKTIV (TA01031303), jehož cílem bylo vytvořit metodický postup pro hodnocení úprav křižovatek s ohledem na zajištění funkčnosti křižovatky a bezpečnost účastníků silničního provozu. Na základě certifikované Metodiky popisující postup pro úpravu křižovatek (MD ČR dne 5. prosince 2013, č.j. 109/2013-520-TPV/1) byla v CDV vytvořena webová aplikace HENK, která zpřístupňuje výsledky široké veřejnosti.

Využití regulačních zvýrazňujících sloupků na pozemních komunikacích

V listopadu 2015 byl publikován článek s názvem „Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů“. Článek shrnoval především zkušenosti s flexibilními sloupky z reálných lokalit VaV projektu FLEXI (TA03030747), který byl realizován Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. za finanční podpory TA ČR v letech 2013 až 2015. K uskutečnění tohoto projetu nás vedla potřeba testovat zdánlivě nový a jednoduchý bezpečnostní prvek v prostředí pozemních komunikací ČR. Sloupků podobného typu a funkce se však na síti PK již několik nachází, i když jiných tvarů a materiálů. Cílem tohoto navazujícího článku je srovnání sloupků a vyvolání diskuze nad užíváním těchto sloupků, ať už v jakékoliv podobě. Našim cílem totiž není zavádět na trh nebo PK více a více prvků, ale pouze ty prvky, které mají smysl a budou přijaty a respektovány účastníky provozu.

Mezery v dopravním proudu jako další nepřímý ukazatel bezpečnosti silničního provozu

Nepozornost a nedodržení odstupu následujícího vozidla tvoří jednu z nejčastějších příčin dopravních nehod v České republice. Proto se na ni zaměřila studie, která je popsána v článku. Konkrétně šlo o určení vzdálenosti (rezervy) mezi vozidly po jejich úplném zastavení v případě kritického brždění. Cílem bylo určit podíl mezer, které by mohly způsobit konflikt nebo dopravní nehodu. Zvolený problém jsme vyřešili pomocí modelu kritického brždění dvou po sobě jedoucích vozidel. Model byl založen na rovnoměrném zpomalení obou vozidel až do jejich úplného zastavení a reakční době řidiče následujícího vozidla. Vstupní data byla získána z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na dvaceti úsecích silnic I. třídy. Výstupem modelu byla rezerva, která v případě záporné hodnoty předpokládá vznik konfliktu nebo dopravní nehody. Výsledná hodnota rezervy byla stanovena průměrem dvaceti generovaných stavů, které zahrnovaly náhodně volené vstupní hodnoty reakční doby řidiče a zpomalení vozidel. Výsledkem práce je, že se průměrně svým způsobem jízdy přímo ohrožuje 10-14 % řidičů ze zkoumaného souboru. Závěry výzkumu potvrzují, že proklamovaná hranice dvou sekund bezpečnostního odstupu je vhodně nastavena. Vozidla, která před sebou měla mezeru do dvou vteřin, mají v průměru 38-47 % pravděpodobnost vzniku konfliktu nebo dopravní nehody. Vozidla s hodnotou mezery nad 2 vteřiny vykázala zápornou mezeru jen ojediněle.