Kategorie článků Lidský činitel v dopravě, výchova a vzdělávání
Kategorie:

Lidský činitel v dopravě, výchova a vzdělávání

Spolupůsobení lidského činitele hraje důležitou roli při vzniku a následcích dopravních nehod. Kritickou skupinou jsou především mladí řidiči a senioři. Nejen jejich chování ovlivňuje bezpečnost na pozemních komunikacích. K ovlivnění chování je důležitá prevence, kampaně a případné rehabilitace. Do této kapitoly patří informace o bodovém systému a vybodovaných řidičích, a jejich postojích k bezpečnému chování v dopravě. Patří sem však také informace o první pomoci, kurzy jsou povinni projít všichni žadatelé o řidičské oprávnění.



Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC) uvádí způsoby, jak snižovat úmrtí při haváriích

Třetina úmrtí na silnicích v Evropské unii je tvořena nehodami, jejichž účastníkem je pouze jedno motorové vozidlo a dochází při nich k usmrcení řidiče a/nebo spolujezdce (angl. single vehicle collision; dále jen zkráceně havárie). Tyto havárie a možnosti, jak jim předcházet, jsou předmětem nového reportu zájmové organizace ETSC.

Dopravní nehody nás v roce 2015 stály 68 miliard, zemřelo 737 osob

Vývoj nehodovosti a jejich následků v Čeké republice nebyl v posledních dvou letech příznivý. Bude-li tento trend i nadále pokračovat, bude za několik let provoz na českých silnicích jedním z nejnebezpečnější v celé Evropě. Kromě osobních tragédií způsobují dopravní nehody také stále rostoucí celospolečenské ztráty. Ty loňské jsou znovu rekordní. Dosáhly 68 miliard korun.

Tisková zpráva: Počet seniorů prudce narůstá, znamená to větší rizika v dopravě

V roce 2015 žilo v České republice 1,8 milionu osob ve věku 65 a více let. Jejich počet poroste – v roce 2030 by jich mělo být už 2,6 milionu. Podle odhadů budou u nás za 20 let lidé nad 65 let tvořit celou třetinu obyvatel. Jsme na to připraveni? Co to znamená pro dopravu? Jak zajistit seniorům bezpečnou mobilitu?

Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů

V hlavním dopravním prostoru pozemní komunikace se pohybuje mnoho účastníků silničního provozu. Chování každého účastníka silničního provozu podléhá jeho kondici a náročnosti trasy. Často tak dochází k tomu, že při svých cestách nejsme schopni plně vnímat okolí. Následkem toho může vzniknout ohrožení sebe sama nebo ostatních. Sloupky, kterým je věnován tento text, mají podpořit vnímání dopravního značení, upozornit na nečekaná nebezpečí a zvýraznit možná rizika. Hlavním cílem použití sloupků je podpořit myšlenku, že: „Pokud o sobě budou účastníci dopravního provozu vědět navzájem, výrazně se sníží riziko jakéhokoliv střetu.“

Postoje českých řidičů v kontextu vývoje nehodovosti

Automobilová doprava v České republice prošla v uplynulém čtvrtstoletí hektickým vývojem. Počet registrovaných motorových vozidel vzrostl mezi roky 1990 a 2012 o 77,8%, počet ročně ujetých kilometrů o 76,6%, přičemž počet obětí dopravních nehod za stejné období poklesl o 42%. Zatímco objem dopravy stoupal víceméně rovnoměrně, úmrtnost následkem dopravních nehod měla kolísavý vývoj s vrcholem v roce 1994 (1637 obětí); nástup opačného trendu můžeme pozorovat od roku 2000, přičemž o skutečně systematickém a výrazném úbytku úmrtí můžeme hovořit až po roce 2004. Od roku 2000 do 2012 se podařilo omezit úmrtnost na polovinu.

Mladí řidiči a senioři

Pro úspěšné zvládnutí složitého úkolu, jakým je řízení motorových vozidel, je potřeba mnoha kognitivních schopností. Řízení vyžaduje schopnost identifikovat a věnovat pozornost relevantním informacím a na straně druhé ignorovat nepodstatné informace v dopravní situaci. Taktéž odpovídající reakční časy jsou rozhodující pro zamezení kolizí a reakční doba se prodlužuje s věkem řidiče. Dalším aspektem relevantním pro řízení jsou exekutivní funkce.

Měření spokojenosti zaměstnanců pomocí metody IMPOSAT

Spokojenost zaměstnanců je jedním z klíčových ukazatelů firemního zdraví. Ovlivňuje míru provázanosti zaměstnance s firmou (Saridakis, Torres, Johnstone, 2013), snižuje fluktuaci i míru absencí (Chen, Ployhart, Thomas, Anderson, Bliese, 2011; Gillet, Gagne, Sauvagere, Fouquereau, 2013; Borgogni, Dello Russo, Miraglia and Vecchione, 2013). Ukazuje se také, že nespokojení zaměstnanci podávají nižší výkony, než je jejich potenciál (Demisse, Wei, 2012).

Lidský faktor v dopravě – Postoje k bezpečnému chování v dopravě

Postoje se týkají vztahu jedince k určitému objektu postoje (předmětu, názor, druhá osoba apod.). Část postojů je vrozených. Většina postojů ale vzniká prostřednictvím vlastní či zprostředkované zkušenosti. Postoje se mohou v průběhu života měnit. Mají tři složky (kognitivní – racionální složka, emocionální – založené na citové pohnutce a konativní – projev chování). Postoje nejčastěji měříme tzv. selfreportem (Schwarz, 2010), tedy výpovědí samotného nositele postoje.