bezpecna.svg Kategorie článků Bezpečná komunikace
Kategorie:

Bezpečná komunikace

Do bezpečné dopravní infrastruktury je nutné zahrnout celý její životní cyklus, tedy od plánování, přes výstavbu, běžný provoz, údržbu, až po řešení případných dopravních nehod. Nejčastěji používanými nástroji ke zvýšení bezpečnosti na PK jsou speciální bezpečnostní inspekce a bezpečnostní audity, dále hodnocení vlivů plánovaných PK, identifikace a analýza rizikových lokalit atp. Na otázky týkající se bezpečnosti nám mohou odpovědět multifaktorové analýzy dopravní nehodovosti či zpracování dopravních konfliktů.



Analýza provozní rychlosti dopravního proudu v extravilánu

Rychlost vozidel je důležitým návrhovým prvkem pozemních komunikací. Určuje nejen komfort, ale také kvalitu přepravy. Proto jsme se v tomto článku zaměřili na možnosti analýzy provozní rychlosti. Ověřovali jsme prahové hodnoty vzdálenosti (mezery) pro ovlivnění řidičů následujících vozidel a podílu těch řidičů, kteří cestují rychle, ale bezpečně. Analýza byla provedena z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na deseti úsecích silnic I. třídy v extravilánu. Statisticky jsme ověřili podíl vozidel, která v případě mezery nad 4,3 sekundy vykazovala vyšší rychlost než střední rychlost vozidel s  mezerou nad 4,3 sekundy. Výsledky potvrdily, že 85. percentil provozní rychlosti je bližší dovolené rychlosti než v případě, kdy je rychlost určená průměrem. Ze zkoumaného souboru bylo možné určit podíl neovlivněných vozidel, který dosáhl 44 %. Hlavním zjištěním bylo, že nadpoloviční většina vozidel byla ovlivněna okolním provozem, což ovlivňuje úroveň kvality provozu.

Efektivita úprav rozlehlých křižovatek pomocí analýzy DI parametrů

Na silniční síti se vyskytuje celá řada typů křižovatek, které se liší nejen svou geometrií či počtem ramen, ale také svou kapacitou a mírou rizika vzniku dopravní nehody. Tyto dvě vlastnosti mají zásadní význam i v rozhodování o stavebních úpravách křižovatky. Často se nabízí celá řada variant řešení úprav, obnovou dopravního značení a vybudováním ochranných ostrůvků počínaje a kompletní přestavbou na jiný typ křižovatky konče. Porovnání takto odlišných variant v dlouhodobém horizontu je velmi náročné a ručně téměř neproveditelné. V letech 2011–2013 byl Centrem dopravního výzkumu, v.v.i. (dále jen CDV) ve spolupráci s firmou EDIP s.r.o. řešen výzkumný projekt EFEKTIV (TA01031303), jehož cílem bylo vytvořit metodický postup pro hodnocení úprav křižovatek s ohledem na zajištění funkčnosti křižovatky a bezpečnost účastníků silničního provozu. Na základě certifikované Metodiky popisující postup pro úpravu křižovatek (MD ČR dne 5. prosince 2013, č.j. 109/2013-520-TPV/1) byla v CDV vytvořena webová aplikace HENK, která zpřístupňuje výsledky široké veřejnosti.

Využití regulačních zvýrazňujících sloupků na pozemních komunikacích

V listopadu 2015 byl publikován článek s názvem „Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů“. Článek shrnoval především zkušenosti s flexibilními sloupky z reálných lokalit VaV projektu FLEXI (TA03030747), který byl realizován Centrem dopravního výzkumu, v. v. i. za finanční podpory TA ČR v letech 2013 až 2015. K uskutečnění tohoto projetu nás vedla potřeba testovat zdánlivě nový a jednoduchý bezpečnostní prvek v prostředí pozemních komunikací ČR. Sloupků podobného typu a funkce se však na síti PK již několik nachází, i když jiných tvarů a materiálů. Cílem tohoto navazujícího článku je srovnání sloupků a vyvolání diskuze nad užíváním těchto sloupků, ať už v jakékoliv podobě. Našim cílem totiž není zavádět na trh nebo PK více a více prvků, ale pouze ty prvky, které mají smysl a budou přijaty a respektovány účastníky provozu.

Mezery v dopravním proudu jako další nepřímý ukazatel bezpečnosti silničního provozu

Nepozornost a nedodržení odstupu následujícího vozidla tvoří jednu z nejčastějších příčin dopravních nehod v České republice. Proto se na ni zaměřila studie, která je popsána v článku. Konkrétně šlo o určení vzdálenosti (rezervy) mezi vozidly po jejich úplném zastavení v případě kritického brždění. Cílem bylo určit podíl mezer, které by mohly způsobit konflikt nebo dopravní nehodu. Zvolený problém jsme vyřešili pomocí modelu kritického brždění dvou po sobě jedoucích vozidel. Model byl založen na rovnoměrném zpomalení obou vozidel až do jejich úplného zastavení a reakční době řidiče následujícího vozidla. Vstupní data byla získána z 24-hodinového průzkumu automatickým sčítačem dopravy na dvaceti úsecích silnic I. třídy. Výstupem modelu byla rezerva, která v případě záporné hodnoty předpokládá vznik konfliktu nebo dopravní nehody. Výsledná hodnota rezervy byla stanovena průměrem dvaceti generovaných stavů, které zahrnovaly náhodně volené vstupní hodnoty reakční doby řidiče a zpomalení vozidel. Výsledkem práce je, že se průměrně svým způsobem jízdy přímo ohrožuje 10-14 % řidičů ze zkoumaného souboru. Závěry výzkumu potvrzují, že proklamovaná hranice dvou sekund bezpečnostního odstupu je vhodně nastavena. Vozidla, která před sebou měla mezeru do dvou vteřin, mají v průměru 38-47 % pravděpodobnost vzniku konfliktu nebo dopravní nehody. Vozidla s hodnotou mezery nad 2 vteřiny vykázala zápornou mezeru jen ojediněle.

Pracovní postup tvorby dopravní mikrosimulace

Simulace dopravního chování představuje běžně využívaný nástroj v dopravně-inženýrské praxi. Jedná se však o poměrně náročný postup práce, který se ve svém provedení může studii od studie lišit. V zahraničí existují metodické postupy či uživatelské příručky, které si kladou za cíl tento postup sjednotit. Tento článek se zaměřuje na stručné shrnutí postupu práce při tvorbě dopravní simulace s cílem připomenout vybrané nezbytnosti, které je nutné dodržovat. V článku je prezentován postup dle britského manuálu, který je s lokálními modifikacemi využíván i v Německu, Dánsku, Švédsku nebo USA.

Metody měření osvětlení a parametrů pozemních komunikací v praxi

Osvětlení v obcích a ve městech patří mezi zásadní vybavení pozemních komunikací, které podporuje bezpečný pohyb účastníků silničního provozu v nočních hodinách a snižuje tak riziko negativního následku vzájemné nehodové situace při pohybu vozidel. Sekundárním efektem osvětlení je i zajištění bezpečnosti z hlediska kriminálního pojetí. Článek popisuje zásady osvětlování pozemních komunikací se zaměřením na automatické ověřování závislosti dopravních nehod na kvalitě osvětlení pozemních komunikacích. Přibližuje možnosti potenciálních rizik na vybraných místech pozemní komunikace, kde nevhodně zřízené nebo provozované veřejné osvětlení působí jako faktor při dopravním konfliktu nebo nehodě. V textu jsou rozebrány základní aspekty vlivu osvětlení na vnímání řidičů a bezpečnost. Součástí je také zmínka o jednotlivých typech osvětlení, včetně požadavků technických norem a platných předpisů.

Uzavření Vallettské deklarace o bezpečnosti silničního provozu

Rada Evropské unie se koncem března sešla v hlavním městě Malty (Valletta) ve složení 28 ministrů dopravy z členských států. Během tohoto zasedání ministři dopravy uzavřeli tzv. Vallettskou deklaraci o bezpečnosti v dopravě (dále jen "Deklarace"), která reaguje na stále vysoké počty usmrcených při dopravních nehodách. V Deklaraci důrazňují význam bezpečnosti v dopravě jednak z hlediska ochrany zdraví občanů a jednak z hlediska obrovských ekonomických ztrát, které jsou každoročně dopravní nehodovostí způsobeny.

Nový prvek pro regulaci nezákonného chování řidičů

V hlavním dopravním prostoru pozemní komunikace se pohybuje mnoho účastníků silničního provozu. Chování každého účastníka silničního provozu podléhá jeho kondici a náročnosti trasy. Často tak dochází k tomu, že při svých cestách nejsme schopni plně vnímat okolí. Následkem toho může vzniknout ohrožení sebe sama nebo ostatních. Sloupky, kterým je věnován tento text, mají podpořit vnímání dopravního značení, upozornit na nečekaná nebezpečí a zvýraznit možná rizika. Hlavním cílem použití sloupků je podpořit myšlenku, že: „Pokud o sobě budou účastníci dopravního provozu vědět navzájem, výrazně se sníží riziko jakéhokoliv střetu.“

Multifaktorová analýza dopravní nehodovosti

Článek představuje téma multifaktorové analýzy dopravní nehodovosti. Jedná se o praktickou aplikaci statistických postupů, vhodných např. pro správce krajské silniční sítě. S jejich pomocí lze odpovědět na řadu otázek týkajících se bezpečnosti silniční sítě v jejich správě.

NENÍ NUTNO ČEKAT NA NEHODY (Praktická aplikace metodiky sledování a vyhodnocování dopravních konfliktů)

Článek představuje novou metodiku sledování a vyhodnocování dopravních konfliktů, která umožňuje efektivní hodnocení bezpečnosti silničního provozu. Zároveň je popsán příklad její aplikace pro potřeby Ředitelství silnic a dálnic ČR. Podle metodiky bylo provedeno krátkodobé sledování, navrženo opatření a při opakovaném sledování byla ověřena jeho účinnost. Přínosem je rychlost a proaktivní charakter celého hodnocení – není nutno čekat na nehody. Všechny výstupy projektu (certifikovaná metodika, školicí aplikace i vizualizační aplikace) jsou volně přístupné na webu projektu.