Dopravní zklidňování
Cost-benefit analýza přestavby průsečných čtyřramenných křižovatek v intravilánu na okružní křižovatky.
Cost-benefit analýza přestavby průsečných čtyřramenných křižovatek v intravilánu na okružní křižovatky.
V současné době plní silnice a ulice často více než jednu z těchto tří funkcí, což kromě nepříznivého vlivu na život města zvyšuje i riziko vzniku dopravních nehod. To je důvod, proč by v systému trvale udržitelné silniční bezpečnosti měla mít každá silnice či ulice pouze jednu funkci a společně by pak měly tyto ulice a silnice tvořit silniční síť tak, jak je znázorněno na obr. 1.
Článek popisuje stávající rozdělení pozemních komunikací dle ČSN a příslušných zákonů.
U všech PK je nutno zajistit ochranu veřejných zájmů, bezpečnost dopravy, nezbytnou jednotnost parametrů, spolehlivost, životnost a jakost díla. Orgány a organizace uplatňuj ČSN a technické předpisy MD jejich uvedením (odkazy) v rozhodnutích, povoleních, smlouvách o dílo, při zadávání veřejných zakázek, posuzování dokumentace a dozoru na stavbách. Tím se předpisy stanou pro dané dílo závaznými. Pro Zadávací dokumentaci a uzavření SoD se využívají TKP (TKP – D) MD, případně zpracované ZTK, které se na ČSN a technické předpisy odvolávají a upřesňují je, uzavřením SoD se stávají ČSN a TP pro dokumentaci a/nebo stavbu závaznými. Posloupnost závaznosti technických předpisů je ZTKP-TKP-ČSN-TP-VL. Platné ČSN a technické předpisy MD je nutno dodržovat, i když jsou tzv. „nezávazné“, dodržení všech ČSN uvedených v příloze č. I vyhl. č. 104/97 Sb. (a návazných – v ČSN odkazovaných technických předpisů pro PK) se považuje splnění požadavků stanovených vyhláškou č. 104/97 Sb. a zákonem č. 13/97 Sb., o PK. Dodržování platných ČSN a TP je rovněž nezbytné ke splnění požadavků stavebního zákona. Očekává se tudíž, že celostátní předpisy MD budou plně využívány a dodržovány i v krajích (tedy i na silnicích nižších tříd) a také ve městech a obcích pro místní komunikace, v souladu zejména se z. č. 13/97 Sb. a vyhláškou č. 104/97 Sb.
Základním principem této problematiky je poznání faktu, že dopravní nehodovost se velmi často koncentruje na určitá omezená místa a úseky silniční sítě. Článek popisuje možnosti řešení těchto míst - tzv. nehodových lokalit.
Bezpečnostní audit je metoda prevence nehodovosti aplikovaná při přípravě, projektování a realizaci dopravních staveb. V článku je podrobně popsán postup provádění bezpečnostního auditu a jsou vyjádřeny výhody, které jeho provádění přináší.
Inspekce stávajícího stavu je systematická kontrola stávající silniční sítě z hlediska jejího nehodového potenciálu. V článku je tento infrastrukturální nástroj popsán podrobněji.
Mezi nízkorozpočtová opatření patří především ta, při jejichž implementaci není nutné provádět rozsáhlé stavební úpravy. Patří sem tedy opatření provedená pomocí vodorovného a svislého dopravního značení, ostrůvky, provizorní opatření, mobilní zařízení (např. na měření rychlostí) atd. V článku jsou tato opatření podrobně popsána.
Dopravní zklidňování je proces omezování fyzických a sociálních vlivů dopravy na městský život, a to zejména pomocí snižování rychlostí a intenzit motorové dopravy. Hlavním cílem zklidňování je snížení nehodovosti a zkvalitnění života ve městech.
Tento text je překladem článku „Powering to fewer road deaths“,který byl publikován v ITS International, January/February 2005, st. 19 a jehož autorem je Dr. Rune Elvik z Norského institutu dopravní ekonomie (TOI). Článek se zabývá přínosem kamer měřících rychlosti na snižování počtu obětí a zraněných.
Opěrky hlavy jsou důležité pro snížení rizika zranění krční páteře (např. hyperextenze krku) při nárazech do zadní části vozidla. Článek se zabývá problematikou správného nastavení opěrek.
Účinnost airbagů je méně jednoznačná než bezpečnostních pásů. Článek se zabývá pozitivními i negativními vlivy airbagů v případě dopravních nehod.
Odhadovaná účinnost dětských autosedaček je vyšší než u bezpečnostních pásů pro dospělé pasažéry. To je dáno především tím, že děti jsou díky své menší výšce lépe ochráněny před nárazem do interiéru vozidla. Děti jsou však v každém případě snadno zranitelnější než dospělí, ať už jsou chráněny bezpečnostním pásem či autosedačkou či nikoli.
Správné používání bezpečnostních pásů zaručuje, že v případě nehody nebudou pasažéři vrženi ven z vozidla či nenarazí do interiéru auta. Funkce bezpečnostních pásů je dále podpořena tzv. pasivní bezpečností vozidla (tj. zónou nárazu).
Telematika neboli ITS (Inteligentní dopravní systémy; Intelligent Transport Systems) je považována za důležitý prostředek budoucího rozvoje dopravních a přepravních systémů, stejně jako vozidel, které tyto systémy používají. V článku jsou uvedeny příklady projektů a aplikací ITS.
Nizozemský tisk uveřejnil před nedávnem zprávu, že parlamentní většina schválila zákon zakazující telefonování za jízdy v autě bez užití handsfree. Tento zákon je částečně založen na odhadech SWOV pro rok 1998 týkajících se telefonování ve vozidle a jeho vlivu na bezpečnost provozu. Od té doby SWOV zpracoval v důsledku značného nárůstu telefonních přístrojů v Nizozemí nové odhady. Tyto poslední odhady jsou zahrnuty v tomto textu.
Budování cyklostezek vede ke snížení počtu nehod jízdních kol na úsecích mezi křižovatkami, počet nehod na samotných křižovatkách však v jejich důsledku většinou narůstá. To platí především na silnicích s jednostranou obousměrnou cyklistickou stezkou.
Ze všech zaregistrovaných obětí dopravních nehod jsou v poměru k ujeté vzdálenosti cyklisté vystaveni více než čtyřnásobně vyššímu riziku nehody (usmrcení nebo zranění) než motoristé. Ve skutečnosti je jejich riziko je více než desetkrát vyšší. Článek se zabývá touto problematikou detailněji.
Ostatní účastníci silničního provozu by měli být schopni motocyklisty vidět lépe než dosud. To může být částečně dosaženo pomocí informačních kampaní a vzděláváním řidičů automobilů tak, aby si byli víc vědomi přítomnosti motocyklistů.
Některé organizace navrhují používání motocyklu jako vhodný způsob řešení problému dopravních kongescí. Díky vysokému riziku nehodovosti motocyklistů nejde však z hlediska bezpečnosti dopravy o vhodné řešení.
Během několika posledních let výrazně vzrostl počet dodávek, stejně jako počty kilometrů ujetých tímto typem vozidla. Tento problém bude ještě větší v případě, že dodávky nahradí nákladní automobily v jejich funkci dopravy zboží ve městech. Článek popisuje problematiku nehodovosti dodávek.
Článek popisuje možná opatření vedoucí ke zvýšení bezpečnosti nákladních vozidel a autobusů, vychází především ze zkušeností z Nizozemí.
Šest procent všech najetých kilometrů v Holandsku ujedou nákladní automobily těžší než 3,500 kg a autobusy. Dopravní nehody s účastí těžkých vozidel však mají na svědomí 15 % všech mrtvých. Článek se podrobněji zabývá nehodovostí tohoto druhu vozidel v Holandsku.
Únava mezi řidič hraje vyšší roli jako příčina srážek, než se do současnosti předpokládalo. Srážky v důsledku únavy nejsou pouze důsledkem dlouhé doby strávené za volantem: mohou být také způsobeny nedostatečným spánkem, stresem nebo denní dobou. Podle zahraničních studií je únava řidičů jedním z faktorů v 10-15 % vážných nehod. Článek se zabývá touto problematikou a možnými opatřeními proti únavě.
Popis opatření (doporučení) vůči agresivnímu chování. Doporučení jsou rozdělena do třech kategorií: Technologie, Vzdělávání, Donucení (tzv.
Agresivním dopravním chováním je myšleno takové chování, kdy účastník silničního provozu vědomě způsobuje škodu ostatním účastníkům silničního provozu nebo způsobením škody hrozí. Článek podrobně popisuje tuto problematiku.
Neexistuje jednoduché řešení, které by mělo vliv na přetrvávající vysokou míru účasti na dopravních nehodách u mladých, začínajících řidičů. Je proto vhodné hledat kombinace nejrůznějších opatření.
Mladí vlastníci řidičských průkazů se vyznačují vysokým rizikem účasti na dopravních nehodách. To platí zvláště o mladých mužích: v jejich případě je riziko 4x vyšší než ve starších věkových skupinách. Článek se věnuje podrobně této problematice.
Zachování si aktivity, a to i v dopravě, napomáhá oddálení selhání. Standard některých úkonů, jako je odhad vzdálenosti, může být zachován jen při účasti v silničním provozu. Starší osoby by proto měly zůstat aktivními účastníky silničního provozu tak dlouho, jak je to jen možné. Navíc, pokračování v řízení vozidla umožňuje starším osobám zůstat též sociálně aktivními.
Stárnoucí osoby jsou vystaveny vyššímu riziku z hlediska bezpečnosti dopravy. To je dáno vyšší mírou jejich účasti na nehodách, ke kterým dochází v důsledku selhání, avšak především díky jejich fyzické zranitelnosti.
Děti jsou zranitelní účastníci dopravy. Navíc stále rozvíjejí své schopnosti, které jim v důsledku umožní stát se odpovědnými a nezávislými účastníky silničního provozu. Otázkou je, jak bezpečná je doprava pro naše děti a též, zda došlo během posledních několika let k nějakým zlepšením. Jaká jsou vysvětlení těchto zlepšení a jsou možná nějaká další?
Důležitým prostředkem zamezujícím řízení pod vlivem alkoholu je dostatečná intenzita namátkových policejních kontrol: jde o to, že příslušníci policie provádějí dechovou zkoušku bez ohledu na to, zda je řízení dané osoby podezřelé či nikoliv. Kupříkladu v Nizozemí proběhla studie SWOV zkoumající vliv zvýšené intenzity kontrol mimo jiné v provincii Noord-Brabant a ve městě Leyden a jeho okolí. V obou oblastech byla zvýšená intenzita kontrol doprovázena rozsáhlou kampaní varující před značným nárůstem subjektivní možnosti přistižení. Po čtyřech měsících klesl počet osob řídích pod vlivem alkoholu v Noord-Brabantu o třetinu; v Leydenu a okolí kleslo toto procento o jednu čtvrtinu.
Nejvhodnějším ukazatelem důsledků konzumace alkoholu je počet nehod způsobených pod vlivem alkoholu a závažnost jejich důsledků: počet mrtvých, zraněných a výše hmotných a nehmotných škod. Nehodou způsobenou pod vlivem alkoholu je zde míněna taková nehoda, v níž byl alespoň jeden ze zúčastněných aktérů pod vlivem alkoholu. Policie bohužel nezaznamenává všechny nehody a navzdory příslušným směrnicím nepodrobuje všechny účastníky nehod dechové zkoušce. Podoba a míra záznamů se navíc značně liší v závislosti na čase a místě.
Zkonzumovaný alkohol je skrze žaludek a tenké střevo vstřebáván do krve, kterou se dále šíří do celého těla. Takto se alkohol dostává do mozku, ovlivňuje schopnost vnímání a jednání a tedy i riziko nehody. Riziko nehody mírně narůstá po jedné až dvou dávkách alkoholu. S hladinou alkoholu v krvi (blood alcohol contents, BAC) v množství 0,5 ‰, které je dosaženo po vypití tří dávek alkoholu, je riziko nehody přibližně jeden a půl krát vyšší než bez požití alkoholu. S vyšším objemem alkoholu je tento nárůst rapidně větší. Kromě zvyšujícího se rizika dopravní nehody má konzumace alkoholu také velký vliv na míru závažnosti zranění. Řidiči s hladinou alkoholu v krvi vyšší než 1,5 ‰ jsou vystaveni zhruba 200krát vyššímu riziku smrti za volantem než řidiči, kteří nepožili alkohol. Mezi nimi je poměrně velké procento (zhruba jedna čtvrtina) mužů ve věku 18-24 let.
Opatření, která by měla zaručit to, že řidiči nebudou jezdit příliš rychle, jsou rozdělena do tří kategorií (v anglickém prostředí se hovoří o tzv.
Zvýšení rychlosti o jeden kilometr za hodinu znamená zvýšení rizika nehody přibližně o 3 %. Mnoho lidí přesto řídí příliš rychle a rychlostní limity jsou výrazně překračovány. Strukturálních změn v tomto způsobu chování může být dosaženo pouze tehdy, pokud bude podoba infrastruktury znemožňovat rychlou jízdu nebo ji činit neatraktivní. Často používanými nástroji pro snížení rychlosti jsou také informační kampaně a různé donucovací prostředky; ty jsou však efektivní pouze krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska může ke kontrole rychlosti přispět také instalace kontrolních/omezujících zařízení přímo ve vozidle.
Zdroje určené na financování realizace dopravně bezpečnostních opatření jsou omezené (lépe řečeno jsou velmi malé). Proto je důležité tyto omezené zdroje co nejefektivněji využívat. Tradičními kritérii při rozhodování o realizaci vhodného dopravně-bezpečnostního opatření je jeho legitimnost, vhodnost (dopravně inženýrská, občas bohužel i politická) a účinnost. Pro posuzování účinnosti dopravně-bezpečnostních opatření jsou k dispozici vhodné nástroje (efficiency assessment tools – EATs), pomocí kterých je možné vybrat mezi možnými opatřeními ty s nejvyšší mírou finanční návratnosti. Mezi nejdůležitější nástroje pro toto vyhodnocování patří analýza efektivity nákladů – CEA (cost-effeciency analysis) a analýza nákladů a přínosů – CBA (cost-benefit analysis).
Principem bezpečného utváření komunikací je snaha vyvarovat se faktorů, které usnadňují vznik nehod, resp. faktorů, které by zhoršovaly jejich následky. Článek popisuje tyto faktory a uvádí možnosti, jak odstraňovat nehodové lokality.
Principem trvale udržitelné silniční bezpečnosti (suistainable safe road traffic) je to, aby byl celý dopravní systém přizpůsoben limitům a možnostem účastníků silničního provozu. Vše směřuje k prevenci nehod. Článek popisuje možnosti, které při snižování nehodovosti přináší bezpečné utváření pozemních komunikací.
V textu je prehledne zpracovan popis jednotlivych opatreni ke zvyseni bezpecnosti provozu na pozemnich komunikacich.
Jedním ze současných nástrojů hodnocení bezpečnosti je Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Jejím přijetím v dubnu 2004 vláda České republiky jednoznačně potvrdila svůj záměr podniknout účinné kroky k zastavení dlouhodobého nepříznivého vývoje nehodovosti v silničním provozu a přiblížit její úroveň motoristicky vyspělým zemím. V souladu s nosnými pilíři evropské dopravní politiky, vytyčenými Evropskou komisí v Bílé knize, se vláda České republiky připojila k ambicióznímu cíli snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2010 na 50 % úrovně z roku 2002, tj. na 650 osob.
Chůze je i přes svou nepochybnou důležitost stále v mnoha českých městech podceňovaným druhem dopravy. Tento text přináší stručný náhled na to, jak pěší dopravu zapracovat do dopravní politiky a přispět tak k oživení českých měst.
Kvalitní podoba a úprava městských prostranství (a komunikací) podporuje chůzi a cyklistiku a pozemní komunikace se pak stávají místem, kde se odehrávají nejen aktivity nezbytné, ale také sociální a volitelné. Jednou z možností tvorby takového prostředí nabízí tzv. plošné zklidňování dopravy. Tento text pojednává o jedné z hlavních forem plošného zklidňování, o zónách 30, pro jejichž navrhování byly v tomto roce vydány technické podmínky TP 218.
Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) je nezisková organizace se sídlem v Bruselu, která se zabývá problematikou snižování počtu usmrcených a zraněných při dopravních nehodách v Evropě. ETSC se snaží identifikovat a propagovat efektivní opatření na zvýšení bezpečnosti silničního provozu, která jsou podložená mezinárodním výzkumem a úspěšným fungováním v praxi. V této oblasti funguje zároveň jako poradní orgán Evropské komise.
V roce 2011 bylo na silnicích v zemích EU-27 usmrceno následkem dopravních nehod přibližně 30 100 osob a více než 300 000 bylo těžce zraněno. Evropská unie si stanovila cíl snížit počet usmrcených do roku 2020 na polovinu počtu z roku 2010.
Ve dnech 22-23.2.2012 se v Pardubicích uskutečnil seminář projektu Central Meet Bike. Cílem projektu je formou osvěty přispět k integraci cyklistiky do dopravních systémů vybraných středoevropských měst.
Město tvoří komplikovaný organismus. Není jej možné jednoduše vtěsnat do předpisů a norem, které jsou psány jazykem technické odcizenosti a preciznosti spíše než rozmanitým jazykem reflektujícím složité soužití lidí, prostoru, dopravy a přírody.
Celoevropská strategie a národní programy zvyšování bezpečnosti silničního provozu, určitá společenská změna bezpečnostní kultury, rozmach moderních technologií ve vozidlech a ve vybavení infrastruktury, aplikace principů promíjejících a samovysvětlujících komunikací a další aktivity přispívají k tomu, že provoz na evropských silnicích je v posledním desetiletí o poznání bezpečnější než v minulosti.
Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic.
Šířkové uspořádání 2+1 (neboli navýšení počtu jízdních pruhů dvoupruhové silnice o další jízdní pruh, který se střídavě přiděluje pro každý dopravní směr) je v mnoha zemích stále populárnějším typem příčného uspořádání extravilánových silnic.
Nezisková organizace ETSC, jejíž je Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. členem, publikuje již sedmým rokem tzv. zprávu PIN, ve které hodnotí vývoj v oblasti snižování počtu usmrcených při dopravních nehodách v zemích EU. Dále jsou v této zprávě každoročně představena dvě vybraná dopravně bezpečnostní témata. V letošním roce byla zvolena problematika bezpečnosti nákladní a hromadné osobní silniční dopravy a vztahu pohlaví a rizika v dopravě.